Studio Soldak Entertainment se krom jiného může pochlubit zajímavým RPG Din’s Curse. Na Games jsme sice nad hrou nejásali, ale fanoušci na Steamu mají dle kolektivního hodnocení poněkud jiný názor. Navíc o Zombasite mluví jako o duchovním nástupci Din’s Curse, který se snaží posunout žánr zase o kousek dál. Zombasite je nejen názvem hry, ale také označením všepožírajícího viru, který se šíří fantaskními zeměmi v náhodně generovaném světě. Úkol hráče je tedy jasný – prostě přežít
Známí neznámí
Zombasite vás oblaží tím nejklasičtějším RPG úvodem, jaký si dovedete představit. Vyberete si postavu, pojmenujete si ji a zároveň vymyslíte název i pro váš klan, který bude hrát později důležitou roli. Zajímavý je už ale jen výběr povolání vaší postavy. Od tradičního válečníků, mágů a kněží se výběr dostává až k lovcům démonů. Nejzajímavější variantou pro ostřílené hráče a dobrodruhy je pak možnost si nakombinovat dvě různá povolání. Není problém zvolit si například talentový strom pro ohnivého mága a přihodit k němu talenty temného templáře, což je jeden ze stromů rytířů smrti. Hra se chlubí údajně až dvěma sty šedesáti kombinacemi povolání, které může zvědavý hráč uplatnit.
Daleko zajímavější je ale navzdory závratnému číslu kombinací pravá strana obrazovky s tvorbou postavy, ve které si může hráč nastavit nejrůznější postihy a úpravy celé hry. Fragile sníží zdraví postavy o polovinu (!), ale zvýší získané zkušenosti o pět procent. Family pak přidělí hráči jeho vlastní klanovou rodinu, která bude bránit základnu před všudypřítomným zombie virem. Cenou za takovou rodinu od začátku hry je nemožnost rekrutovat kohokoliv dalšího z rozlehlého světa. Pokud vám tak někdo z členů rodiny zahyne, nebudete mít možnost doplnit stavy, a vaše základna snáz padne pod útokem zombíků.
zdroj: Archiv
Vesničko má zamořená
Ve správě vaší klanové vesničky leží jedno z hlavních lákadel Zombasite. Zatímco v Diablo nebo Titan Quest sloužila města jen jako zastávky pro vyprázdnění inventáře a nabrání nových úkolů při průchodu dějové linie, Zombasite na to jde jinak. Zůstává sice možnost identifikovat předměty, vyprázdnit inventář a nabrat nové úkoly, ale žádný klasický příběh tu není. Navíc je velice pravděpodobné, že dřív nebo později se během hry vaše vesnice dostane pod první z mnohých útoků ze strany virem nakažených nestvůr, obývajících nehostinný svět.
Hráč má tak za úkol nejen pobíhat po světě a hledat elitní stvůry, ale také dbát na to, aby byla základna dobře zabezpečená. Do klanu může rekrutovat náhodně rozmístěné NPC, a jaké bylo mé překvapení, když z jednoho zabitého démona spadla jako loot tvrzená vrata, která využijete při zabezpečování perimetru.
zdroj: Archiv
Aby toho nebylo málo, člověk by měl hledět i na náladu rekrutovaných jedinců. Hned v první hře jsem oba své lehce nalezené následovníky poslal sbírat rostlinky na léčivé lektvary. Nevrátil se ani jeden, hra vyhlásila, že pokud do deseti minut neseženu nové, budu poražen zástupy zombies. Prohrál jsem. V další hře jsem byl opatrnější, ale ukázalo se, že moji následovníci jsou velice hákliví na dění v okolí a často pro mě sami mají nějakou tu prácičku. Správa základny tak dodává neustálému pobíhání a sekání stvůr zcela nový rozměr. Jestli něčím Zombasite vyčnívá nad konkurenci, tak tímto.
Pokud ve hře přece jen neslavně skončíte, nevěšte hlavu. Se stejnou postavou totiž můžete vyrazit do dalšího světa a plynule navázat tam, kde jste v levelování přestali. Každý svět si navíc můžete upravit několika drobnými modifikátory a například tak ubrat počet nestvůr za cenu jejich mnohem větší odolnosti. Nebo můžete udělat přesný opak a přidat mnohem víc potulujících se monster. V neposlední řadě pak můžete vypnout i zombie variantu a zkusit svět v jeho o něco pohostinnější verzi.
Zavři oči, brouku
Retro grafika není samo o sobě označení kvality grafiky, protože i ona může být dobrá a špatná. A Zombasite, bohužel, spadá spíše do druhé kategorie. A nejde jen o modely postav, ale také o interface, který je nejen nepřehledný, ale vlastně i dost nepěkný. Z nějakého důvodu hra také postrádá bojové animace pro jednotlivé schopnosti. Zpočátku jsem zuřivě bušil do hotkeys a čekal, co se stane, než mě napadlo se podívat na portrét nepřítele přímo ve hře a sledovat, jestli nenaskakují alespoň mnou způsobené debuffy. Za sebe to beru jako velké mínus, protože tím strádá soubojový systém – kolikrát ani nevím, jestli jsem se opravdu trefil tak, jak jsem chtěl, nebo jestli byla schopnost na cooldownu či co se vlastně stalo.
Talentové stromy, questy nebo in-game zprávy o útoku na vesnici prostě nevypadají dobře a můj dojem ze hry byl kvůli tomu dost rozpačitý. Díky obsahu se dá naštěstí zvyknout i na tyto nedostatky, ale na dnešní dobu je velká škoda využívat takto zastaralý engine. Hra kvůli němu nepůsobí ani moderně, ale ani dostatečně “retro”, což by mohlo tu a tam zachránit nějaký ten plusový bod
Nepřehlednost a prvotní zmatení, pokud jej překonáte, vyvažuje solidní hratelnost a dlouhodobá zábava, stejně jako možnost experimentovat s postavami a nastavením herních světů. Zombasite je solidní RPG, které jde na věci trošku jinak, ale image mu kazí grafické zpracování a časem i opakující se hratelnost, která se hře bez propracovaného příběhu a jednotvárnou herní náplní zkrátka nevyhne. Vytrhnout vás z ní může snad jenom kooperace. Pokud vám koncept Zombasite zní dobře, vyzkoušejte si nejdříve demoverzi. Uvidíte sami.
