Které pokračování bychom chtěli?

Už více než rok se společnost Vivendi snaží aktivně získat kontrolu nad Ubisoftem. Yves Guillemot po první větší sérii nákupů akcií Ubisoftu a Gameloftu pronesl poměrně bojovnou řeč, která byla podle mnohých přitažená za vlasy. O rok později se nacházíme v situaci, kdy Vivendi provedla nedávno nepřátelské převzetí Gameloftu (viz článek) a vlastní 23 procent akcií Ubisoftu. Proto se čekalo, že se Vivendi během každoročního setkání akcionářů pokusí obsadit uvolněná místa ve správní radě svými lidmi, aby mohla mít větší vliv na další směřování firmy.

O projektu archive.org jste už slyšeli - portál se snaží archivovat všechno, co mu přijde pod ruku. V našem případě i staré hry, které si můžete zahrát bezplatně v prohlížeči. Jednou ze zajímavých vlastností projektu bylo, že hry šly vložit do tweetů, čili jste je mohli hrát přímo na Twitteru. Bohužel ale Twitter zakročil a prozatím tuto funkcionalitu znemožnil.

Nostalgici pozor! Pokud si přečtete následující článek, je možné, že další týden neopustíte počítač. Jason Scott, nadšený softwarový kurátor, výrazně rozšířil svůj herní internetový archív a přidal 2400 her pro MS-DOS, které si díky betavezi emulátoru Em-DOSBOX můžete zahrát rovnou v prohlížeči. V archívu ale najdete i stovky titulů z Apple, ZX Spectrum, automatů či Atari.

Po delším laborování s králíky se Rayman konečně našel v parádní 2D podobě, která vypadá, zní a hraje se skvěle na PC i konzolích (Legends, Origins), ale i na mobilech (Fiesta Run). Podobnou cestou se možná vydá i série Prince of Persia, pokud budeme věřit francouzské stránce Le Portail Du Jeu Video. Francouzští kolegové se od nejmenovaných zdrojů doslechli, že nový Prince of Persia od Ubisoft Montpellier bude mít 2D podobu, protože použije UbiArt Framework, který pohání poslední Raymany nebo třeba aktuální Child of Light.

Jaká je vlastně podle vás ideální prodleva mezi jednotlivými díly nebo hrami v rámci populární série? Rok je málo, na tom se asi shodneme, i když pro některé žánry (sportovní hry) to fungovat přeci jenom může. Dva roky? Tři roky? Deset let? Nebo by vlastně mělo být jedno, jak dlouhá bude prodleva a určujícím faktorem by mělo být ono mytické tvůrčí pnutí v rámci firmy nebo týmu?