Spelunky - recenze PC verze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Spelunky - recenze PC verze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 9. 2013 21:30 | Recenze | autor: Karel Drda |

Spelunky je jako bludná kometa. Létala okolo několik dlouhých let a vůbec jsem si jí nevšiml. Přátelé hráli freewarovou verzi, zatímco jsem se upínal k nějaké MMORPG hře a netušil, že se v okolí dějí i jiné a zábavné věci.

Sledovat nezávislé vývojáře mi připadalo zbytečné, stejně jako retro pixelová mánie. Do obýváku si jako novou televizi černobílou nepořídíte, říkával jsem. Postupně jsem však začal vůči indie světu roztávat a začal chápat, proč jsou některé tituly tak oblíbené. Zjistil jsem, že za oponou je ještě jeden svět, a Spelunky v něm hrají významnou roli.

Vše, co jste chtěli ve 2D, ale neřekli jste si

Spelunky v sobě nese všechno, co jste vždy u plošinovek chtěli mít, ale tvůrci vám to do hry nedali nebo na to prostě zapomněli. Spelunky je graficky roztomilé dobrodružství, v němž půjde opravdu o hodně, nejen o život hrdinův. Především si po velmi krátké době vyzkoušíte postřeh a vlastní nervovou vyrovnanost.

Příběh je v podstatě jednoduchý. Musíte vejít do nitra kobky a dostat se hodně daleko. Musíte prolézat všelijaké nástrahy a pastičky, sbírat zlaťáky, případně pomocí dynamitu další cenný kov dolovat. Musíte toho opravdu hodně a navíc vás každá další povinnost uspokojí a přinese slastný pocit z toho, že jste opravdu dobří.

Spelunky je placatá hra na malinkatého Indiana Jonese. Je to vlastně naprostá klasika v trochu lepší grafice, která v sobě nese to nejlepší z daného žánru. Kdo je mladý a nikdy nehrál plošinovky, pak by měl na čas odložit snobství a zakusit jedno takové obyčejné dobrodružství.

Spelunky mají hodně společného s Rogue Legacy. Obě hry nabízejí svižné tempo. Když se však panáčkem objevíte uprostřed rozvětveného dungeonu, každá hra na vás vyrukuje s naprosto jiným způsobem hraní. Přitom vlastně vnitřek bludiště nabízí téměř identické překážky v podobě pastiček, aktivujících se zbraní a nepřátel. Jenže u Rogue Legacy šlo hlavně o přesnost a rychlost. Spelunky si naopak na vaší chybu hezky pěkně počká.

Taktika? Hlavně opatrně

Jakmile se objevíte „v obrazu“, obhlédnete odkrytou část dungeonu a zvolíte (snad) správný směr. Pokud máte dostatečnou zásobu lan a dynamitu, cesta je samozřejmě mnohem jednodušší. Když si všechny tyto bonusové předměty vyplácáte na začátku, budou vám za nějaký čas kriticky chybět. Ale na budoucnost myslí jen blbec, řeknete si a odstřelíte první nálož, která vám zkrátí cestu klidně o dobrých pět minut. Cílem je přeci projít dál a ne likvidace nepřátel. Ó ty vrtkavá štěstěno, jak šeredně jsem se mýlil.

Explozí uvedete do pohybu prostor kolem vás. Už není úniku. Když budete mít štěstí, svým lasem se trefíte do poskakujícího netopýra tak akorát včas, že vám nesebere žádný drahocenný život, ale sám zařve. Čtyři srdíčka jsou zatraceně málo. Ke snadnému proplouvání životem potřebujete idioty, na které hodíte zodpovědnost. Ve Spelunky to jsou srdíčka a potřebujete jich tak sto padesát.

Jindy vás zase potěší perfektně seřazené komínky z cihel, mezi nimiž se nacházejí vražedné ostny. To prostě dáte na první dobrou (říkáte si) a postup ve hře se tak stává vlastně takovou nostalgickou jízdou. Zlato a drahokamy utěšeně přibývají a vy ve hře narazíte dokonce na obchod, kde dokoupíte vše potřebné pro další veselý a nenáročný postup. Jenže pak to přijde.

...

Najednou se před vámi objeví nepřítel, který se s tím už tolik nepáře a na první zásah pošle panáčka do hajan. Špatně odhadnete umístění lana pro sestup do nižních pater a žuchnete rovnou do jámy plné bodáků. Ani to skákání mezi propastmi není tak bezpečné a občas skončí smrtí.

Spelunky je v mnohem větší míře likvidátor klávesnic, než třeba Rogue Legacy. Tam jste díky neomezenému množství hrdinů po chvíli ztratili soudnost a tak dlouho jste zkoušeli štěstí, až to nakonec nějak vyšlo. Jenže tady to chce opravdu zabrzdit, naučit se správný chmat, v ideální čas zmáčknout klávesnici a skočit.

Někdy je nutná kombinace skoku a následného úderu, a to už vůbec není legrace. Navíc se ukáže, že plýtvání náložemi hned na začátku nemělo valného smyslu. Obchod se smíšeným 2D zbožím je náhle v nedohledu a veškerou dosavadní taktiku můžete hodit k ledu.

Generované úrovně

Zkuste si vybavit, kdy jste naposledy mohli narušovat vytvořené bludiště a upravovat si ho pro své cíle a představy? Používání bomb neslouží jen pro efekt nebo vybudování zkratky, ale mnohdy si odpálíte zemi tak, že se vám bude lépe skákat a schovávat. Levely se generují, což je samozřejmě fajn - hře to přidává více neurotických amoků a rozsekaných klávesnic. Já na Spelunky ztratil dvě černé. Jedna letěla na zeď a druhá vlastně také.

Vtip je v tom, že nesmíte nikam chvátat, pomalu se vždycky rozhlédněte, zvolte ideální způsob cesty a snad se trefíte. Vyčetl jsem, že se ve Spelunky dočkáte 56 typů nepřátel, najdete zde více než 30 typů předmětů k sebrání a velké množství překážek. To je všechno hezké, ale za nejvíc unfair považuji ty hromádky kostí, které se vždycky jen tak povalovaly a nijak neubližovaly. Tedy až do okamžiku, kdy se jedna taková kostihromádka postavila a dala mi smrtelný úder.

Nic pro yuppies a hipstery, to je hra pro nás!

Čísla sama o sobě ale nic neznamenají. Stačí, že nabídka je bohatá, a když si v praxi představíte, že každá z těch překážek či nepřátel vyžaduje jiný přístup, tak získáte zevrubnou představu o tom, jak moc pestrá a variabilní hratelnost je. Navíc tu neexistuje ukládání pozic. Máte před sebou deset světů a dosáhnout konce každého z nich dá opravdu zabrat.

Na to konto mě došlo, že Spelunky je férové dílo, které je určené všem, co chtějí poctivou hru bez všech keců okolo. Spelunky je něco jako Dark Souls placatého indie světa a je skvělé, že něco takového vůbec můžu říct.

Přes rok starou recenzi Xbox 360 verze najdete za tímto odkazem.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Spelunky je skvělá zábava, ale když se občas nedaří, tak právě tu zábavu hodí za hlavu a svádí k neurotickému poškubávání oka. Přesto se řadí mezi nejlepší plošinovky posledních let.

Nejnovější články