Forza Horizon 2

Z původně "vedlejší" či chcete-li "odvozené" větve Forza série se hned s druhým dílem stala druhá hlavní větev, za což si vývojáři z Playground Games zaslouží absolutorium. Dokázali spojit dynamické arkádové závodění s ambiciózně vystavěným otevřeným světem natolik dobře, že k často divokému ježdění dokázali přemluvit i hráče, co normálně chodí kolem závodních her s naprostým nezájmem.

S Forza Horizon 2 můžete strávit pár minut ve chvilce volna, ale i několik hodin v kuse, a pokaždé to bude stejná zábava - ideálně ve společnosti ostatních hráčů. Pak totiž míra zábavy a návykovosti vystřelí až ke hvězdám a neklesne snad až do vydání dalšího dílu. Anebo klidně i zcela jinak pojaté závodní hry, protože Playground Games zatím dokazují, že na co sáhnou, to se promění v hitovku.

Dragon Age: Inquisition 

Přestože i u nás v redakci se najdou zastánci jistých kvalit Dragon Age II (zejména scénáře), obecně spíš hráči na dvojku koukali skrze prsty a moc nevěřili, že se BioWare mohou vrátit s něčím zajímavým, zábavným a rozmáchlým jako v případě dílu prvního. Tvůrci však veškerá očekávání mnohonásobně překonali a nabídli RPG pozitivním hráčům propracované dobrodružství na desítky hodin, které je zábavné hrát kvůli množství voleb a vztahů mezi postavami klidně i několikrát po sobě.

Najde se sice skupina hráčů, kterým vadí příliš "omalovánková" grafika nebo by si přáli, aby svět byl kompletně otevřený, ale to nejsou chyby hry - stejně jako vždycky se nemůže zavděčit všem. Co Dragon Age: Inquisition dělá, to dělá skvěle a bez přehánění lze konstatovat, že jde o jednu z nejlepších her, které kdy z BioWare vzešly.

Dark Souls II 

Strach, že se tvůrci ve snaze podlézat mainstreamu odkloní od filozofie celé série, visel před vydáním ve vzduchu dlouho. Nakonec se ale po vydání proměnil ve vlnu bezbřehé radosti, protože Dark Souls II je jiná než jednička, ale rozhodně ne horší ve smyslu jednodušší nebo hloupější.

Pořád jde o hru pro lidi s pevnými nervy, kteří se nebojí výzvy a vlastní chyby umí pokorně sežrat, aby se z nich poučili a následně se ve hře znovu posunuli o kousek dál. Dark Souls II ztělesňuje pro řadu lidí důvod, proč vlastně hry hrají. Je to obtížná, férová, zajímavá, atmosférická a ze všech stran a úhlů s láskou broušená záležitost. Kéž by takto vypadala většina pokračování.

inFamous: Second Son 

Ani zdaleka se o inFamous sérii nedá říci, že by se těšila podobné popularitě jako třeba série Killzone, Uncharted nebo jiné PlayStation exkluzivní záležitosti. Čím menší tlak zvenčí, tím více klidu ale možná měli tvůrci ze studia Sucker Punch na práci, protože nabídli hráčům nejhezčí PS4 hru široko daleko, která se ale může chlubit i obsahem.

Skvěle navržené sandboxové dobrodružství navazuje na předchozí díly, a přestože systém morálky je poněkud zkostnatělý, zbytek vás chytne a nepustí - příběhem i zábavností používání superschopností a někdy též úžasným božským pocitem, když jen tak děláte blbosti a zkoušíte hranice virtuálního světa, hry i své vlastní představivosti. Třetí inFamous hra by rozhodně neměla chybět v knihovně žádného majitele PS4.

Alien: Isolation 

Mysleli jsme si, že nás videoherní horory nemají šanci něčím překvapit, ale naštěstí jsme se šeredně zmýlili. Creative Assembly se úspěšně pokusili navodit atmosféru původních filmů díky vydařené stylizaci, ale hlavně dokázali nabídnout jednu z mála skutečných stealth her za poslední roky. A navíc stealth hru napínavou, nervydrásající a provokující v některých okamžicích svým nekompromisním přístupem.

Už dlouho se nikomu v redakci nestalo, že nechce hrát v noci, protože by se pak bál na WC, a každé vrznutí by vyvolávalo panické ataky. Alien: Isolation se přesně tento stav navodit povedlo, což je nejlepší důkaz kvalit této v mnoha ohledech nezvyklé a proti mainstreamovým proudům kráčející hry.

Grand Theft Auto V (next-gen) 

Už od roku 2013 víme, že GTA V je pecka, ale loni jsme teprve zjistili, že GTA V s hezčí grafikou a možností hrát v pohledu první osoby je nirvána. Dlouho jsme neviděli, aby přidání konkrétní herní mechaniky změnilo tvář a povahu hry natolik, že se dá hovořit o novém zážitku. Next-gen verzi GTA V se přesně tohle povedlo. V nové perspektivě jsme s chutí absolvovali hru znovu od začátku do konce a určitě se zastavíme i potřetí, až hra vyjde v PC verzi.

Middle-earth: Shadow of Mordor 

Už jsme psali, že nás hra od Monolithu překvapila. Nejdříve jsme byli zvědaví, jak si tvůrci z Tolkienovou látkou poradili, pak jsme propadli kouzlu Nemesis systému, začaly nás nehorázně bavit i souboje a od té chvíle se k Shadow of Mordor (i díky DLC) průběžně vracíme. Ne, že by nebylo co jiného hrát, ale prosekávat se davem skřetů, nebo se naopak kolem nich plížit a připravovat plán na likvidaci jejich šéfa, je prostě pořád skvělá zábava.

Endless Legend 

Tvůrci z Amplitude Studios přišli, hodili nám pod studené čumáky zdánlivou kopírku Civky, zase odkráčeli a čekali, jak na jejich hozenou rukavici zareagujeme. Chvilku jsme hru otáčeli v prackách a bez většího zájmu se do ní pustili, a pak to začalo. Od počítače se co chvíli ozývaly nadšené výkřiky, marné sliby typu "ještě jeden tah a fakt už se psem půjdu" se vršily do stohů po stovkách a tisícovkách a chudák Civilizace v koutě brečela, že si jí nikdo nevšímá. A měla pravdu.

Nápaditost, rozsah a hlavně neuvěřitelně mnoho herních možností i nádherně zpracovaných detailů způsobilo, že jsme se do Endless Legend zabouchli a myslíme si, že byste se toho neměli bát ani vy.

Wolfenstein: The New Order 

Kdepak, tvůrci co kdysi pod hlavičkou Starbreeze stvořili hry jako Enclave, The Darkness nebo dvojici Riddick her, neumí udělat špatnou, průměrnou nebo jenom dobrou střílečku. Umí dělat jen skvělé singleplayerové akce s výbornou dynamikou akce i vyprávění a skvělou atmosférou. The New Order tak určitě není poslední hra v sérii právě díky šikovnosti tvůrců z Machine Games, kteří by si po zvládnutí testu zasloužili od Bethesdy volnou ruku při vývoji něčeho vlastního, většího, více ambiciózního.

This War of Mine 

Ve hrách jsme zvyklí válečné situace konzumovat obvykle v pozici vojáka jedné či druhé strany, ne z pohledu civilistů, kteří chtějí přežít. A jak dokazuje komerční i kritický úspěch This War of Mine, má netradičně zvolené téma obrovskou sílu člověka strhnout - stačilo jediné, ale to nejobtížnější, propojit chytlavé téma s kvalitní hrou, jejíž hraní dokáže člověku námět prodat. A to se vývojářům polského studia 11 bit povedlo.

Smrt či zranění každé postavy je traumatizující zážitek, zatímco noční průzkum rámuje napětí i strach, že člověk někoho potká a nedej bože třeba dojde i na boj o holý život. Dočkat se konce války je proto obtížné a vyčerpávající nejenom herně, ale i psychicky. A protože o podobném spojení samotných herních mechanik, příběhu a atmosféry se může většině her nechat jenom zdát, This War of Mine rozhodně patří mezi nejlepší hry uplynulého roku.

 

A hrou roku 2014 podle redakce Games.cz se stává...

zdroj: tisková zpráva

Dragon Age: Inquisition 

Jen zvedněte ruku vy všichni, kteří jste nevěřili (částečně nebo plně) schopnosti BioWare vyprávět zajímavý fantasy příběh v rámci propracovaného, hutného, dlouhého a návykového RPG. Není vás málo a v zásadě jsme museli ruku zvednout taky, protože různým členům redakce se hra během prezentací na výstavách líbila a nelíbila zároveň. Dopředu tedy rozhodně nepanovala jistota, že Dragon Age: Inquisition dopadne dobře.

Výsledek ale ukázal, že po nepopiratelně špatných rozhodnutích při vývoji Dragon Age II sesbírali tvůrci námitky hráčů, výrazně zvýšili své ambice a vsadili úspěch na kartu opravdu poctivého RPG, které navíc zabalili do nádherného grafického zpracování. Když jsme po několika hodinách hraní zjistili, že jsme teprve na samotném začátku, měli jsme sice obavy, jestli třeba scénáristům nedojde časem dech, nebo souboje nezačnou nudit. Nic z toho se ale nekonalo a nezbylo nic jiného než BioWare ve stoje zatleskat. Lepší hru jsme prostě v roce 2014 nehráli.

V rámci naší série Best of 2014 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2014, doposud vyšly následující kousky:

• Čtenářská volba hry roku
• Nejlepší závodní hra
• Nejlepší akční hra
• Nejlepší MMO hra
• Nejlepší indie (nezávislá hra)
• Nejlepší soundtrack
• Nejlepší DLC a datadisk
• Nejlepší česká hra
• Nejlepší hra, kterou nikdo nehrál
• Nejlepší mobilní hra
• Nejlepší strategie
• Nejlepší RPG
• Nejlepší modifikace
• Nejlepší sportovní hra
• Nejlepší early access hra
• Překvapení a zklamání roku