Lepší práce s pamětí

První herní benchmarky odhalily poměrně uspokojivý fakt: hry na Windows 10 neběží hůře než na Windows 7 či 8.1. Rozdíly v počtu snímků za vteřinu jsou v běžných podmínkách většinou nulové, maximálně v rámci statistické chyby. Přesto si ale krátce po vydání finální verze systému začalo mnoho hráčů všímat toho, že ve hrách náročných na VRAM zobrazují benchmarkovací programy výrazně vyšší využití grafické paměti než na starších systémech.

Konkrétně majitelé grafických karet nVidia hlásili, že vidí více VRAM než jejich karty skutečně mají. Nejprve to vypadalo na bug v ovladačích, posléze však tuto skutečnost potvrdilo nezávisle na sobě několik odborných webů. Jedná se totiž o novou vlastnost ovladačů WDDM (Windows Display Drive Model) jménem Virtual Memory. A ukázalo se, že to samé umí i Radeony, jen se informace o využité paměti nezobrazuje správně.

zdroj: tisková zpráva

Dopodrobna popsat podstatu fungování virtuální paměti přesahuje rámec tohoto článku. Zjednodušeně lze říci, že díky Virtual Memory mohou hry používat pro ukládání textur nejen paměť grafické karty ale i klasickou paměť operační. Do jisté míry je tím možno obejít omezení, která nám způsobují levnější karty s nižší pamětí. U VRAM navíc funguje i jako jakýsi buffer, díky čemuž se v mnoha hrách daří odstraňovat nepříjemný microstuttering (vzniká při nestejnoměrné rychlosti vykreslování snímků). Jednou z jeho příčin je třeba to, že karta v určité momenty čeká na doplňování zdrojů do VRAM.

Odstranění microstutteringu a plynulejší běh není zaručen u každé hry, kterou na Windows 10 rozběhnete, obecně však lze říci, že pokud máte dobrou kartu s nižší kapacitou VRAM, ale zároveň máte dostatek RAM, mohou vám Windows 10 pomoci od nepříjemného trhání obrazu.

DirectX 12 a Draw Calls

O DirectX 12 toho bylo napsáno a naslibováno mnoho. Že prý vymáčkne z počítačů až 300 % současného výkonu. Že dovolí kombinovat grafické karty od různých výrobců do SLI/Crossfire a dokonce i sečte jejich VRAM. Problém je, že tato nadšená informace o kombinování karet a jejich paměti pochází ze špatné interpretace jistého tweetu.

Jednotlivé weby pak začaly tuto zprávu šířit jako zaručenou a následně vzniklo přesvědčení, že to tak zkrátka je. Původně však zpráva mluvila o tom, že nízkoúrovňová API (jako třeba Mantle) teoreticky umí pracovat s VRAM dvou karet tak, aby se na první pohled zdálo, že grafickou paměť kombinují. A protože DirectX 12 má oproti předchůdcům přímější přístup na hardware, automaticky se počítalo s tím, že to bude umět taky. A třeba jednou ano – ovšem téměř určitě nebudou podporovány starší karty a hry.

DirectX 12 namísto toho přichází s neméně zajímavou novinkou – jiný přístup k systému Draw Calls. O co se ve stručnosti jedná: když engine sestavuje herní scénu, musí si „zavolat“ jednotlivé komponenty jako 3D objekty, textury či zvuky a skripty. Každé volání je jeden Draw Call, tedy požadavek na vykreslení. Čím více Draw Calls, tím vyšší vytížení procesoru a tím vyšší riziko vytvoření úzkého hrdla, které vám bude zpomalovat hru. Rozdíly v teoretických testech (například 3DMark) jsou propastné a nový DirectX podává vůči starší verzi číslo 11 až několikanásobný výkon.

zdroj: tisková zpráva

K čemu je něco takového dobré? Především bude možné na obrazovce vykreslit řádově více objektů než v současnosti. Simulace davu nebude už jen výsadou nového Hitmana a pár dalších her. S vylepšenými Draw Calls budou moci být ulice v Grand Theft Auto V skutečně plné lidí. Samozřejmě ale pak bude záležet i na vaší grafické kartě, jestli zvládne nápor dalších 3D objektů, primárně se tím ale odstraní úzké hrdlo v oblasti procesoru.

Jak už bylo zmíněno, DirectX 12 má oproti předchozím verzím přímější přístup k samotnému hardwaru, v přeneseném slova smyslu se můžeme bavit o tom, že by teoreticky mělo být možné komunikovat se samotným hardwarem podobně jako u konzolí. Otázkou zůstává, zda něco takového budou vývojáři schopni s přihlédnutím k roztříštěnosti PC platformy vůbec využít.

zdroj: tisková zpráva

Jak je to s tím šmírováním

Není tomu tak dávno, co se internetem prohnala lavina odkazů na server Aeronet, který přišel s alarmující zprávou o tom, jak Microsoft prostřednictvím Windows 10 získává nepřeberné množství dat o každém uživateli. Jde ovšem o zdroj krajně podezřelý. BIS před rokem označila Aeronet za zdroj nebezpečné ruské propagandy, přičemž tento server má opravdu prachbídnou relevanci. Původně se jednalo o web, který měl informovat o amatérském létání a později nabízel nelegální software a multimediální obsah.

Je zděšení ze šmírujícího Microsoftu na místě? Záleží na tom, v jakém poměru máte nastavené dvě položky: pohodlí a anonymitu. Pokud byste skutečně důsledně chtěli zůstat anonymní, museli byste se kromě moderního operačního systému vzdát i řady dalších užitečných programů a služeb – protože, kde berete jistotu, že zrovna prográmek na měření FPS ve hrách nefunguje zároveň jako keylogger?

Žijeme v době smartphonů, které už léta sbírají anonymizovaná data pro jejich tvůrce – a upřímně, i „hloupé“ telefony lze sledovat, protože SIM karty jsou ve své podstatě malé počítače. Využíváme služby pro rozvážku jídla, takže někde někdo ví, kde bydlíme a co si dáváme k večeři. Ulice jsou zdobené bezpečnostními kamerami, které umí automaticky rozpoznat třeba i SPZ.

Neříkám, že je to dobře! Když ale člověk přihlédne k tomu, že Microsoft na své servery odesílá šifrovaná anonymizovaná data o tom, jestli děláte překlepy, které programy vám padají a co zrovna píšete do internetového vyhledavače, pak to působí dojmem, že tady spíš někdo horko těžko dohání jiné firmy (Apple, Google), které jsou v oboru zjišťování osobních údajů a návyků o kilometry napřed. Navíc během instalace Windows 10 máte možnost mnoho služeb, které se servery Microsoftu komunikují, zcela vypnout.

Na internetu také existuje řada návodů, jak systém téměř dokonale odstřihnout od internetu – jen pak buďte důslední a raději si do počítače pak už nic dalšího neinstalujte, protože co kdyby. A vězte, že „podezřelou“ komunikaci provozuje třeba i Ubuntu nebo Fedora. Navíc se v Linuxu dvacet let vyskytovala bezpečnostní chyba Shellshock, které si programátoři všimli až v roce 2014. Tolik k bezpečnosti open source softwaru.

Na serveru Root.cz proběhl několikadenní test komunikace Windows se servery Microsoftu a teorie z Aeronetu se nepotvrdily. K problému se konečně vyjádřil i Microsoft prostřednictvím svého oficiálního blogu. Pokud vás tedy zajímá, co a jak Microsoft shromažďuje, rozhodně se na něj mrkněte. Dozvíte se například, že na rozdíl od konkurence neskenuje vaše e-maily a soubory kvůli cílené reklamě.

zdroj: tisková zpráva

Raději počkat?

Jak už to u Windows bývá, většinou se systém po vydání potýká s klasickými porodními bolestmi, tudíž pokud nejste celí žhaví na DirectX 12 nebo omezení dlaždicového „Metro“ rozhraní, nemáte vlastně kam spěchat. Windows 7 stále šlapou skvěle a není mezi nimi a desítkami příliš velký rozdíl. Jedním dechem je ale třeba sdělit, že těch porodních bolestí mnoho není. Osobně používám desítky už několik měsíců jako hlavní desktopový systém a až na pár drobných problémů (pár měsíců nefungovaly ovladače pro Oculus Rift) a nekompatibilitu několika málo starých her tu není nic zásadního, co by bránilo běžnému použití počítače.

Ano, chybky tu samozřejmě jsou. A Microsoft aktivně publikuje aktualizace – většinou se týkají samotného rozhraní, kdy se některé notifikace nezobrazovaly správně, případně jste narazili na limit počtu dlaždic ve Start menu. Každopádně, jako u každé nové technologie platí, že ti, co pár měsíců vyčkají, nic nezkazí a ani se o nic zásadního neochudí.

zdroj: tisková zpráva

Poslední Windows?

V souvislosti s vydáním Windows 10 se často zmiňuje, že se patrně jedná o poslední velká Windows – tedy alespoň na delší dobu. Tato „delší doba“ potrvá pravděpodobně jen do roku 2020, tudíž je pravděpodobné, že se přece jen dočkáme nějakých Windows 11 nebo třeba úplně nového konceptu značkování verzí systému.

Pokud odhlédneme od nešťastného shromažďování anonymizovaných údajů (které už je i na starších systémech), vychází nám Windows 10 jako velmi příjemná evoluce předchozích osmiček. Systém je stabilní, učesanější, má užitečné nové funkce i lepší výkon v některých hrách. Navíc s DirectX 12 je tu příslib zajímavěji vypadajících her, na které snad nebudeme muset čekat moc dlouho.

Samozřejmě je módní na Windows nadávat – a není to nic nového, nadává se na ně posledních dvacet let. Dobře si pamatuji, jak nikdo nechtěl Windows XP, protože „to jsou takové omalovánky“. A vida, stále si drží úctyhodných 12 % trhu, byť pravděpodobně spíš kvůli pomalému fungování státních institucí, kde jsou dosud „xpéčka“ využívána.

zdroj: tisková zpráva

A co se týče té proklínané telemetrie: ano, obavy uživatelů o své soukromí nelze brát na lehkou váhu a zcela chápu ty, kteří si zkrátka nepřejí, aby o nich kdokoliv cokoliv věděl. Prostě mít systém třeba jen na hry, uzavřený, izolovaný, bez zbytečného balastu. Jenže když pak začnou přicházet tituly vyžadující DirectX 12, není jiná možnost než nainstalovat Windows 10 – a hráč je „v pasti“. Uvidíme, zda třeba SteamOS bude jednou představovat reálnou konkurenci (a nebude sám obsahovat podobné telemetrické služby). Pokud uživatel touží po opravdovém soukromí, pak nezbývá než šifrovat a především rozmýšlet, jaké informace svěří stroji připojenému k internetu.