The Secret World - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

The Secret World - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

27. 7. 2012 20:30 | Recenze | autor: Karel Drda |

Svět, který tak důvěrně známe, žijeme v něm i umíráme, nemusí být vůbec takový, jaký si jej představujeme. Příznivci všelijakých konspirativních teorií zcela jistě dají takové tezi za pravdu a hráči pohybující se v univerzu The Secret World, ti jen s lehkým pousmáním spiklenecky zamrkají.

Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to jasně a na rovinu. O tom, že Funcom chystá The Secret World jsem ještě nedávno věděl jen mlhavě. Nesledoval jsem vývoj, nediskutoval nad ním a o příběhové linii jsem měl jen velmi kusé informace od přátel. Nezajímalo mě to! Kdyby se měl člověk soustředit na každý titul slibující pravou MMORPG zábavu, tak by si mohl založit vlastní informační agenturu.

Proč by zrovna Funcom měl udělat něco úžasného, když jsem z Conana utekl za dva měsíce? Nádherná grafika a zajímavý systém soubojů byl tehdy pokořen neuvěřitelnou várkou chyb a herními klišé, nad nimiž se normálnímu člověku už dávno zatínala pěst. Funcom se v mých očích stal outsiderem a teď se ukázalo, že neprávem.

Že by se zrovna tahle firma měla skrze The Secret World alespoň trochu změnit herní systém klasických MMO her, v to jsem ani nedoufal. S každou další hrou se šance opravdu snižovaly a bylo to jen o tom, který vývojář nabídne k bezduchému lítání nad lacinými úkoly typu "přines, odnes a zabij" přidanou hodnotu alespoň v podobě pěkné grafiky a slušně uchopitelného světa.

Hra bez odpustků

The Secret World během prvních dvou hodin hraní rozpoutala v mé hlavě totální chaos. Zaběhnutá pravidla nejenom, že najednou nefungují, ono je všechno jinak. Schematičnost klasických onlinovek byla během několika málo okamžiků rozmetána na prach a člověk se s tápajícím pocitem začal seznamovat s neznámým.

Může se dostavit počáteční nával vzteku, protože jsme si opravdu odvykli nad hrami přemýšlet. Pořád chceme něco nového a neotřelého, ale především stejného. U každého nového MMORPG se objevují už celkem únavné úvahy nad tím, zda zrovna právě tahle věc dokáže sesadit z pomyslného trůnu The World Of Warcraft. Po půl roce, kdy tvůrci hystericky hledají cestu k jednoduchému a nenápadnému přechodu na model free-to-play, najednou všichni víme, že neúspěch bylo možné očekávat.

Funcom se rozhodně nesnaží konkurovat hrám tohoto typu. Ovládání a celý systém hry je pochopitelně velmi podobný jiným titulům, ale současně natolik odlišný, že v daném žánru jde o naprosté unikum. Záleží samozřejmě na úhlu pohledu, s nímž do hry vstupujete. Pro někoho může být The Secret World naprosto dokonalou adventurou, v níž se mu dostává dokonalého příběhu, kdy svoji cestu lemuje i interakcí s jinými hráči. To je třeba způsob, který jsem zvolil já. Pro někoho je pak hra více online titulem v pravém slova smyslu, kdy si plnění úkolů rozšíří ještě o hraní v PvP zónách.

zdroj: Archiv

Už ve SWTOR mi tahle část přišla zábavná, ale také směšná, protože nahánění balónu v aréně bylo pro dané univerzum naprosto dehonestující. V The Secret World je samozřejmě několik takových zón s herním systémem, který není nijak novátorský. Prostě bojujete o území, musíte jej udržet, nebo sbíráte artefakty. Záleží jen na vaší náladě, zda máte potřebu a chuť. K vzájemné řežbě v zónách, či společným raidům lze najít u komunity i odmítavé reakce, ve hře však potkáte bezpočet těch, které právě PvP a raidy baví. Každý si najde to svoje.

The Secret World má ale jednu úžasnou vlastnost - vrátí vás o nějakých patnáct let zpátky, kdy se s každou tehdejší novinkou objevovaly netušené možnosti, herní principy a cesty k absolutnímu napětí a zábavě, a kdy celý herní byznys zažíval neuvěřitelný boom.

Unikátnost The Secret World spočívá hlavně ve výběru doby. Kdy jste hráli skutečně vydařenou MMORPG hru ze současnosti? Konec fantasy světům a vzdáleným galaxiím! Objevovat nové lze i v dnešní době. Funcom vsadil na otřepaná témata - jen je místo notoricky známých světů vrazil do toho našeho, který tak důvěrně známe a spolehli se na chytlavý příběh a velmi dobré úkoly, jejichž plnění vyžaduje zapojení mozkových závitů.

Originálně pojatý klasický žánr

Přes všechny vyjmenované odlišnosti je The Secret World stále v řadě ohledů spíše klasickým MMO titulem, takže se prostě nevyhneme některým krokům. Ty k danému žánru patří stejně, jako volné slipy k pánské zadnici.

Třeba příběh není ve své podstatě kdovíjak originální. Po nějaké době pochopíte, že Funcom naprosto zběsilým způsobem smíchal koktejl inspirace Stephena Kinga, Dana Browna a všelijakých brakových hororů, filmů, knih, komiksů. V tomto světě se tak stanete svědky útoku zombie, upírů i vlkodlaků. Na straně druhé velmi záhy zjistíte, že hybatelem na Zemi nejsou nám tolik důvěrně známé síly, že je všechno úplně jinak. Do kotlíku příběhu tak Funcom přihodil ještě ingredience v podobě pojmů jako spiknutí, tajné síly a spolky a děsivě temnou minulost.

Upřímně řečeno, tohle všechno, kdyby se objevilo naráz ve filmu, tak to prostě nedám! Béčkově laciné kulisy zde ale kupodivu fungují na výbornou. Ať už tedy hrajete za tajné hnutí templářů, iluminátů nebo draků, prožijete neuvěřitelně košaté dobrodružství, které těm starším občas připomene staré a dnes již polozapomenuté adventury.

Sympatické na hře je, že dokáže překvapovat zajímavostmi a neotevírá se hráči hned na začátku. Každé tajemství i jeho odhalení má v putování vašeho hrdiny svoje místo. Rozhodně lze ocenit, že Funcom svoji inspiraci k vyjmenovaným atributům příběhu nijak netajil, takže například hned v prvním městečku, kam dorazíte, se můžete projít po Elm Street. Takových okamžiků zažijete opravdu velké množství. A znalci jich odhalí ještě více.

Jde to i bez levelování

The Secret World opustila zažitý model levelů, který je pro daný žánr typický a bez něj si upřímně málokdo dokáže vývoj postavy představit. Pokud vstoupíte do světa této hry bez těchto základních informací, můžete být celkem šokováni, a když nemáte svého Olejníka, který vám rychle některé věci po telefonu vysvětlí, můžete tápat o něco déle.

Nechat klasické úrovně ležet ladem však nebyl vůbec špatný nápad. Koneckonců, opět je to faktor, který hře dává jistý realističtější rozměr. Vývoj a vylepšování vlastností zde probíhá pomocí dvou linií. Body rozdělujete v kruhu způsobilostí a současně je přihazujete do pomyslného stromu zručností. Tímto způsobem tak dotváříte vlastnosti svého hrdiny a jeho schopnosti používat zbraně.

Ze hry zmizela díky vypuštění levelů ona urputná honba za úrovněmi. Jsem dvacítka, už abych byl o jeden level nahoře, pak si koupím meč. Uff, tak jsem dvacet jedna, musím rychle na dvacet tři, abych si koupil nové slipy. Tak tohle mě vždycky štvalo. Na druhou stranu, systém rozdělování zkušeností je tady v podstatě jen jakousi pokryteckou náhražkou absence klasického levelování. Funguje, baví a moc neodpouští. Chce to opravdu přemýšlet nad tím, na jaké vlastnosti a dovednosti udělím své body.

Úkoly, které nadchnou

Široká škála zbraní a jejich volba na začátku hry pak předurčuje váš další vývoj. Rozhodně však není nic dáno dopředu a v tomto ohledu lze celkem solidně kombinovat a experimentovat. Klasické střelné zbraně, sečné zbraně a magie jsou základní bojovou kostrou a vy si volíte, kterou cestou se vydáte. Sám jsem vybral na začátku zbrkle a vyrazil do světa se samopalem přes rameno. Přišlo mi to jako ideální volba. I když, asi jsem měl pocit, že to bude jednodušší. Nakonec jsem svoji výbavu obohatil ještě o sekyru.

The Secret World nenabízí tradiční, absolutně otevřený, svět, který si pamatujete z doby prvních MMORPG her. Jde spíš o celkem velké, ale stále poněkud uzavřené koridory. Na druhou stranu, pokud jako já potřebujete ke spokojenému hraní alespoň základní představivost nějakého otevřeného světa, pak mě v tomto ohledu velmi pomáhalo cestování skrze jádro země. Rázem jsem zapomněl na tahání dat a opravdu jsem si připadal, že cestuji zcela logicky a správně po zeměkouli.

Budete vraždit bezpočet potvor a plnit velké množství úkolů. Řada z nich souvisí se samotným příběhem hry, jiné jsou tu jen pro vaši zábavu a především kvůli kompaktnosti celého prostředí. Obtížnost úkolů je opravdu rozličná. Od jednoduchých, až po velmi složité, kdy jste nuceni použít ve hře implementovaný internetový prohlížeč.

Hra vám rozhodně nic nedaruje zadarmo, nad některými postupy si budete nějakou dobu lámat hlavu a možná se nakonec zeptáte na radu spoluhráčů. Tady jsem zaregistroval jednu celkem sympatickou změnu oproti jiným online hrám. Každý rád pomůže, ale jen opravdu výjimečně se mi stalo, že moji pohodlnost někdo odměnil tím, že mi dal jasnou odpověď. Ostatní hráči jakoby přistoupili na hru Funcomu a většinou i rádi poradí, ale nabídnou jen nutná vodítka k pokoření daného úkolu.

zdroj: Archiv

The Secret World je v mnoha ohledech novátorskou hrou, ale nevyhýbá se některým typickým věcem, které naštěstí ničemu nevadí. Bojové mechanismy jsou tak de facto identické s jinými hrami. Máme zde lištu, v liště ikony, v ikonách skrytá komba a kombinací klikání je všechny hezky aktivujeme. Kdo by se tady chtěl učit něco nového?

Ve hře jsou peníze, tak jako jinde a samozřejmě také momentálně oblíbené žetony, které nabízejí další řadu možností, jak si ještě víc vylepšit svoji postavu. Trochu to připomíná socialistický model klasické měny a bonů. Hádejte, za co nakoupíte zajímavější věci.

Vlastní souboje jsou, v návaznosti na systém vystavěný okolo nich, jiné a zároveň známé. Funguje zde klasická provázanost útoků, kterou známe i z jiných online her. V podstatě není sice tak naivní, jako ve starších hrách, kdy nabíraná zuřivost jen aktivovala v dolní liště vaše ikony útoků, ale zas tak zásadně se také neliší. Zvolený způsob řetězení jednotlivých ataků do komb mě bavila a jeho zpracování v The Secret World plně uspokojí každého, kdo nechce jen zuřivě klikat myší, ale volit a dodržovat nějakou bojovou taktiku.

Co bude za rok, dva nebo tři?

The Secret World samozřejmě dokáže uhranout atmosférou, která je zde natolik silná, že odpustíte tvůrcům některé neduhy. Nepříliš dokonalý systém obchodování se třeba bude měnit a vylepšovat. A je možné, že budete mít vnitřní, ba přímo niterný problém s grafikou. The Secret World vypadá slušně, všechno běhá ve slušném rozlišení a na chuť tomu všemu přijdou i majitelé méně výkonných grafických karet. Velmi rychle si ale všimnete, že například v in-game animacích vypadají postavy, jako kdyby měly naděláno v kalhotách. A takových momentů zažijete asi více.

Přes všechny výtky, kterých není mnoho, vám radím - jděte do toho. Po dohrání hlavní příběhové linie můžete vyzobávat drobky v podobě nedokončených nebo rozdělaných misí a počkat si na ohlášený velký update. The Secret World je samozřejmě v první řadě online hra, která sází na spolupráci (i bitkaření) mezi hráči. Já si však nejvíce cenil možnosti nebýt a priori v nějakém stádu.

Lze celkem obstojně hrát i osamotě, a když se objeví úkol nad vaše schopnosti, pak požádat o pomoc ostatní, či sám někomu pomoci. U MMORPG her se toho na člověka vyvalí během několika dní opravdu hodně. Nové dojmy a zážitky samosebou svádí k často až nekritickému obdivu. Po třech měsících je pak najednou všechno jinak.

Další směřování The Secret World je tak pro mě pořád velkou neznámou. Záleží snad i na tom, kam se bude chtít svět plný tajemství ubírat. Funcom zcela určitě musí s železnou pravidelností do hry přidávat další a další příběhy, nové questy a rozšiřovat tak adventurní zábavu. Současně s tím by však do hry měl vstoupit mnohem větší prvek online hraní.

The Secret World je současným světem a moc by se mi líbilo, koupit svému avatarovi nějaký pěkný domek na okraji města, odkud by vyrážel jako Indy za dobrodružstvím. Chybějící obsah některé hráče po nějaké době odradí a ti začnou hru houfně opouštět. Zda vydrží The Secret World delší dobu a zda bude bavit třeba za rok, to se tedy opravdu neodvažuji hádat. Po zážitcích, které jsem zde strávil já, bych to téhle hře opravdu přál. A v daný okamžik říkám, je mi úplně jedno, co bude za rok. Teď si hra zaslouží maximální pozornost.

Další názory a pohledy na The Secret World si od Karla a Honzy Olejníka můžete poslechnout v našem podcastu.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Pokus o onlineovku ze současnosti se vydařil. Hra baví, napíná, utahuje si z nás, trápí naše mozkové závity, ale také nabízí okamžiky extatického jásání, radosti a úlevy.

Nejnovější články