DARK - recenze
3/10
zdroj: tisková zpráva

DARK - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

16. 7. 2013 19:30 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

Dovedu si představit brainstorming tvůrců před zahájením vývoje upírské stealth akce DARK. Po otázce, jaké téma připadá zúčastněným „cool“, pravděpodobně létaly zasedací místností desítky různých postřehů. Vedoucí pracovník si vše pečlivě zaznamenal, porovnal plejádu nápadů s prodejními výsledky a shledal, že na dlouhém seznamu mu zbyly tři zvýrazněné věci: Hitman, Borderlands a upíři.

Další sled událostí je jasný. Skloubením tří zmíněných aspektů vznikla upírská stealth akce DARK, od které však nečekejte nic úžasného. Spojením tří zajímavých, leč nesourodých konceptů vznikla hráčova noční můra, kterou vývojáři přiživili řadou školáckých chyb.

Všechny cesty vedou do Sanctuary

Jediný světlý moment na vás DARK vybalí v úvodu, když se seznamujete s hlavním hrdinou Ericem Banem. Eric prochází nočním klubem a v pozadí hraje chytlavá muzika. Klub je impozantní - v klecích tancují spoře oděné dívky a na parketu je živo. Něco tu ovšem nehraje. Všichni jsou oblečení v černém, sexy děvčata mají výstřední oblečky z tmavé kůže a všichni jsou k vám děsně přátelští, jako byste se už znali. DARK zde boduje atmosférou. Ale ne dlouho.

Přes dopředu čitelné zjištění, že klub Sanctuary je upírská základna, a Eric je prozatím jen poloviční upír - ghoul, se propracujete k první misi. Buď Eric najde a vysaje toho dobráka, který z něj udělal upíra, nebo si pochutná na krvi silnějšího upíra. Vydává se tedy za Bloomingem a společně s tím vás čeká první velké zklamání.

DARK vás na rozdíl od jiných stealth akcí nenechá situace řešit vlastním způsobem, o volbě vlastní cesty si můžete rovnou nechat jenom zdát. Už při pokusu projít úvodní level jinou než určenou cestou se nespustí instruktážní animace, ale objeví se ukazatele, které vás mají přivést na správnou stezku. Když půjdete jinudy, než si tvůrci vymínili, budete často umírat, případně budete nuceni do boje častěji, než je u stealth her zdrávo.

...

Příběh? Pojďme si raději vyprávět o vojácích!

DARK je vůbec ukázkovým příkladem špatného level designu. V úrovních se možná střídá několik druhů prostředí, základní struktura ovšem zůstává stejná - obrovský čtverec nebo obdélník kudy vedou uličky rozdělené například bednami, květináči atd. Mezi takto otevřenými místnostmi budete přecházet koridory, v nichž je opět sem tam bedna, která vám okamžitě napoví, že za ní číhá nepřítel.

V děsivě nenápaditých a opakujících se prostředích na vás budou obecně čekat doslova zástupy vojáků. Scénáristicky vám pak hra často bude raději vyprávět, proč se na vás ty zástupy vojáků řítí, než aby se pokusila něčím oživit fádní příběh. Jako by tvůrci sami tušili, že taková spousta nepřátel není ve stealth akci na místě a přinejmenším esteticky působí jako pěst na oko.

Opakování matka moudrosti?

S herními principy má DARK stejné problémy jako upír s česnekem. Zkostnatělé a nedotažené schopnosti hlavního hrdiny vám hází klacky pod nohy a často jsou dokonce zdrojem vašeho vzteku. Jak jinak reagovat na stále se opakující nepřesnosti při přemisťování, teleportaci do těla nepřátel nebo obecně při využití dalších dovedností, jejichž selhání znamená smrt a opakování celé mise?

Abyste hru dokázali přesně ovládat, nebude vám stačit trénink. Musíte mít pořádnou dávku štěstí - jedině tak se Eric po přemístění zachytí za zeď a nevyběhne mezi skupinku vojáků, nebo se mu podaří na první pokus skolit vojáka. Když vás štěstí opustí, tak stisknete tlačítko pro útok a nic se nestane. Krom toho, že zemřete. Stejně tak se při plížení kolem bloku beden budete muset znovu a znovu tisknout ke každé bedně znovu – hra nepozná, že jich stojí několik v řadě.

Óda na tupost

Těžkopádné herní systémy nepodpoří ani umělá inteligence nebo spíš umělá demence. Jakmile vojáci Erica zmerčí a utečete s ním do odlehlé místnosti, která nemá jiný východ, začnou kroužit kolem. Dovnitř však za vámi nepůjdou, jen budou bezmocně pobíhat kolem a nadávat: „Asi zmizel!“ Když už se ale Erica jeden z nešťastníků rozhodne do místnosti pronásledovat, stačí si na něj počkat u vchodu a šmik, je po něm. Netřeba zdůrazňovat, že se tímto způsobem klidně nechá vyvraždit celý roj nepřátel.

AI však z klobouku vytahuje celou řadu dalších kabaretních čísel. Voják s puškou nestřílí z dálky – rozeběhne se k vám, aby se nechal nablízko zmasakrovat. Vrcholem obscénní tuposti AI byl moment, kdy Eric vysával jednoho z dvojice vojáků. Jeho kámoš namísto okamžité střelby hrdinu hezky zeširoka oběhl včetně dvou květináčů (asi aby k němu mohl přistoupit z druhé strany), a když konečně zahájil palbu, tak už byl Eric po obědě.

Nikoho už tedy nepřekvapí, že vojáci jsou často slepí a není výjimkou, že budete mordovat nepřítele před zraky jeho parťáka, aniž byste tím spustili poplach (na jakou dálku vidí, tu není jasně definováno, takže budete muset zkoušet).

Jestli tímhle způsobem chtěli tvůrci vyvážit nepřesné ovládání, moc se jim to nepovedlo. Na každého hráče s normálními nároky bude umělá inteligence působit odpudivě. Ve hře se sice postupem času objevují nové překážky (například sledovací kamery, detektory pohybu, civilisti atd.), ale DARK to z pořádné šlamastiky nezachrání.

...

Lekce animace pro začátečníky

Dalším hřebíkem do víka rakve DARK jsou odfláknuté animace. Pokud se hra zrovna nesnaží z bídy nuzného technického zpracování vymanit prostřednictvím nezajímavých komiksových kreseb, budete svědky mnoha chyb a všeprostupující nepřirozenosti. Úchylný protivník řeže ruku své oběti, hází ji jako mňamku ghoulovi, potom se otáčí zpět ke stolu a řeže ruku dál, i když tam žádná není, a až pak si všimne hlavního hrdiny.

Žalostný audiovizuální projev vás v této hře bude bít do očí a doprovázet na každém kroku, ať už se o to postarají odporné animace (občas při vysávání nepřítele vypadá Eric jako klovající slepice), nepřirozené a tupé rozhovory (hláška z prvního levelu: „Ty jsi ještě nezemřel? Nemůžeš prostě jen zemřít a nechat mi své ruce?“) nebo nepřehlednost herního prostředí v případě, že se plížíte kupříkladu vzrostlým křovím.

1000x nic umořilo upíra

DARK se v problémech doslova rochní. Ve výčtu chyb bych mohla pokračovat donekonečna, ale je to zbytečné - už je vám jasné, že se hře máte obloukem vyhnout. DARK se zcela minula zvoleným žánrem. Namísto vtipné bojovky, které by nahrávaly rozlehlé úrovně a zástupy nepřátel, se tvůrci z nějakého důvodu pokusili o stealth akci a vůbec to nezvládli. DARK navíc netuší, jestli se má brát vážně, nebo vtipně a oba přístupy nakonec působí zcela nemístně.

Už dlouho jsem nehrála takhle špatnou hru a jediné využití pro ni vidím v podobě příručky, která se bude zdarma rozdávat vývojářům, aby jim bylo jasné, čemu se při vývoji musí vyvarovat. Upírská tématika by šla s konceptem stealth akce skloubit výborně, ale v případě DARK se to skutečně nepovedlo.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Dark je zcela mimo koncepčně a nepřidává jí ani slabé technické zpracování. Občas se v ní objeví dobrý námět, ale špatné herní mechanismy hru hodně rychle zašlapou do země. Je to špatná stealth akce a ještě horší upírská hra.

Nejnovější články