Dojmy z hraní: Deus Ex Mankind Divided nezklamal, ale ani nepřekvapil
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: Deus Ex Mankind Divided nezklamal, ale ani nepřekvapil

13. 7. 2016 19:45 | Dojmy z hraní | autor: Daniel Kremser |

Restart série Deus Ex se před pěti lety povedl na výbornou. Human Revolution uchvátila hráče i recenzenty. Není tedy žádným překvapením, že vzniká na první pohled identické pokračování, které v řadě aspektů kopíruje předchůdce a nabídne v prvé řadě více téhož. Deus Ex: Mankind Divided totiž vypadá a hraje se stejně. Vůbec to ale nemusí být na škodu, protože tvůrci tím pádem navazují na úspěch jedničky bez jakýchkoli problémů, což je ta největší pochvala, jakou si z Los Angeles mohli odvést.

A co se stalo pak? 

Deus Ex: Mankind Divided se zavděčí fandům a zaryté odpůrce předchozí hry logicky stejně zklame. Na Human Revolution ostatně novinka odkazuje i příběhem, který rozvíjí události rozpohybované Adamem Jensenem, a ukazuje hráčům, co se dělo dále. Virtuální svět trpí následky vašeho rozhodnutí odmítnout Sarifovu vizi budoucnosti, potažmo vám tvůrci toto rozhodnutí vnutí povinně jako kánon, který podepírá pokračování příběhu plného morálních voleb a xenofobie v roli hlavního motivu.

Prezentované E3 demo se na rozdíl od dříve zveřejněné ukázky z Prahy příběhu vyhýbalo a o žádné velké příběhové odhalení se tak podělit nemohu. Přesto si ale dovolím tvrdit, že příběh a hlavně celková atmosféra jsou ty nejvýraznější novinky, se kterými autoři přicházejí.

zdroj: Archiv

Nelibost většinové společnosti vůči augmentovaným spoluobčanům byla napříč celým demem takřka hmatatelná a tvůrci opět skvěle vyprávějí zdánlivě nepodstatnými detaily, jako jsou opodál pohozené plakáty či jedna větička, kterou utrousil strážný. Mankind Divided se tak pyšní živoucím a uvěřitelným světem, ve kterém se odehrává standardní paleta akcí a činností, známá už z předchozí hry.

Průzkum prostředí je tedy opět nesmírně důležitý, a pokud nejste ten typ, co se bez problému začte do emailů na futuristickém terminálu, pak asi zdejší teroristická agitka nebude úplně pro vás. Přímočarým proběhnutím dema bych totiž přišel o dobrou polovinu obsahu, a jak už tomu u podobných her bývá, emaily samozřejmě i tady vedou k vedlejším misím a hlavně příběhu. Opuštěný dubajský hotel tak posloužil jako barvitá a zajímavá kulisa pro jinak spíše standardní misi plnou plížení a samozřejmě i boje - ani jedno, až na pár nových augmentací, nepřišlo s ničím výrazně novým. Zkrátka máte více možností. Deus Ex po těch 5 letech dospěl a hlavně narostl co do velikosti, ale tím to končí.

Vše při starém 

Deus Ex: Mankind Divided používá osvědčený mustr sestávající z plížení následovaného akcí a příběhovou gradací. Toto schéma vývojáři napasovali i na prezentovanou misi, jejímž cílem bylo překazit obchod se zbraněmi, a nabídla opravdu překvapivý závěr. Abych ale autorů nekřivdil a netvrdil, že jen vzali hotovou hru a dopsali k ní pár stovek stran scénáře, obecně lze například říci, že nově kladou ještě větší důraz na vertikalitu, a také zbraně a pocit ze střílení se více přiblížil špičkám FPS žánru. Munice je ale pořád k dispozici poskrovnu - Mankind Divided určitě nebude zběsilá střílečka.

Nedokazuje to ale jen nedostatek nábojů, ale i struktura mise se zmíněným překvapivým závěrem. Nic totiž samozřejmě nejde Adamovi Jensenovi podle plánu, a když se tak všechno na samém konci prezentace zvrhlo v divokou přestřelku v písečné bouři, mohl jsem si zvolit hned několik cest, jak se ze šlamastyky dostat. Vedle přímočaré akce a střílení tak trochu naslepo skrze stěny z písku byla k dispozici i možnost se plížit a díky bouři nepozorovaně sundávat nepřátele hezky po jednom. Anebo bylo možné je ignorovat úplně, a proplížit se okolo a tím se trošku zbaběle střetu vyhnout úplně.

zdroj: Archiv

Možností tedy není neomezeně, a podobně jako v roce 2011 je i nyní cílem podat relativně otevřený styl akčně pojatého RPG ve stravitelné podobě. Vždy tak máte na výběr ze dvou až třech možností. Během dubajské mise jsem se mohl hluboko v útrobách hotelu přes desítku stráží prostřílet, nebo jsem mohl být klikař, najít ten správný ventilační průduch a jednoduše je obejít. Během soubojů pak staví nové augmentace hráče před složité rozhodování, jak k dané situaci přistoupit. A věřte, že možností je skutečně hodně. Tak tomu ale bylo už i minule, což je nejvýraznější poznávací znamení Mankind Divided. Jde o lehce vylepšeného předchůdce se vším, co k tomu patří.

Pokud třeba nemůžete vystát schématické a většinou i zcela očividné předhazování černobílého větvení jednotlivých misí, Mankind Divided vás bezesporu nepotěší. V tomto ohledu jde o moderní hru, která cílí na co možná nejširší publikum, a přestože nerezignuje na chytrý příběh, skvěle navržené hackování a RPG prvky, nikdy zároveň nejde, podobně jako poslední Zaklínač, příliš do hloubky.

Moudří už vědí 

O Deus Ex: Mankind Divided nelze říci nic přehnaně objevného. Zároveň ale nelze ani nic kritizovat, protože dubajská půlhodinka zanechala jen pozitivní dojem. Jde o pokračování výborné hry a není se tak čemu divit, že tvůrci sázejí na jistotu a křečovitě se drží i detailů jako jsou barevné filtry či mistrně udělané hackování. Trošku odlišné ladění celkové atmosféry hře také sluší a nedovedu si představit, že by autoři zkazili příběh, byť z něj zatím mnoho neukázali. Ba naopak, větší a hlavně lepší Deus Ex dává vývojářům větší prostor k popsání své brilantní vize budoucnosti.

Během E3 prezentace zamrzel snad nedostatek více rozvětvených rozhovorů a případný boss fight. Podobné momenty se ale na výstavě typu E3 ukazují obtížně. Jak navíc ukázala ještě před výstavou uvolněná ukázka z Prahy, dokonce i rozhovory zůstaly prakticky beze změny. Jen těžko tak nacházím jakýkoli důvod k obavám, naopak se těším na konec srpna, kdy hra vyjde pro PC, PS4 a Xbox One.

Nejnovější články