Stejně tak nemá smysl opakovat se v popisu multiplayeru, který jsme rozebírali v tomto článku, neboť ani ten nedoznal žádných změn (zůstala i stupidně nepřeskočitelná úvodní animace). A co se týče provázanosti Assassin’s Creed Brotherhood a reálné historie, i tomu jsme se již dříve podrobně věnovali, stačí upřít váš zrak na tento článek. Recenze se tedy z výše uvedených důvodů zaměřuje na prvky specifické pro PC verzi, které tentokrát potěšily.
Strasti a slasti protipirátské ochrany
Pamatuji si dobře své válčení s ochranou druhého dílu, která mě v nejeden moment dokázala notně pozlobit, slušně řečeno. A vida, Brotherhood je v tomto ohledu mnohem shovívavější. Vložím disk do mechaniky, spustím instalaci, ta proběhne, zkontrolují se updaty, nainstalují se, pustím poprvé hru, ta se mne zeptá na login, ten zadám a hop, jsem ve hře. Login je unikátní, takže je třeba jej uchovat, ale to je snad jasné všem.
Možná to někomu přijde divné, plesat nad logickým postupem, ale co dnes dokáží některé PC hry naházet člověku za klády pod nohy, je neuvěřitelné. Takže máte radost, že vše běží jak po drátkách. A hlavně, mizí nutnost připojení k internetu. Halelujah! Byl proveden test s totálním odpojením počítače od sítě, hra jen hlesne, že není k dispozici síť, logicky nejde hrát multiplayer a doplňkový obsah, ale tím to hasne. Ani po hodině nedělala problémy a vesele se nechala hrát dál, žádné chybové hlášky, nic. Prostě jsme se té otravné ochrany zbavili.
Stiskni Enter, ne levou ruku
Co se týče ovládání, platí to, co u minulých dílů na PC: klávesnice je prostě neobratný prstolam. Z povinnosti jsem ji pár desítek minut testoval, vlastní namapování je fajn, ale stejně jsem pak zapojil gamepad a vklouznul do starého známého schématu. Občas jsem cítil problém se stiskem několika tlačítek najednou, kdy hra na setinu vteřiny nevěděla, co dělat, ale to byl snad jediný problém. Vše bylo plynulé a přirozené, stejně jako blesková detekce gamepadu.
Nová je tak vlastně jen jedna věc. Minule se snažila hra na namapované klávesy nacpat univerzální znaky, což všechno jen komplikovalo a já Ubisoft proklínal. Nyní už se ve hře hezky zobrazuje daná klávesa či tlačitko myši, za což tvůrcům opravdu děkuji, byť jsem pak sáhl po gamepadu. To, že Brotherhood přichází později, se snaží vykompenzovat faktem, že v odpovídající moment hry si můžete aktivovat zdarma DLC DaVinci Disappearance (k tomu zase ten internet zapnout výjimečně musíte), které zase o pár hodinek velmi příjemným způsobem protáhne dobu hraní a zase o něco oživí zábavný multiplayer, u nějž jsem zvědav, jak dlouho odolá nenechavým ručkám cheaterů.
Grazie, Ezio, ty mluvíš česky! A vypadáš dobře...
Mnoho lidí jistě ocení českou lokalizaci hry od Playmana, která zasluhuje pochvalu. Za celou dobu hraní se mi stalo jen párkrát, že mě titulky zatahaly za oči a bylo to spíše volností překladu než jeho nepřesností, což ovšem v daných případech takřka nikdy nešlo vyřešit elegantněji. Nasázet do hry otrocký překlad by bylo jen škodlivější, Playman tímto boduje, a to i v drobnostech, jako že asasíni jsou skutečně asasíni a ne nějaký multijazykový patvar. Takhle by měl překlad vypadat.
A co grafika a hardwarové nároky? Dobrá, velmi dobrá. Zprvu mne zarazilo kostičkování u jedno příběhové sekvence, ale šlo o ojedinělý defekt, všechny ostatní in-game animace jsou kvalitní, a když si hru nastavíte na maximum, kvalitativně odpovídá tomu, co byste očekávali. Samozřejmě, pokud jste pixel hunteři, kteří uctívají sošku personifikovaného Cryteku, asi si nějakou mušku najdete, ale osobně jsem byl s vylepšením velmi spokojen, protože teď konečně byly ženy ošklivé, jen když ošklivé být měly, a ne proto, že grafici neměli svůj den.
Hru jsem měl na sestavě Core i7, 6GB RAM, nVidia GTX 460M nastavenou na maximum a framerate klesl pod 60 jen výjimečně při náročném přejezdu kamery po scenerii anebo opravdu vysokém počtu postav na obrazovce, a i tak šlo jen o škobrtnutí, ne delší několikasekundovou slide show.
Assassin's Creed Brotherhood je zkrátka perfektně odladěný port z konzolí, vybavený navíc kvalitní lokalizací. Víc jsme si přát jednoduše nemohli.
