Iron Front: Liberation 1944 - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Iron Front: Liberation 1944 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

27. 6. 2012 21:15 | Recenze | autor: Tomáš Jung |

ArmA 2 má svůj nenapodobitelný styl. Není to jen tím, že se snaží v co největší možné míře simulovat účinnost zbraní. Boj v ArmA 2 je specifický díky otevřené krajině i extrémně rozmanité bojové technice a významně ho také tvaruje chování AI, která ne vždy dobře dokáže otevřené prostředí využívat. Iron Front: Liberation 1944 přitom tento styl přejímá se vší jeho krásou i chybami, až si člověk říká, jestli si zaslouží postavení samostatné hry (kterou formálně je!), nebo patří spíš do škatule běžných druhoválečných módů.

Splněný válečný sen

V ArmA 2 jsem odehrál spoustu modifikací, v nichž se autoři snažili přehodit moderní válku na 2. světovou, ale kvalita modelů ruských i německých vojáků, tanků a letadel mě přesto v Iron Front ohromila. Už v Operaci Flashpoint jsem neustále toužil po kvalitní druhoválečné modifikaci a dlouhé dny jsem si vytvářel vlastní mise s nedokonalými modely vojáků. K radosti mně stačilo skutečně málo. To co přináší Iron Front: Liberation 1944 byl tehdy jen nedosažitelný a nereálný sen.

Kdybych jen tenkrát měl tak skvělé modely tanku T-34, které bych pouštěl do masivních bitev s německým PzKpfw IV Ausf H nebo Stug III. Kdyby vojáci měli tak dokonalé uniformy a co více, dokonce mluvili v jejich rodném jazyce s anglickými titulky, byl bych zcela spokojený válečný bastard. Díky Iron Front jím konečně jsem. A budete i vy, pokud vás vždy táhla ArmA 2, občas jste zkoušeli v editoru design misí a nedáte dopustit na bitvy s německou armádou.

Právě editor misí, naprosto totožný s tím z ArmA 2, zde samozřejmě nechybí a jakkoli to zní podivně, Iron Front tento fakt zachraňuje od pohromy. V editoru najdete zhruba 35 detailně modelovaných obrněných strojů i letadel, několik desítek typů vojáků, uniforem a zbraní, což je slušný arzenál, s nímž se dá nádherně vyblbnout. Radost mi pokazilo snad jen ozvučení techniky a zbraní, které je nejen u německé pušky Mauser velmi nevýrazné. Občas mě zarazila také účinnost některých zbraní zejména u tanků, kdy například masivní 88mm dělo Kingtigera mělo problém s ruským SU-85. To však považuji za drobnosti, které časem doladí patche.

Jen pro veterány

Nabízený arzenál je doplněn čtyřmi mapami, které jsou vhodné jak pro malé řeže o jednu vesnici, tak pro tankové bitvy, v nichž kilometr není žádná míra. Ve větších bitvách se dá využít i velitelský mód z ArmA 2, ve kterém se stáváte velitelem nejen několika vojáků, ale i mnoha dalších jednotek, čímž hra přeskakuje ze simulace na strategii. Kdo neví, oč jde, nezbude mu nic jiného, než si doplnit vzdělání. Ostatně všichni, co chtějí hrát Iron Front: Liberation 1944, by měli mít za sebou alespoň nějakou hru od Bohemia Interactive a měli by vědět, jak to v nich chodí.

Hráči, kteří s ArmA tituly nemají zkušenosti nebo jsou zvyklí na styl Call of Duty a jeho koridory, ve kterých lítáte jako koule v kulečníku, zaručeně Iron Front šmahem odsoudí k trestu v podobě odinstalace. Pro ně je takřka nemožné přežít déle než pár minut a nikdy nezjistí, kdo je sejmul. Ovládání je navíc od běžných akčních her také dost odlišné a především ve chvílích, kdy se budete snažit velet, vám přijde extrémně komplikované – pokud jste opravdu nováčci.

Taková ArmA 2 prostě je a Iron Front logicky také, když běží na stejném enginu. Buď ji přijdete na chuť, nebo ji zavrhnete a budete v jiných hrách pokračovat po dráze virtuálního Johna Ramba. Pokud jste s tím smíření a opravdu víte, do čeho jdete, tak spusťte jednu ze dvou kampaní – buď za Rusy, nebo za Němce.

Z okopů do tankových bitev

Tvůrci Iron Front: Liberation 1944 nejsou nelítostní pancharti a jdou na hráče pozvolna. Je příjemné, jak v obou kampaních pomalu přituhuje a z pozice vystrašeného Hanse nebo Volodi se postupně dostáváte od velení několika chlapů, až k zmíněnému vedení celé operace a velké tankové bitvy. To jsou viditelné odlesky Operace Flashpoint, alespoň co se týče pomalého postupu v obtížnosti, ale i náplně misí, kterých je v každé kampani po osmi. Jsou tu menší bitvy několika jednotek; jindy vezete svůj zadek v transportéru a jste přepadeni ze zálohy; nechybí známá noční plížení a diverzní akce, které pak střídá obrovská bitvou tanků IS-122, útočících po ruském vzoru čelně proti pozicím protitankových děl.

Rozmanitost boje i hezká technika však dostávají konstantně rány pod pás. Jistě víte, jak zabugované a nedokonalé mise v ArmA hrách mohou být a jak moc potřebují patche, úpravy i testování. Přesně takové chyby jsou i zde a deklasují celou hru. Například spínače událostí někdy nefungují, jak mají. Čekáte, že se něco bude dít, ale nedočkáte se, protože jste vy nebo AI jednotka nedošli na designérem mise určený bod.

Přestože mám v ArmA 2 odehráno stovky hodin, některé mise za pěchotu mě připadly neúnosně náročné. Takový hromadný útok pěchoty a tanků sice vypadá působivě, ale když ho musíte absolvovat více než desetkrát, vytratí se jakékoli jeho kouzlo. V reálu jsou podobné situace hodně nebezpečné a šance na přežití malé, ale i přestože hraji simulaci, chci se v prvé řadě bavit. Vývojáři Iron Front se zkrátka nechali možnostmi enginu v oblasti simulace unést, což je ve spojení s jejich nezkušeností a bugy smrtící mix, který singleplayer kampaním sráží vaz.

Taktické vyčkávání

Koupit si Iron Front: Liberation 1944 kvůli singleplayeru je jako hodit prachy do řeky. Multiplayer tu sice je také, ale ani ten nepřilákal mnoho hráčů a momentálně se zdá, že jej nečeká žádná skvělá budoucnost. S Iron Front zkrátka musíte mít jiné záměry, než je v podobných hrách obvyklé. Musíte ji chtít kvůli pohledu na vymakaný model Panzer IV, který si umístíte v editoru do některé z čtveřice nových map, pro zábavu proti němu postavíte pár ruských „téček“ a budete si takto bezstarostně blbnout. Možná vám z toho časem vznikne nějaká mise.

Právě v tom spočívá hlavní potenciál hry, na které je vidět spousta práce, ale zároveň i nedostatek zkušeností autorů s tvorbou komplikovaných misí. Iron Front si tak užijete hlavně jako válečné jančení v editoru, než coby vojenskou akci s klasickou kampaní a multiplayerem. Je to samozřejmě obrovská škoda, protože podobné projekty se nerodí dvakrát do měsíce, ale jednou za několik let. Alespoň teď mají tvůrci dost času na opravu všech rozbitých částí hry.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Pokud máte chuť vzít do ruky editor a pohrát si v něm s tančíky a vojáky, tak vás Iron Front: Liberation 1944 potěší. Jinak je to ArmA 2 promítnutá do kulis 2. světové války, která do detailu provedené modely techniky i zbraní používá v neobratně poskládané singleplayer kampani a v bezkrevném multiplayeru, o který není zájem.

Nejnovější články