První kroky
Zdejší tutoriál je krátký, jednoduchý a v podstatě slouží jen k vysvětlení ovládání. V kůži Linka se probudíte v malé svatyni, pouze v trenýrkách. Stačí se ale porozhlédnout po několika truhlách v okolí a hned se vám v inventáři objeví triko, kalhoty a další nezbytnosti. Netrvá dlouho a najdete také meč, luk, šípy, štít a spoustu dalších věcí. Předměty a vůbec všechno možné padá z každého zabitého nepřítele a vy je můžete sesbírat. Občas i musíte, protože zbraně mají určitou životnost a nelze tak obyčejnou sekyrou máchat celou hru.
Dříve či později se vám zbraň rozbije, což se stane obzvláště rychle v případě, že zbraní na blízko hodíte. Když vám dojde trpělivost, můžete vzít sekyru a mrštit ji na nejbližšího nepřítele. Pokud to zbraň přežije, lze ji znovu sebrat ze země a použít. To samé platí i pro šípy, které se po výstřelu pořád povalují na zemi a čekají, až je znovu seberete.
Stealth a vaření
Pro poklidněji založené hráče nabízí The Legend of Zelda: Breath of the Wild i stealth systém, kdy se s Linkem přikrčíte a opatrně se snažíte vplížit nepřátelům do zad. Vedle vizuálního kontaktu záleží také na hluku, který vytváří váš pohyb. Stačilo ale, abych byl s analogovou páčkou opatrnější, a hned jsem se mohl potichu přiblížit nepříteli do zad. Bohužel jsem ho jednou ranou nezabil, on zburcoval ostatní a začala klasická akční rubačka. U jiných soubojů se mi podařilo také utéct a rozdělit tím celou tlupu nepřátel na zvladatelné skupinky.
Zbraně neslouží jen k útoku, ale s takovou dřevorubeckou sekyrou lze posekat kterýkoliv strom. Po chvíli sekání z něj spadnou jablka, která vám doplní zdraví. Když budete sekat dál, strom se skácí a vypadne z něj kus dřeva, se kterým si můžete kdekoli ve světě rozdělat táborák, a změnit tak denní dobu třeba na noc či večer. Denní doba se jinak střídá sama od sebe, a pokud ve hře strávíte dostatek času, Hyrule zahalí noc. Ovlivní to i hratelnost, chování nepřátel a taktiky, které na ně použijete.
zdroj: Archiv
Doplnění zdraví skrze konzumaci jablka jsem už zmínil tak jen dodám, že jablko můžete také orestovat nad ohněm a dostat z něj víc života. Ano, ve hře je i vaření, rybaření a desítky dalších aktivit. Zástupce Nintenda mi na stánku pořád kladl důraz na obrovský rozsah a otevřenost hry, stejně jako na svobodu pohybu. Můžete se vydat, kam jen budete chtít a dělat cokoliv, i když vás hra samozřejmě nenápadně směruje za dalším příběhovým úkolem.
Jakkoliv se mi velikost a otevřenost světa líbila, v takto rané fázi hry mě příliš nepotěšila absence koně. Za jak dlouho po začátku hry budu moct osedlat Eponu, mi sympatický pán neřekl, a tak jsem musel všude běhat po svých. Pohyb Linka není zrovna nejrychlejší. Máte sice k dispozici sprint, ale jste omezeni staminou, kterou spotřebováváte i při soubojích, ale tam mě, alespoň takhle ze začátku, nijak zvlášť neomezovala. Staminu pak používáte i během plavání nebo lezení po skalách, a i když to ze začátku vypadá, že toho ani s plnou staminou nic moc neuděláte, časem si její zásoby můžete rozšířit. Mimo jiné i skrze jednorázové recepty.
Souboje a "survival"
V soubojích jsem během dema žádnou velkou výzvu nenašel, ale nepřátelé hloupí nebyli. V některých chvílích se na mě domluvili a zaútočili spolu, jindy zase jeden zraněný soupeř odběhl a přivolal si kamarády. Nepřátelé navíc nejsou hroziví, většinou jde o roztomilé verze tradičních fantasy potvor a odpovídá tomu i jejich chování. Kostlivcům můžete například setnout hlavu, čímž je zmatete. Bezhlavý kostlivec může buď běhat kolem dokola, nebo se vás snažit hodně nepřesně trefit. Anebo bude hledat svoji hlavu. Pokud se mu to podaří, nasadí si ji a půjde po vás. Jenže setnutou hlavu můžete sebrat i vy a po nebohém zmatkaři ji hodit. Když se vám to podaří, zabijete kostlivce jeho vlastní hlavou.
Podobných roztomilých potyček a situací jsem během necelé hodiny zažil několik, ale mnohem raději bych hrál novou Zeldu několik hodin než jen několik desítek minut. Systémů je ve hře jednoduše příliš na to, aby je mohl člověk pořádně otestovat. Vedle vaření tu nechybí ani craftování, různé druhy útoků, systém obrany, stealth systém nebo systém teploty. Vaši teplotu vidíte v rámci uživatelského rozhraní, a byť je vám přístupný celý svět, ne vždy se můžete vydat kamkoliv se vám zamane.
Některé oblasti mohou být například příliš mrazivé a vy byste tam v obyčejné košili dlouho nevydrželi. Na výpravu do vrcholků hor je tak potřeba se pořádně vybavit. Systém teploty či vaření bych nenazýval surival prvky, ale je jasné, že vývojáři tímhle směrem pokukovali. Rozhodně ale není pochyb o tom, že The Legend of Zelda: Breath of the Wild bude zatím ta nejkomplexnější a největší Zelda, jakou Nintendo kdy vydalo. V rámci žánru to sice vypadá jen na mírnou evoluci, ale pro Zeldu jde o nefalšovanou revoluci.
zdroj: Archiv
Lepší na NX
Nová Zelda byla na E3 hratelná pouze na Wii U, o NX mi pochopitelně nechtěl nikdo říct ani slovo. Vývojáři se tady sice snaží vymáčknout z hardwaru maximum, ale už teď je jasné, že nová Zelda bude vynikat na nové konzoli Nintendo NX. Wii U takto velký a otevřený svět plný systémů spíš nezvládalo. Dohled byl žalostný, detaily po pár metrech mizely v rozplizlých texturách, všechny hrany byly kostrbaté a framerate padal pod rozumnou hranici častěji než by bylo zdrávo.
Špatnou technickou stránku hry na Wii U sice trochu zachraňuje osobitý vizuální styl a samotná hratelnost, ale před všudypřítomnou kostrbatostí nejde zavřít oči. Pokud jste viděli aktuální E3 trailer, tak vězte, že hratelná ukázka se mu neblížila ani zdaleka. Což je sice škoda, ale fanoušci Zeldy by už měli Wii U pustit z hlavy a začít šetřit na NX. Nová Zelda za to očividně bude stát.
