Tenkrát ve středověku

Čistě objektivně toho za dvanáct euro v Townsmen získáte poměrně hodně. Hra v první řadě disponuje možností vybudovat miniaturní středověkou vísku až "do bující metropole" (což v praxi znamená město o pár desítkách budov), přičemž jádro hratelnosti tkví v řešení surovinového řetězce. Ze základního dřeva vyrábíte plaňky, ke stavbě budov potřebujete i kamení, na vyšší úrovni však i nástroje využívající další dřevo, kamení i železo.

Například pro efektivní fungování kasáren je třeba vojáky zásobovat zbraněmi i štíty (z budovy Armory, zásobované dalšími baráky), ale i klobásami a masem (k čemuž je nutné mít prasečí farmu a dva řezníky, produkující odlišné typy vepřového), a samozřejmě i pivem (o což se paradoxně postará budova Opatství...).

Je to každopádně právě toto provázání nejrůznějších surovinových řetězců, co dohromady vytvářejí vlákna pseudostředověké městské ekonomiky, pro který si Townsmen vysloužila pověst zjednodušeného nástupce série Settlers. Ano, přivírám teď obě oči – jde ovšem o příměr, který je překvapivě přesný. Zjednodušení konceptu staré budovatelské klasiky je pro nové publikum i ovládání nezbytná. I když se PC verzi Townsmen vyhnuly mikrotransakce – a za svých dvanáct eur tak skutečně dostanete plnou hru bez dalších doplatků – je zřejmé, že bylo ovládání původně navrženo pro dotykové displeje mobilních zařízení.

Velké ikony tolik nevadí. Smutnější je, že Townsmen neukazuje názvy budov a surovin při najetí myší na jejich ikonky v menu. Stejně tak vám nedovede prozradit statistiky budov schovaných v uzamčených vývojových větvích. Pro to musíte na dané ikony pokaždé kliknout. Na tabletu najetí kurzorem na ikonku není a do PC verze se to nikdo neobtěžoval dodělat. Podobné nešvary sice zážitku z hraní Townsmen fatálně neškodí, ale zároveň mu ani neprospívají.

zdroj: Archiv

Další míra zjednodušení se pak projevuje ve výrazně redukované vojenské stránce hry. Armádu nemůžete ovládat přímo, souboje jsou v zásadě omezené jenom na eliminování ležení banditů skrze povel k útoku, popřípadě pasivní obranu závislou na tom, kde jste předtím postavil své věže. Opět nejde o zásadní problém – od středověkého klonu Cityville nečekám komplexitu Cossacks, a vlastně by tu složitější bitvy kvůli zaměření na provázanost surovinových sítí byly spíše na obtíž.

Proti FP2 mobilním strategiím jako takovým nic nemám. Cityville je naopak blíže budovatelským klasikám než celá řada jiných a novějších budovatelských her. Mimo jiné jsem si také docela užíval Fallout Shelter. Townsmen jsem tak dal stejně férovou šanci mě okouzlit. Je proto ohromná škoda, že se mě namísto toho hra pokusila sejmout videoherním ekvivalentem morové rány.

Realističtější než je milé

První zásadní problém designu Townsmen ještě nesouvisí s mobilními kořeny – jedná se totiž o nafouknutý význam jedné ze surovin, přesněji řečeno peněz. Tyto jako starosta města získáváte prakticky výhradně z daní. Čím více domů a obyvatel, tím více peněz. To je v pořádku. Trable nastávají ve chvíli, kdy se ukáže, že peníze jsou potřeba prakticky ke každé aktivitě v mnohem větší míře než zbylé suroviny.

Chcete postavit novou budovu – hra po váš požaduje 1500 peněz a jen hrst dřeva, kamení či nástrojů. Chcete opravit starou budovu, totéž. Chcete postavit cestu, pořád stejná písnička. V Townsmen zřejmě ulice dláždí zlatem. Význam peněz tak zcela devalvuje jiné suroviny, a tak vlastně i hlavní pointu hratelnosti Townsmen.

zdroj: Archiv

S financemi však souvisí i druhá velká chyba hry, totiž výběr peněz – a to je už objektivně nešvar daný portem mobilní verze. Zatímco mikrotransakce se Townsmen na PC vyhnuly, některé prvky mobilního designu si odpustit nedokázaly. Krom přítomnosti „královských bodů“, které urychlují stavby i opravy, a jsou univerzálním platidlem pro kráče v surovinové krizi (a na mobilu šlo o surovinu dokupovanou za reálné peníze, zatímco zde jde o odměněnu za splněné úkoly), jde zejména o nutnost manuálního výběru peněz z vašich domečků.

Všechny zbylé suroviny se sice sbírají samy, ale u financí z obytných domů musíte na baráčky periodicky klikat stejně, jako se tak dělo ve Farmville, Cityville a tak dále. Existuje sice možnost pořídit si výběrčího daní, který i tuto činnost automatizuje, jde však o volbu až pro vyšší levely. Než se k ní dostanete, užijete si klikání, co jen hrdlo ráčí!

Oba prvky dohromady – význam peněz a jejich manuální výběr – jsou hlavním viníkem toho, proč Townsmen po většinu času nabízí zoufal nudný zážitek, který je vlastně realističtější než je milé. Jde totiž skutečně o simulaci pomalého progresu v raném středověku. Dáte třeba budovat krčmu, jenže ouha, potřebujete vybrat 1500 zlata. Při dvanácti obytných domech na prvním levelu a nízkých daních (které potřebujete, aby vám populace bez luxusních surovin neupadla do nihilismu) vyberete jedním kliknutím 7 zlatých, což je 84 zlatých za časový úsek o nějakých 20 sekundách. To nám dělá necelých 18 cyklů, což znamená asi 6 minut čekání na dostatek zlata k dokončení jediné budovy.

To je 6 minut, které strávíte jenom tím, že učiníte 216 kliknutí na ikonku zlata a mezitím civíte na monitor. Jinou činnost tu vlastně nenajdete. Questy jsou triviální a dané jenom plněním kritérií stavby. Boj a lov, který by vás během čekání zabavil, tu nenajdete. Chcete vylepšit zisk zlata z jednoho kliknutí? Ale jistě, potřebujete k tomu jenom… další zlato na upgrade budovy či výzkum! Chcete raději postavit výběrčí daní? Snadná pomoc, musíte mít jen o trochu více… zlata!

Jablka a hrušky

Mohlo by se zdát, že Townsmen je příliš snadný cíl pro sžíravou kritiku. Faktem ale je, že má na Steamu vcelku pozitivní hráčské recenze, a tak může lapit i nejednu nebohou duši, toužící po obdobě Settlers. Navíc, kdyby ve hře nebyl ten proklatý systém výběru daní, nebyla by to špatná hra. Pokud totiž máte zrovna dost zlata nebo obětujete „královské body“ jako na běžícím páse, je postupné otevírání šňůry budov fajn zábavou na pár desítek minut. Teoreticky i na pár hodin, ale to vám už dojdou bonusy, a budete se muset soustředit na klikání. 

Aplikovat do úmoru opakující se sběr surovin z mobilu na PC verzi je dokonalou ukázkou nepochopení principů budovatelských strategií. Ačkoliv Townsmen disponuje urychlením času, na PC jde, vzhledem k možnostem komplexnějšího ovládání, o totálního zabijáka času i hratelnosti, který pohřbívá prakticky vše dobré, co na Townsmen lze najít. Včetně nízké ceny.

Stejné prvky na různých platformách mohou působit velmi odlišně, jako jablka a hrušky. V situaci, kdy na GOG koupíte všechny díly Settlers včetně remaku druhého dílu za prakticky stejnou cenu, nemá Townsmen v PC verzi co nabídnout komukoliv, kdo u budovatelské strategie neupřednostňuje motivaci uživatele k sebevraždě.