Radost z hraní
Nové opičí dobrodružství s trefným podtitulem Tropical Freeze je opravdu neskutečně energickou a možná by se dalo říci, až takzvanou „feel good“ hrou. Minimálně grafika a hotová exploze kreativních úrovní to tedy splňuje zcela bez výhrad. Stejně jako Super Mario 3D World je i nová opičí odysea perfektním důkazem toho, že na počtu polygonů nezáleží. Nový Donkey kong totiž dovádí typický styl Nintenda plný zářivých barev a roztomilé stylizace k dokonalosti a troufnu si říci, že o parník ještě překonává známější ikonu.
Zdejší kouzlo tkví v uchopení klasické plošinovky naprosto tradičním způsobem. Žádné experimenty a nesmyslná snaha o to zaujmout. Jen starý dobrý 2D plán, ale za to vyobrazený s puntičkářskou péčí a úžasnými nápady. Plynulé a opravdu dobře využité přechody do 3D, ikonické sudy nebo neodmyslitelné „vozíkové“ výlety napříč doly, to všechno prezentuje hra bez nejmenší chybičky.
Zároveň je nutno podotknout, že celek ani v nejmenším nenudí a absence novátorského konceptu prakticky není poznat. Tvůrci naopak útočí nápaditými úrovněmi, které vás vezmou třeba na výlet hořící savanou nebo pod mořskou hladinu. Na obrazovce se navíc neustále něco děje, a když už si říkáte, že nic nového vás nemůže překvapit, najde se zcela nová překážka nebo design úrovně, který vás okamžitě umlčí. Dostala mě neuvěřitelně živoucí pozadí, která navíc mnohdy souvisí i s vaším vlastním postupem napříč hrou.
Pekelná výzva
Donkey Kong Country: Tropical Freeze rozhodně není hra pro děti, ačkoli tak na první pohled může vypadat. Ono vůbec spojovat plošinovky od Nintenda s dětmi se obecně skoro nedá - v tomhle případě je to naprosto nemožné. Tvůrci totiž nastavili laťku obtížnosti pekelně vysoko, až jsem měl chuť prohodit Wii U gamepad televizí - téměř každých pět minut. Skoro by se dalo říci, že se bavíme o Dark Souls plošinovkového žánru.
Kombinace statických i pohyblivých překážek, občas zlobivého pozadí a hlavně neposedné kamery totiž vyžaduje naprosto přesné načasování a jen jediný skok provedený o vteřinu dříve znamená smrt a opakování daného úseku. Checkpointy jsou ale naštěstí rozmístěny více než solidně a nikdy tak nepřichází klasická frustrace. Počítejte s tím, že se najdou i pasáže, které budete opakovat klidně padesátkrát.
Snad jediným kontroverzním prvkem jsou boss fighty, které nenabízejí vůbec žádné checkpointy a vzhledem k tomu, že jsou obvykle rozděleny hned na vícero delších částí, někdy dokáží pěkně naštvat. Zejména když vezmete v úvahu fakt, že jsou tyto souboje zdaleka nejnáročnější části hry. Za námahu vás ale tvůrci odměňují opravdu promyšlenými zlořády z řad vikinských nájezdníků, kteří si to v tomto díle s obávaným opičákem rozdají na vodě, ve vzduchu i na souši.
Legendární závislost
Abyste si ale nemysleli, všechna ta úmrtí rozhodně nejsou chybou hry. Všechno naopak funguje tak jak má, ovládání je ergonomické a rozhodně se nedá říci, že by herní mechanismy byly nefér. Jenom je hra trošku těžší a zábavnější! K dobru musím hře přičíst i fakt, že skákání je velmi dobře zředěno typickými vystřelovacími sudy a jízdami na důlních vozících, bez kterých by to jednoduše nešlo.
Od Maria si navíc Donkey Kong půjčuje i možnost házet na potvory jiné překážky, takže nuda nehrozí. Tropical Freeze zkrátka funguje jako celek, který nemá prakticky žádná hluchá místa - nikdy jsem neměl chuť hru vypnout. Vzhledem k základní hrací době okolo 25 hodin se jedná o solidní úspěch.
Pokud navíc budete chtít, můžete se s opičákem v úžasné šestici světů (nějakých 50 úrovních) ztratit na ještě delší dobu. Garantuju vám, že posbírat všechny banány a nalézt písmenka z ikonického nápisu KONG jsou úkoly vhodné jen pro opravdové matadory, kteří už něco s touhle sérii zažili.
Vic lidí, větší zábava
Ale přesně v tom tkví kouzlo téhle hry, jejíž principy jsou sice starší než já, ale za ty roky neztratily nic ze své zábavnosti. V kombinaci s moderní podmanivou grafikou a stylizací pak vytvářejí téměř bezchybný celek, který zabaví na desítky hodin. Pravda, pokud hrajete sami a nejste fanda plošinovek, bude si k vám Donkey Kong hledat cestu obtížněji.
Na pomoc ale v tu chvíli přijde multiplayer, ve kterém se vedle Donkey Konga na scéně objeví jeho společníci v čele s Cranky Kongem – zábavu to okamžitě posune o další úroveň výš! Dvě postavy se ostatně využívají i v singleplayeru a velká část jednotlivých levelů je postavena právě na kombinaci speciálních schopností jednotlivých opičáků. Takže pokud náhodou máte vedle sebe na gauči nevyužitou osobu, pak je pro vás všechny nový Donkey Kong naprostou povinností!
