Machinarium - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Machinarium - recenze

29. 10. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Mechový palouček ze Samorostu tentokrát střídá temnější, kovově šedé ocelové město. Hrdinou českého uměleckého díla je totiž malý, ale o to roztomilejší robot.

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 28.října 2009
Verze: PC/anglická/finální
Doba recenzování: 1 týden


Zvětšit zdroj: tisková zpráva Není tomu tak dávno, co byl žánr adventur takřka na vymření a patřil málem k ohroženým druhům. V posledních letech se však situace dramaticky zlepšila, klasické adventury jakoby nabraly druhý dech a na naše mozkové závity teď útočí - k všeobecné radosti všech příznivců - s železnou pravidelností. Ba co víc, vracejí se dokonce i legendy jako Monkey Island nebo Sam & Max a tvůrci kupodivu zcela nezavrhli ani kdysi tradiční dvourozměrné zpracování.

 Nesmrtelná klasika
A jsou to právě fandové a pamětníci staré školy, kteří nyní zažívají předčasné Vánoce. V rozptylu pouhých několika dní se totiž na trhu objevily dvě point-and-click adventury, obě založené převážně na logických hádankách, obě stavící na svébytném grafickém stylu, ruční kresbě i animaci a především na nesmrtelném 2D grafickém kabátku. Může nás jen těšit, že tahle dílka pocházejí z domácích luhů a hájů, stejně jako skutečnost, že se řadí k tomu nejlepšímu, co lze v daném žánru a na daných platformách najít.

Že ještě netušíte, o jakých adventurách je řeč? Tou první je Axel & Pixel od 2K Czech, vůbec první český počin pro Xbox 360, respektive Xbox Live Arcade. Předmětem dnešní recenze je však hra Machinarium, titul zářící především na domácích počítačích (kromě PC verze ale existuje i port pro Mac a Linux), který sbírá uznání a ocenění prakticky od chvíle, kdy byl poprvé předveden. Ať už jde o PAX Expo a cenu Official Selection 2009, či vítězství na letošním Independent Games festivalu v kategorii Excellence in Visual Art.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Jako návštěva galerie
Při pohledu na kteroukoliv obrazovku Machinaria (hlavní menu nevyjímaje) vám přijdou na mysl minimálně dvě věci. Jednak že tohle je opravdová nádhera a grafika si nezadá s uměleckým dílem. Ostatně výše zmíněné ceny jsou více než výmluvné. No a za druhé, že takový designerský a výtvarný skvost nemůže mít na triku nikdo jiný, než studio Amanita Design. Rukopis brněnských nezávislých vývojářů je zkrátka nezaměnitelný, od grafiky, přes ozvučení až k herním principům a celkovému pojetí hry.

Konečně kdo měl tu čest a odehrál oba Samorosty, doposud asi nejznámější a nejslavnější předchůdce Machinaria, bude se tu cítit jako doma. Když s kliknutím na položku New Game ožije úvodní obrazovka, rozeběhne se komorně laděný příběh, nikoli nepodobný lesnímu samorostímu dobrodružství, stejně poetický a minimalistický. Mechový palouček a pohádkově malebná zákoutí ve stínu statných stromů, jen protentokrát střídá temnější kovově šedé ocelové město. Není to ale dílo spisovatele Vernea, které byste si vybavili. Našinci vzpomenou spíše na Karla Čapka.

 Zápletka nastíněná beze slov
Hlavním hrdinou celého vyprávění je totiž malý robot. Bezejmenný a spíše outsider, konec konců hra začíná na skládce nedaleko města, kam ho společně s dalším odpadem vysype létající popelářské auto. Vůbec prvním úkolem je proto pomyslný restart a kompletace, jelikož náš robůtek tak nějak ztratil hlavu, jakož i další části těla. Tahle akce pochopitelně hráči v tutoriálovém duchu osvětlí základy ovládání a spolu s možnostmi robota nastíní také použité herní principy. Dozvíte se například, že plecháč disponuje teleskopickým tělem a dokáže přizpůsobit svoji velikost okolnostem. Když je něco příliš vysoko, vysune se na vyšší úroveň, tam kde by jiní museli na kolena a do kleku, on jen sníží svoji světlou výšku.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Co naopak zůstane zahaleno tajemstvím, je příběhové pozadí či jména postav. Ostatně Machinarium se obejde absolutně beze slov a kromě několika málo vět v počátku, nenarazíte na jakýkoliv text. Debatu mezi charaktery, potažmo vysvětlení předchozího děje, tu zcela nahrazují obligátní komiksové bubliny. Díky roztomilé animaci v nich ožívají přání a touhy všech robotů, stejně jako myšlenky a vzpomínky hlavního hrdiny. Už v několika málo úvodních obrazovkách tak pochopíte, proč se vrací zpátky do města, i kdo jsou ti hodní a kdo ti oškliví. Vědět více jednoduše není třeba, cíl cesty je jasný a jak ho dosáhnout zjistíte záhy také.

 Levý ukazováček v permanenci
Machinarium je ve své podstatě tradiční point-and-click adventura a díky ruční kresbě, dvourozměrnému pojetí i klasickému ovládání, vlastně dost old-school záležitost. Po celou dobu si vystačíte pouze s levým tlačítkem myši, jen u několika miniher mohou přijít vhod kurzorové šipky a mezerník.

Několika odlišnostmi hra přesto oplývá. Předměty ani aktivní místa na obrazovce se hráči kupříkladu předem nehlásí a je pouze na něm, aby odhalil s čím lze manipulovat a co půjde sebrat. Pokaždé je navíc zapotřebí být takříkajíc na dostřel - ačkoliv paže našeho robota jsou vysouvací, mačkat tlačítka nebo zvedat předměty „na dva kilometry“ vážně odmítá.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

S tím souvisí i zmíněné teleskopické tělo. Pokud máte zájem vzít něco ze skříně nebo poličky nade dveřmi, musíte se před akcí nejprve vysunout a daným objektům přiblížit. Nic z popsaného ale rozhodně není na obtíž a hra vás k tomu od prvních chvil vede. Během putování městem se jenom trochu více nachodíte, při zkoumání všech koutů a docházce k předmětům. Trochu tak možná zamrzí absence nějakého popoběhnutí, nebo dvojkliku co by urychlil přesun - zvlášť procházíte-li lokace které jste již navštívili, případně se někam vracíte.

Stejně tak by se patrně hodilo zapojit do hry pravé tlačítko myši, ať už k manipulaci s inventářem, či odkládání a odhazování posbíraných věcí. Zpočátku jsem měl tendenci ho neustále mačkat, než jsem přivykl faktu, že pro cokoliv musím dojet kurzorem na horní okraj obrazovky a nepoužitelné předměty do inventoráře tamtéž vracet. No a úplně na závěr, chvílemi se mi zdálo, že robot se jmenuje Karel. Jakmile jsem mu totiž zadal nějaký příkaz, vyrazil a nebylo možné povel zrušit, kliknout jinam nebo Karla zastavit. Suma sumárum, interface není špatný, ale zasloužil by drobně vylepšit, jelikož lehce kazí dojem z takřka dokonalé hry.

 Adventura plná puzzlů
Machinarium zůstalo každopádně herně velmi podobné oběma Samorostům, čímž mám na mysli rozumný až nízký počet předmětů a adventuření z velké části na jedné obrazovce. V jednu chvíli nese robůtek vždy maximálně 3-4 věci a tyto jsou vesměs použitelné v rámci aktuálního obrazu. Teprve s příchodem do města je možné pohybovat se hned v několika lokacích a dumat, kam s touhle klikou a komu dát tyhle šroubky. Velkou roli samozřejmě hrají všelijaké puzzly a hádanky, geniálně zakomponované do zdejšího světa. Většinou jde o různé ovládací panely strojů, přepínače, kohouty a zprvu zapeklité mechanismy… jež je zapotřebí pochopit a vhodně pozapojovat a porozsvěcovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Logických hříček obsahuje Machinarium bezpočet, snad žádná se ale neopakuje, či nevrací lehce obměněná pořád dokola. Narazíte na piškvorky i klasickou patnáctku, na labyrinty z drátů a vodovodních trubek, procvičíte si kreslení různých obrazců jedním tahem… připraveno je také několik testů jak z příručky Mensy. Obtížnost celé hry se přitom nezdá vysoká (herní doba by se mimochodem měla pohybovat někde mezi 6 až 8 hodinami) a zákysy hrozí snad jedině v případě, když něco přehlédnete, potažmo si vaše šedá kůra mozková neporadí s nějakým tím hlavolamem. Ani v takové situaci si však nemusíte zoufat, hledat rady někde na internetu nebo se dožadovat návodu.

Díky vestavěnému systému hintů a vložené nápovědě, řeší Machinarium podobné potíže s bravurou a velkou elegancí. Během hraní lze kdykoliv použít tradiční bublinu se žárovkou, která našeho robůtka lehce popostrčí a naznačí podstatu problému i možné řešení. Je-li zákys vážnější a hráč již na samé hranici zoufalství, je vůbec nejlepší dát si pauzu. A to prosím doslova. Autoři pro takové chvíle připravili jakousi odpočinkovou mezihru, v podobě arkádové střílečky, přičemž za úspěšné zdolání kratičkého levelu získáte odměnu, obrázkový návod pro danou lokaci. Jde vlastně o storyboard, s detailním rozkreslením všech akcí a řešením puzzlů.

 Hluboký umělecký zážitek
O kouzelném vizuálním zpracování byla řeč už v úvodu, snad každá lokace ve hře je malým obrazem a vpravdě uměleckým dílem. Díky ruční kresbě a spoustě detailů, jde skutečně o pastvu pro oči, při kochání se scénou si ovšem užijí i vaše uši, jelikož doprovodný soundtrack za vizuálem v žádném případě nezaostává. Lehce nakousnuta byla i animace, která je jak jinak než dokonalá a neodfláknutá. Ve spoustě adventur vám raději postava zacloní výhled, než aby předvedla práci animátorů. Ne tak v Machinariu, tady robot vše doopravdy provádí a při manipulaci s předměty i sebemenší akci skutečně tu něco šroubuje a támhle něčím lomcuje.


Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pochvalu zaslouží i perfektní atmosféra a všudypřítomný humor. Všichni roboti, na které během putování narazíte, jakoby měli duši, svoje dělají i projevy emocí a doprovodné komiksové bubliny. Vtípky nejsou nijak třeskuté, jako spíše laskavé a k pousmání, u spousty scén se budete jen pobaveně culit. Takhle má zkrátka vypadat inteligentní a poutavá hra, která zaujme na první pohled snad úplně každého, včetně přívrženců zcela odlišných žánrů a lidí, pro než hraní začíná a končí hledáním min nebo mastěním karet ve Windows.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Po stránce technické jde pochopitelně znovu o flashovku, nároky na hardware jsou proto přiměřeně střídmé. Stačit by měl procesor tikající na 1.6GHz a 1GB operační paměti. Machinarium běží v nativním rozlišení 1280 x 800 bodů, obraz je však možno zmenšit na 80% či hru přepnout do okna. Distribuce se děje převážně skrzeva digitální kanály typu Steam nebo Direct2Drive, nakupovat ale můžete přímo na oficiálních stránkách. Kromě toho že ušetříte (aktuální cena je asi 330,- korun) obdržíte také soundtrack v MP3 formátu.

Související články: Novinka

Stáhněte si: Webové demo, Stažitelné demo

Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje



 
 
Marek Beniač

Verdikt:

Další dokonalé dílo z kuchyně studia Amanita Design. Machinarium lze bez obav doporučit naprosto všem, včetně lidu počítačovými hrami nedotčenému. Nejen díky kouzelné grafice, úžasné hudbě a skvěle navrženým puzzlům.

Nejnovější články