Resident Evil: Revelations HD - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Resident Evil: Revelations HD - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 9. 2013 17:50 | Recenze | autor: Václav Rybář |

Když podruhé vstupujete do stejné řeky, nedělejte to polovičatě. Ono to z břehu totiž blbě vypadá, když se namočíte k rozkroku, a pak z té vody zase vylezete. Vypadá to, že na to nemáte koul... no však mi rozumíte. Capcom samozřejmě z nedostatku odvahy nepodezírám, ale je fakt, že za portem Revelations na PC a velké konzole jsou spíš peníze než snaha o umělecké vyjádření. Původní 3DS pecka nebyla v Resident Evil kanonu nějakým velkým převratem. Naopak se držela osvědčeného scénáře bum-prásk-baf snad až příliš křečovitě. Po dvou dospělých dílech (pětce a šestce) je ale právě trocha strašení a tradičních hodnot to, co série potřebovala.

Do poslední kapky si tento krapet uspěchaný návrat k přeci jen klasičtější RESI formulce vychutnají spíše jen hardcore fandové celé ságy. Na druhou stranu si přiznejme, že strávit pár hodin pohledem na zadek Jill Valentine je rozhodně lepší než otročit někde na rodinné plantáži (někdo tomu prý familiérně říká zahrádka).

Musíme se rozdělit?

Jill Valentine ve hře není sama, má k ruce ještě Parkera, ostříleného a po zuby ozbrojeného parťáka. Kromě toho si ve hře osaháte i Chrise Redfielda a jeho kolegyni Jessicu, a pak dokonce i další postavu, ale to už bych moc prozrazoval. Vždycky jde ale o pár, takže v animačkách nebudete strádat a s někým si popovídáte. Ještě důležitější je, že při samotném hraní budete čelit nástrahám opuštěné lodi jménem Queen Zenobia sami, protože v každém dobrém hororu se přece parta musí rozdělit, aby ji mohl vrah likvidovat hezky kus po kusu. V Revelations samozřejmě dává rozlučka smysl, protože loď je obrovská, ale zapomeňte na to, že by vás někdo kryl.

V singlu vám parťáci asistují jen při soubojích s bossy a v multiplayeru se hlavní kampaň kooperativně dohrát nedá. S kolegou na drátě můžete hrát jen speciální mód Raid, což je pouze silnější kafe v singlových lokacích. Dobré na zvednutí adrenalinu, protože Raid už je čistě akční sekaná. Singl na druhou stranu sází na osvědčený lekačkový survival. A vybral si k tomu nejlepší možné prostředí.

Kudy kam a zase zpátky

Interiéry Queen Zenobia jsou strohé, tmavé, neustále se kývou a po několikaminutovém smejčení byste nejraději zrezivělý koráb přejmenovali na Queen Klaustrofobia. Uzavřené prostory ale survivalům svědčí. Za každým rohem se může skrývat bubák a v každé kajutě cenná stopa nebo zásobník či bylinka, která zastaví postupující zranění. Musím se přiznat, že jsem si na herní styl po Resident Evil 6 musel trochu zvykat. Revelations totiž zpomaluje tempo nejen budováním hutné atmosféry, ale především nutností neustále skenovat celé okolí (jedině tak najdete stopy, náboje a další artefakty).

Postupem času se tato procedura stává dost otravnou, zvlášť když vám začnou lokace připadat jedna jako druhá. Chodby tu přeci jenom vypadají všechny stejně a hra vás dokonce nutí se několika patry lodi vracet, přičemž původně zavřené dveře jsou později přístupné, což ještě násobí zmatek.

Na druhou stranu je to po celoročním hraní koridorovek poměrně osvěžující pocit. Ztratit se tu můžete stejně věrohodně jako na opravdové lodi, ale mapka v horním růžku vás vždycky nějak navede. Případně můžete vymalovat některé kajuty nepřátelskými vnitřnostmi a použít je místo rozcestníků. A že je věru čím malovat - klasické suchozemské zombie už jsou pár let minulostí. Hra se odehrává mezi čtvrtým a pátým dílem, takže jsou monstra napadená T-virem hodně mazlavá a inkontinenční. Jejích design je parádní a způsob uvedení na scénu (rozuměj bafání) taktéž, což vás rychle dostane do hry.

...

Pár nadskakovacích okamžiků a je to zase Resident Evil jako za mlada. S trochu patetickým scénářem a cheesy hláškami, ale taky hromadou tupých, leč efektivních monster. Jejich chabou inteligenci vám víc než vynahradí rozliční bossové, u nichž se image konečně snoubí s odpovídající umělou inteligencí nebo alespoň zdánlivou nesmrtelností, které musíte přijít na zoubek.

Nejsou to velké výzvy, jejich řešení je nabíledni, nicméně hra vám ani v pokročilých fázích, kdy nosíte opravdu účinné zbraně, nic nedá zadarmo. Kdo se nesnaží, umírá. Kdo se snaží, ten se chvíli vzteká, ale nakonec se mu ta žárovka u hlavy vždycky rozsvítí. A pocit vítězství je pak o to silnější. Obecně lze však říct, že v kombinaci s narychlo slátaným scénářem (a že je hra přitom docela ukecaná) je design některých záporáků natolik absurdní, že si člověk občas připadá jako v hodně levné béčkové sci-fi.

Snaha trumfovat výtvory předchozích dílů tu zkrátka občas nabere špatný směr, podobné degeneraci se ostatně nevyhnul ani (hodně vzdálený) filmový bratříček Resident Evilu. Jako by omezení malé platformy chtěli autoři vyvážit v původní 3DS verzi ve stylu „větší, lepší a lepkavější“ pokračování. Po přesunu na velké konzole a PC to ovšem vyznívá poněkud křečovitě.

Nové tělo, staré kosti

Břímě v podobě handheldového původu si s sebou samozřejmě hra nese i po technické stránce. Autoři sice přerenderovali postavy, takže hrdinové i bubáci vypadají velmi dobře. Zbytek se však dočkal jen hrubého upscalu, takže textury vašeho okolí jsou buď máznuté, nebo zubaté (většinou trpí obojím). Na odcházející generaci konzolí nad tím lze mhouřit oči, ale obávám se, že PC hráči jsou na podobné zacházení příliš zhýčkaní. A stejně tak možná spolu s konzolovými kolegy očekávali trochu zajímavější cenu.

Revelations nijak nezakrývá, že jde v podstatě jen o slátaný port, který má utišit hlad pamětníků a skalních příznivců série. Přesto za něj chtějí plnou cenu a zřejmě počítají s tím, že návrat k survivalové rovnici berou hráči jako automatickou přidanou hodnotu. Ve skutečnosti je to ale pádlování proti proudu - návrat do dob, kdy se ještě Capcom držel svého kopyta. Za tohle ohlížení, ze kterého tu a tam čouhá sláma, si máme připlácet?

Kdyby port Revelations na PC a konzole přinášel něco zásadního a vystupoval z řady, dalo by se mluvit o vítězství obsahu nad formou, ale obávám se, že jsme pouze svědky promyšleného komerčního tahu, který vám s pomocí nostalgie pomůže zkrátit čekání na další velkou RESI hru. V jejím stínu tenhle remake zanikne dřív než stihnete odmáčknout quicktime event (a že je jich Revelations nezdravě plný).

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Oprášený loňský model, který dokazuje, že větší neznamená vždycky lepší. Při čekání na další "velký" Resident Evil poslouží s přehledem, ale kdo tuhle kapitolu přeskočí, nemusí se bát výčitek svědomí. Tím spíš, že jinde si lze zombie obzory rozšířit mnohem efekt(iv)něji.

Nejnovější články