Take On Helicopters - dojmy z preview verze
zdroj: tisková zpráva

Take On Helicopters - dojmy z preview verze

2. 10. 2011 12:40 | Dojmy z hraní | autor: Tomáš Jung |

Vrtulník je záludná létající potvora. Je citlivý na řízení a zkrotit ho, to je jako osedlat divokého mustanga. Jakmile ho ale dostanete pod kontrolu, tak si tenhle obdivuhodný stroj zamilujete. Zabouchnete se do jeho rychlosti a schopnosti stát ve vzduchu, bleskurychle se otáčet i stoupat až nad mraky.

Take On Helicopters, titul od Bohemia Interactive a příbuzný ArmA 2, bude obřadem uctívání vrtulníků. Krom toho je předvede způsobem, jakým nebyly nikdy ve hrách prezentovány: smíchá simulátor s příběhem a přihodí navíc ještě lehké RPG prvky. Naznačila to už pár měsíců stará reportáž z návštěvy přímo ve studiu, a potvrdit by to měly dojmy z preview verze, kterou jsem hrál až nestoudně dlouho.

Baterie, starter...

Take On Helicopters vychází z ArmA 2, což poznáte podle menu, ovládání, pohybu postav i editoru. Všechno ostatní se ale mění včetně náplně hry, nové velké mapy a hlavně vrtulníků, které Take On Helicopters z ArmA 2 vyrvala, úžasně vylepšila a postavila na nich zcela novu hru. Pokud jste vrtulníky obdivovali už v ArmA 2, tady si na nich pošmáknete. Připravte se však na výrazně odlišné chování strojů samotných.

Všechno začíná startem motoru, což můžete vyřešit automatickým rozběhnutím pomocí jediného příkazu, ale také si můžete projít relativně snadnou proceduru startu sami. Kokpity jsou totiž částečně interaktivní. Není to jako v DCS: Ka-50 Black Shark, kde lze zmáčknout všechny knoflíky v kabině, ale autoři vybrali několik aktivních ovládacích prvků, aby udělali pocit z letu atraktivnější.

Když nasednete do kabiny, zapnete baterie, poté startér a počkáte, až naběhnou otáčky. Pak nastavíte plyn, odstavíte startér, dáte plný plyn a počkáte několik sekund, než se vše dostane do provozní teploty. Tahle jednoduchá procedura výrazně zvyšuje pocit souznění se strojem - pokud v sobě máte alespoň špetku náklonnosti pro letadla či vrtulníky a samozřejmě i pro jejich simulace, budete se hned po zahřátí stroje těšit na let.

Poskakování ve vzduchu

Při plném plynu zvednete cyklickou páku, čímž se mění nastavení úhlu náběhu rotorů (mimochodem, při vypnutém motoru se rotory viditelně natáčejí), a zároveň s tím i vztlak a rychlost stoupání. Ani ve vzduchu to není žádná legrace. Stroj se klepe, různě natáčí, pedály musíte korigovat vliv točení hlavního rotoru a hlavně hlídat rychlost. Nemáte-li joystick, pravděpodobně si k ceně hry budete muset přičíst i jeho nákup, protože bez něj si Take On Helicopters neužijete ani z poloviny.

Arkádové poletování à la ArmA 2 se pro účely Take On Helicopters změnilo v simulaci: ne příliš drsnou, ale pocit z letu i chování stroje je sympaticky podobný skutečnosti. Výrazný je třeba rozdíl mezi lehkým a středním vrtulníkem. Zatímco první poskakuje jako komár a je citlivý na každé šťouchnutí do kniplu, druhý je o dost stabilnější, ale když přijde průšvih, potřebuje čas, než se z něj dostane.

Ve hře by měla být dostupná ještě těžká třída, dopravní vrtulníky, které se podle všeho budou chovat zase úplně jinak. Zkrátka, kdo má rád simulátory, možná mu Take On Helicopters padne do oka nejen kvůli požitku ze samotného ovládání vrtulníků, ale také kvůli úkolům, které všechno to poletování ospravedlňují a zasazují do většího kontextu.

zdroj: Archiv

Simulátorové RPG

Letecké simulátory se většinou omezují na mise typu „někam leť, sestřel hodně skopčáků a zase se vrať“. Take On Helicopters na to jde jinak, protože se neodehrává během války a nechá vás plnit hlavně civilní úkoly - převážení nákladu, záchrana zraněných či policejní sledovačky. Jen zřídka se dostanete do akce, kde budou létat i kulky. Hra posílá žánr simulací do končin, kam se dostává jen zřídka – připravila příběhovou kampaň, při které budete vlastnit leteckou společnost, plnit si hangár novými stroji, vydělávat prachy na zakázkách a vrtulníky si také vylepšovat.

V preview verzi bohužel nebyla kampaň dostupná, ale je zřejmé, že podpoří nadšení z létání – bude vás motivovat, abyste si jako malí Jardové (všem Jardům se omlouvám, ale takhle se to říká) piplali své stroje, měnili nástřiky, vylepšovali kokpity nebo dokupovali speciální vybavení, které vám pootevře cestu k dalším zakázkám. Mám pocit, že bez takové kampaně by se hraní Take On Helicopters rychle omrzelo. Uvidí se v plné verzi, jestli bude kampaň roli silného motivačního prvku plnit tak, jak by měla.

Kličkování mezi mrakodrapy

Létání jsem testoval na mapě Seattlu, ve které najdete vysoké mrakodrapy, jezera, kopce, hluboké lesy a je ohromná, vlastně až děsivě rozlehlá, což v číslech znamená 61 x 61 km. Možná se bojíte, jak si z tak velkou mapou města poradí engine, v němž se během příchodu do města v ArmA 2 vždy rapidně snižoval framerate. Není se však čeho bát, po důkladném otestování bych hardwarovou náročnost přirovnal právě k ArmA 2. Pokud ta vám běžela bez problémů, bude i Take On Helicopters.

Je to způsobeno menším rozlišením textur povrchu země, kvůli kterému můžete zapomenout na procházení detailně vymodelovaného Seattlu. Blízko země vypadají textury oplzle, ovšem pár set metrů ve vzduchu už se kocháte krásnou krajinou, krom jiného i díky výrazně lépe vymodelovaným mrakům - hlavně když vaše PC utáhne vyšroubování viditelnosti až na 20 km. V plné hře by ještě měla být přítomna mapa z jihovýchodní Asie, kde bychom si měli užít alespoň trochu té válečné akce.

Hráčský obsah

Take On Helicopters nebude určena příležitostným hráčům a oblíbí si ji především fandové leteckých simulací, kterým předvede, co všechno se dá na tento žánr ještě napojit. Oproti jiným simulátorům by navíc měla mít výhodu v početné a velmi kreativní komunitě hráčů, kteří do hry budou sypat další, samozřejmě bezplatný, obsah – od misí až po nové vrtulníky. Plná hra bude jen jakési jádro, které se díky hráčům samotným velmi rychle několikanásobně zvětší.

Nejnovější články