Z Japonska se na nás v průběhu let vyřítila celá řada „divných“ her, které dohromady motaly různá témata způsobem, jaký může vymyslet jen člověk ze zcela jiné kultury – myšleno v dobrém, samozřejmě. Ne všechno ale Evropa či Amerika přijala. Jednou z her/sérií, které se ale do vkusu zdejší hráčské populace trefila, je Silent Hill. Horor, který výrazně těží z psychologických metafor, zhusta se odkazuje na ikony západní popkultury (hlavně filmy), děsí svými monstry i mlhou a pouští při tom hráčům do uší geniální hudbu od Akiry Jamaoky, znamenal pro Konami na konci minulého století nečekaný úspěch. A pokračování v podobě Silent Hill 2 bylo doslova trhákem – komerčním i kvalitativním. Obecně je dvojka považovaná za nejlepší díl celé série a v dalším retro gamesplayi si předvedeme proč.