Don't Starve - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Don't Starve - recenze

1. 6. 2013 18:30 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

Za vývojářským studiem Klei Entertainment stojí pozoruhodné portfolio her. Jejich tituly Shank, Shank 2 a Mark of the Ninja mnohým z nás přinesly skvělé herní zážitky, které vzešly z osobitého grafického zpracování a zábavných herních prvků.

Na Don't Starve jsem se proto pořádně těšila a po mnoha odehraných hodinách musím dodat, že odůvodněně. Chlapíci z Klei Entertainment ani tentokrát nezklamali. Opět dokazují, že stále mají chuť dělat věci jinak a nechybí jim ani dostatek dovedností, díky nimž dobré nápady do svých her převádějí precizně.

Minecraft podle Tima Burtona

Na Steamu je Don't Starve klasifikována jako dobrodružná a pomineme-li fakt, že vzhledem ke svému grafickému zpracování ve stylu Tima Burtona a trefnému atmosférickému soundtracku dokáže působit jako umělecké dílo, najdeme v ní prvky realtime strategie a RPG. Značnou část hraní strávíte sbíráním surovin, výrobou předmětů a souboji s nepřátelskými stvořeními.

V prvních několika hodinách Don't Starve působila jako izometrický Minecraft, ale tohoto pocitu jsem se po čase zbavila. I když Don't Starve dokáže být stejně návyková jako Minecraft, točí se kolem managementu surovin a také zde v noci vylézají temné nestvůry, najdeme v ní i hlubší myšlenku, která – co si budeme povídat – Minecraftu chybí.

Tou hlubší myšlenkou je neustálé nabalování nových skutečností, mysteriózní nádech hry a hlavně konec. Ano, toto dobrodružství vede z bodu A do bodu B, ovšem na to přijdete až po pár hodinách hraní. Směrem kupředu vás nejdříve potáhnou primitivní potřeby - jídlo, zdraví a klidná mysl.

Jakmile je dokážete patřičně uspokojit, užijete si malebného světa a hromady možností při výrobě předmětů, zařídíte si pohodlný život, pobijete zástupy nepřátel a vyblbnete se při vaření lektvarů a stavění nesmyslů typu barometru.

A přesně ve chvíli, kdy už budete znát všechny zákonitosti hry a souvztažnosti mezi jednotlivými složkami herního světa, začne do vašeho dobrodružství nenápadně vstupovat příběh, který rozsáhlé pískoviště pomalu mění na širou krajinu. Mysteriózní vyprávění přitom vychází z událostí, které vás potkávají v každodenním herním životě – tedy z nepřátel, kteří vás navštěvují v noci, nebo z květin, které si natrháte.

První klopýtnutí nového dobrodruha

Svět sám o sobě je i při nastavení na nejnižší možnou velikost vpravdě gigantický. Při každém novém restartu je navíc náhodně generován, což dává další prostor pro seberealizaci. Tahle hra vám přitom nedá vůbec nic zadarmo a na dobrodružství vás nepřipraví ani tutoriálem, takže se připravte, že restartům se, alespoň do doby, kdy pochopíte všechny zákonitosti tohoto světa, vyhnout nedokážete.

Každý Game Over vás bude skutečně mrzet, jelikož ve hře neexistuje možnost uložení hry. Vede to k tomu, že po světě našlapujete opatrně, nové věci zkoušíte velice obezřetně a tím se dobře sžijete s postavou i s místem, na kterém se rozhodnete vybudovat svou základnu. Obtížnost Don't Starve se sice dá snížit specifickým nastavením světa, ovšem ve chvíli, kdy jdou věci příliš jednoduše, ztratíte motivaci k veškerému snažení.

Nemožnost navrátit věci do původního stavu dokáže také inspirovat. Každý restart pramení z vaší chyby a stojí za ním nové poznání. Každý restart proto znamená, že v příští hře budete o něco lepším dobrodruhem, čehož si zde budete moc dobře vědomi.

...

Vydala jsem se třeba na dříví do lesa, kde měli hnízdo pavouci. Protože jsem očekávala, že pavouci, stejně jako další příšery, neútočí na člověka u ohně, na noc jsem se v lese naplánovala přespat. K mému překvapení se na mě ale po rozdělání ohně pavouci vrhli a hnali mě přes celý svět až do teritoria prasat, o nichž jsem byla přesvědčená, že jsou nebezpečnější než pavouci.

Pavoukům jsem sice utekla, ovšem ve stresu jsem začala útočit na prasata v domnění, že ona budou automaticky útočit na mě. Až po smrti jsem si uvědomila, že jde v podstatě o mírumilovná zvířata, která přede mnou v první chvíli utíkala. Od té doby netábořím v lese plném pavouků, ale nebojím se rozdělat oheň v blízkosti prasat, na která v dobách, kdy nemám co jíst, také ráda útočím. Možná je to maličkost, ale v Don't Starve si ji budete skutečně cenit.

Bylo nás 8

Pozvolné odkrývání spletitých zákonitostí světa Don't Starve však není jedinou náplastí na opětovné restarty. Ve hře se totiž počítají body zkušeností, které na vaše konto naskočí ve chvíli vašeho úmrtí a v lepším případě vám otevřou jednu z dalších herních postav. Postav je ve hře celkem 8, jejich jména začínají písmenem W – například Wilson, Willow, Wolfgang atd.

Každá z postav je vybavena specifickými dovednostmi, které nejsou jen do počtu, ale podstatně mění styl vašeho hraní – Wolfgang je silák, s nímž se nebudete bát žádných soubojů, ale na druhou stranu sní, na co přijde, Willow je imunní vůči popáleninám a ve tmě sama hoří a Wilsonovi rostou fousy, které se dají využít při výrobě atd.

Každé z těchto postav náleží patřičné grafické zpracování, které je vtipné a dobře podtrhne ducha, jehož jim autoři přiřkli danou specializací. Každá z postav disponuje i vlastními poznámkami a hláškami, občas laděnými do suchého anglického humoru. Ovládání postav je jednoduché a účelné.

Nemá cenu to protahovat. Don't Starve je výborný kousek, ke kterému se budete rádi vracet a ze svého disku ho hned tak nevymažete. A jelikož se prodává za cenu okolo 12 € a chystá se několik zajímavých modů, není co řešit. Jděte do toho. Já jdu lovit prasata a sázet zeleninu.

Verdikt:

Originální, vtipná a návyková hra, kterou byste měli vyzkoušet i v případě, že podobným hrám zase tolik neholdujete.

Nejnovější články