God of War: Ascension - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

God of War: Ascension - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

13. 3. 2013 20:30 | Recenze | autor: Petr Prošek |

Vstal Kratos z mrtvých? Dokázal se snad vylízat z řezničiny na konci třetího dílu, že ho plebejci ze Santa Monica sebevědomě a s plnou parádou opět servírují majitelům letos již nedobrovolně dosluhující „soňácké“ videoherní mašinky?

Nejnovější díl série God of War vychází exkluzivně pro PlayStation 3 a každým úderem křemíkového srdce dokazuje, že tenhle stroj ještě zdaleka nepatří do starého železa. Pokud však God of War: Ascension vezmeme jako Kratovo rozloučení se současnou konzolovou generací, pak je to (stejně jako v případě druhého dílu na PS2) rozloučení epických rozměrů, na které se bude ještě dlouho vzpomínat. Sbohem a šáteček. Vyplň se osude.

A je tam, mladá paní, můžeme si tykat

Přiznávám bez mučení - God of War hry mám rád. My kluci, co s Kratem chodíme, prožíváme různá dobrodružství, a ani na jediné si zkrátka nemůžeme stěžovat. Tahle slavná série bojovek vryla svou olympskou omegu do „péesdvojky“, „péestrojky“ i kapesního „péespéčka“ a ve všech případech nabídla doslova filmový zážitek (v rámci možností). Přesto jsem s ohlášením nejnovějšího God of War: Ascension zůstal veskrze netečný a vývoj příběhového prequelu sledoval zpovzdálí pouze jedním přivřeným očkem.

Odpusť mi, Otče, neboť jsem zhřešil, ovšem vidina násilného roubování multiplayeru na ryze singleplayerovou zážitkovou hru mně přišla natolik perverzní, abych nad „soňáckým“ molochem bez váhání zlomil hůl. Ani v nejdivočejších snech mě nenapadlo, že by online řež v arénách mohla skutečně být „jen“ pouhým doplňkem k plnohodnotné a nijak šizené příběhové části. Výsledek nakonec předčil očekávání ve všech směrech a nechal mě žasnout nad precizností, s jakou se autoři do hry pustili.

Doslova z každé scény čiší měsíce tvrdé dřiny a touha po Kratově důstojném odchodu z PlayStation 3 katapultuje hru do skupiny AAA „must-have“ titulů. Vývojářům ze studia SCE Santa Monica se opět podařilo vytvořit klenot, kvůli kterému se vyplatí koupit jejich domovskou mašinku. Ale raději to vezmu pěkně popořádku.

Nes*rte Erínye a Wendy Testeburgerovou

Příběh God of War: Ascension se odehrává zhruba deset let před událostmi prvního dílu, pouhých pár měsíců poté, co zaslepený Kratos vlastnoručně poslal do Elysia milovanou ženu s dítkem. Nyní se potácí na pokraji šílenství a snaží se zbavit pouta Areova, boha válečného běsnění, kterému neprozřetelně přislíbil své služby. Vyvlíknout se z dohody se samotným bohem ovšem není nic jednoduchého ani pro žárem bitev ošlehaného spartského generála.

Na porušené sliby a rodinné vraždy mají olympští vlastní specialistky - Erínye (Furie v římské mytologii), tři bohyně pomsty a kletby, starší než bohové Olympu. Na tyhle frajerky byl krátký i proslulý Hekatoncheir - storuký obr Gyés (Aegaeon) - a skončil jako stavební materiál pro věznici zatracených, jakožto úvodní lokaci, v níž se zbitý Kratos probouzí s řetězy kolem krku. Než se stačí pořádně rozkoukat, jedna z Erínyí už mu s gustem upravuje vizáž a podle výrazu ve zjizvené tváři by mu nejradši namotala všechny nervy z těla na své pavoukovité hnáty.

Kratos se to ale ještě nechystá zabalit, a tak jí trochu nařízne bachor, aby zvrhlým sestřičkám znovu a znovu dokázal, že Sparta rodí tvrdé chlápky. Ascension nám ovšem poprvé ukazuje i odvrácenou, lidskou tvář legendárního hrdiny bez skrupulí. Světe div se, Kratos se odhaluje v četných filmových animacích a nechává hráče nahlédnout do vlastní třinácté komnaty. Příběhová linka navíc střídá přítomnost s minulostí a hází udičku v podobě zajímavého vývoje událostí. Škoda, že na rozdíl od jiných PlayStation titulů nemá zrovna tento české titulky - God of War: Ascension by si to rozhodně zasloužil.

Píchni ho, řízni ho, pusť mu krev

Nebudu ale chodit kolem horké kaše a vrhnu se na to nejdůležitější - brutální, intenzivní a autentické boje, které jsou srdcem celé série God of War. Jen málokdo dokáže vykouzlit bitevní vřavu takovým způsobem, jak jí servírují v prosluněné Santa Monice, přičemž aktuální pokračování jde v porovnání třeba s God of War III ještě o kousek dál.

Kratos se opět ohání známými čepelemi na dlouhých řetězech, ale střety s nepřáteli jsou podstatně intenzivnější. Občas jej sice zaměstná skupinka řadových pohůnků, ale většinou se potýká s přerostlými protivníky s vlastní skladbou speciálních a dosti nepříjemných útoků. Scéna je snímána z dostatečné blízkosti, aby dala vyniknout sexy animacím znetvořených mytologických těl a boj na život a na smrt tak může začít.

...

Mnohdy stačí, když vám zkříží cestu jeden sloní juggernaut nebo hadovitá medúza, pokud ovšem nezvolíte nejjednodušší obtížnost, což může výsledný herní zážitek narušit. Když pak k takovým mazlíkům přidáte jiné „speciálky“, které se vzájemně doplňují, začíná na Starém bělidle pěkně přituhovat. A to nemluvím o bossech, jejichž provedení posouvá God of War: Ascension vstříc hernímu nebi.

Atmosféra brutálních střetů s Erínyemi, oživlými částmi Hekatoncheirovy schrány nebo magický souboj v delfské věštírně zanechává hráče v němém úžasu, kdy s radostí uvítáte možnost jednoduše opakovat kteroukoliv ze třiceti kapitol. Mohl bych se rozplývat nad úchvatnými momenty, jichž budete v tomto mytologickém představení svědky, ale zkazil bych vám radost z vlastního objevování.

Intenzivní desetihodinovka

Ascension postrádá hluché místo; souboje střídá efektní „plošinovkaření“, prostředí díky pestrosti i časovým posunům nemá šanci nudit a bossové vás nenechají usnout na vavřínech. Když si k tomu přimícháte řadu triviálních, ale občas i dosti nepříjemných hádanek, získáte precizně složené dobrodružství, které zaměstná na slušných deset hodin. Mnozí budou žehrat na „krátkou“ herní dobu, ale čerstvá desítka je často mnohem lepší než mdlá čtyřicítka (bez komentáře...) a Kratovi tahle délka jednoduše sedne jako pr*el na hrnec.

A jak to tentokrát vypadá s vývojem postavy? Spartská mlátička opět vysává „orby“ z porcovaného masa a vylepšuje si nejen čepele pro vyšší účinnost a mocnější útoky, ale rovněž jejich čtyři speciální módy v podobě ohně, ledu, elektřiny a duše se specifickými efekty a úchvatnými magickými útoky.

Zajímavým zpestřením je i použití zbraní protivníků (meče, palice, kopí, štíty) s omezeným počtem útoků a samozřejmě vlastní vychytávkou. A aby to nebylo tak jednoduché, Kratos postupně získá tři další specialitky, které mu umožní manipulovat s časem, být na dvou místech současně a odhalit ďábelský klam Erínyí.

Tyto magické předměty využije nejen v bojích, ale rovněž při hopsání úrovněmi a řešení hádanek, kdy bezpochyby nejzajímavější jsou hrátky s časem. Amulet delfské věštkyně Kratovi umožní ovlivňovat „životnost“ objektů, které lze vracet do původního stavu, nebo naopak uvést v rozklad - samozřejmě s náležitým efektem. Nejfamóznějším kouskem je tak sestavení gigantické sochy Apollóna, což ovšem představuje pouhý střípek v epické mozaice God of War: Ascension.

Zvíře v nás

Z této hry zkrátka dýchá epika a filmovost na sto honů - ať už jde o nádherné lokace s pečlivým směrováním kamer nebo intenzivní souboje, kdy se autoři nebojí zachytit postavy Krata i nepřátel takřka přes celý obraz v rámci nechutně brutálních dokončovacích technik (nově s nutností časovaného krytí).

God of War: Ascension navíc patří společně s God of War III mezi tituly, u kterých je naprostou nutností vytáhnout zvuk na maximum a nechat se bičovat decibely hluku, pokud to kvalitní zesilovač a reprosoustava dovolí. Audiovizuální nářez společně s intenzitou akce vás nejednou katapultuje do stavu horečného vytržení. Pamatujete na vyplazený jazyk Joaquina Phoenixe ve Scottově Gladiátorovi?

A podobně intenzivně zatím vypadají také souboje v online arénách. Přestože multiplayer God of War: Ascension - stejně jako v případě jiných titulů - důkladně prověří až čas, pár hodin ve společnosti běsnících býčků uteče jako voda. Na začátku se s nově povolaným bojovníkem upíšete jednomu ze čtyř bohů (Zeus, Hádes, Ares, Poseidon), na oplátku získáte speciální schopnosti a osvojíte si specifický způsob boje. Zatímco třeba Ares přináší brutální sílu, Diovi příznivci vynikají především v magii, a každý má v krvavé řeži své nezaměnitelné místo.

...

Multiplayer? Check

Samotný soubojový systém je v multiplayeru mnohem více než v singleplayeru zaměřen na správně načasovanou obranu, uhýbání a využití rychlých lehkých a těžkopádných silných útoků k oslabení a následnému rozsekání jednoho či více protivníků.

Boje jsou svižné, agresivní a sebemenší chybička se při střetu zkušených gladiátorů trestá rychlou, ale bolestivou smrtí. Nechybí speciální magické útoky ani používání pastí, bonusových předmětů nebo manipulace s prostředím, které z multiplayeru činí nepředvídatelnou a zábavnou záležitost i při několikerém hraní.

Do akce se může zapojit až osm hráčů najednou a v nabídce módů je kromě klasických či týmových rubaček také kooperativní mód nebo sólo mód pro případ, že by zrovna nikdo nebyl k mání. Samozřejmostí je nepřetržité a dosti návykové levelování a odemykání či nákup zbraní, brnění, speciálních předmětů, kouzel a dalších legrácek, které se liší dle aktuální božské příslušnosti (lze v lobby měnit).

Co tedy dodat na závěr? God of War: Ascension je vskutku výjimečný počin, i když v rámci singleplayeru nepřináší nic výrazně nového a v podstatě se stále drží v bezpečí zajetých kolejí. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že tahle „kulervoucí“ jízda si zaslouží pozornost hráčů napříč všemi videoherními žánry a snad i platformami. Vždyť v Kratově náruči se tak hezky usíná.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Kratos se vrací a rozdává rány se stejnou vervou jako před lety. Zahoďte obavy z multiplayeru a ochutnejte výjimečný mýtický epos, zapsaný krví ve zlatém věku „péestrojky“. Pro majitele PlayStation 3 povinnost, pro ostatní pádný důvod pro koupi „soňácké“ herní mašinky.

Nejnovější články