Na Drákulovi se dlouhodobě živí třeba studio Microids, které přichází s dalším pokračováním své adventurní série. Nevím, jak tomu bylo v předchozích dílech této série, neboť jsem žádný z nich nehrála, ovšem z titulu Dracula 4: Shadow of the Dragon jsem nabyla pocitu, že se jedná spíše o zbytečnou hru, kterých se po internetu potulují desítky.
Dovolte mi malou analogii. Mám ráda kávu, ovšem piju jí pouze jednou denně – po ránu. K titulu Dracula 4: Shadow of the Dragon jsem se dostala večer a už po půl hodině hraní jsem si k němu kávu musela přinést. Ne že by se jednalo o nudnou hru, z které by se mi chtělo spát, vrátila se mi však dávná vzpomínka na bývalé zaměstnání, kdy jsme v pauzách na oběd trávili s kolegy čas u kafe a webových free her.
Dracula na motiv webových her
Dracula 4: Shadow of the Dragon nemusí sednout každému. Pohybujete se v něm jako ve stařičkých dungeonech typu Eye of the Beholder s tím rozdílem, že neklikáte na příslušné statické šipky, ale na příslušná aktivní místa. Rozhled v tomto místě je potom panoramatický, to znamená, že se můžete točit kolem dokola. Tento styl pohybu je pořádným archaismem a myslím, že je to také hlavní důvod toho, že tato hra působí zastarale.
Dovedu si představit, že by byl čtvrtý Dracula 3D adventurou ve stylu Sherlocka Holmese. To by jí však zase nesedl počet a rozměr lokací. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky (pokud nepočítám rozkouskování jednotlivých štací pohybem – například v obýváku domu, který navštívíte, se můžete přiblížit do tří různých koutů). Vlastně i přes omezený pohyb není tato hra nijak dlouhá a dokážete ji hravě pokořit během jednoho večera.
Drákulův soubor miniher pro předškolní děti
K omezené délce hrací doby přispívá i oddělování lokací. Většinou přijdete do jedné místnosti, kde vyzobete okolo ležící věci. Ty následně zkombinujete příslušným způsobem a použijete na vedle stojící aktivní předmět. A jdete dál. Nic složitého to není, stejně jako logické zádrhely, kterých je zde – navzdory „délce“ hry - požehnaně. Společně s téměř úplnou absencí animací a chybějícím košatým rozhovorům pak tento titul působí spíše jako nenáročný soubor miniher.
Některé puzzly jsou poměrně zábavné, například ve chvíli, kdy se chcete dostat do podezřelé skříňky, ve které hlavní postava očekává tajemný obraz. Máte za úkol stisknout tlačítka podle vedle namalovaného vzorce tak, abyste zároveň zachovali počet zmáčknutých čtverců ve vodorovných i svislých přímkách. Prostě zajímavý logický puzzle.
Další logické zádrhely jsou ovšem zase docela nezáživné a bylo by lepší, kdyby je tvůrci úplně vypustili. Například pohybování bodem promítačky na mapě, kdy je zcela jasné, co se po vás žádá a k vyřešení vám stačí dvě snadná kliknutí je naprosto zbytečné. Stejně tak primitivní pohybování písmeny v kruhu tak, aby byla sestavena podle předlohy, což byl vzhledem k široké škále možností výměny písmenek úkol hodný spíše předškolního dítěte. To jsou prostě úkoly, které tu jsou jen, aby se neřeklo, že tu není co hrát. O nesmyslnosti zabudování nutnosti jíst a pít ve chvíli, kdy vám obrazovka začne červeně blikat, ani nemluvě.
Tichá detektivní práce
Jak jste již z předchozích řádků mohli pochopit, Dracula 4: The Shadow of the Dragon není vhodný pro pokročilé adventuristy, ovšem nehodí se ani pro hráče, kteří lační po větvícím se příběhu. Hlavní hrdinka Ellen Cross, která je vyslána New Yorským Metropolitním muzeem za objevením ztracených obrazů, je na slovo skoupá, většinu předmětů zásadně nepopisuje a cestou potkává pouze dvě další postavy, s kterými z nějakého neznámého důvodu také raději moc slov neztratí. Asi je dosti plachá.
Celé tohle nanicovaté prostředí, nudné úkoly a prachbídné vyprávění hře velice škodí. Přitom postavy jsou výborně namluvené, v pozadí hraje napínavá muzika a na konci vás čeká docela zajímavé rozuzlení. I tak si totiž tato hra nezaslouží, abyste za ní utráceli, jelikož podobných titulů na internetu najdete spoustu a to zadarmo.
