Diablo? Torchlight? Path of Exile?

Letní prázdniny se překlopily do své druhé poloviny, máme tady nový měsíc a s ním i nálož her z konzolového předplatného. PlayStation Plus si pro vás na srpen připravilo jednu sniperskou klasiku a závodní kolekci, Games with Gold pro Xbox se drží na svém písečku a přidává nějaké ty dungeony.

Pracovat pod vydavatelským gigantem Perfect World Entertainment asi nebude tak perfektní, jak by se z názvu mohlo zdát. Vydavatelství totiž během krátké doby oznámilo razantní omezení sesterského studia Motiga (Gigantic) a úplné zavření Runic Games (Torchlight, Hob). Co se týče her těchto studií, jejich příznivci nemusí zoufat, alespoň v případě Gigantic. A série Torchlight možná také není úplně mrtvá.

Co mají společného hry Wildstar, State of Decay, Guild Wars, God of War, Firefall, Hellgate: London a Torchlight? Na první pohled nic. Jde o hry odlišných žánrů a od různých vývojářů i vydavatelů, každá vyšla v jiném roce a byla jinak úspěšná či neúspěšná. Přesto je spojuje jedna důležitá věc. Stojí za nimi tvůrci, co prošli Blizzardem. Za 23 let fungování Blizzard opustily desítky vývojářů. Někteří následovali příklad spoluzakladatele Allena Adhama a šli úplně mimo herní průmysl (Adham odešel v roce 2004 do hedgeových fondů), ale jiní u řemesla zůstali. Založili vlastní studia a pokusili se prorazit na vlastní pěst. U příležitosti nedávného oznámení odchodu Roba Parda se tedy vydáme po stopách význačných "uprchlíků" z Blizzardu a jejich projektů.

Analytická firma Forecasting & Analyzing Digital Entertainment (FADE) zveřejnila své odhady prodeje a zisků Steamu a Xbox Live Arcade a konstatuje, že obě služby zaznamenaly znatelný nárůst v ziscích.

Přestože žánr akčních RPG s typickým leitmotivem chrabrého hrdiny stojícího proti houfujícím se potvorám definovalo právě Diablo, je zajímavé sledovat, jak se všichni kolem snaží zoufale tohoto netitulovaného krále neúspěšně sesadit z trůnu – celé roky. Vzpomenete si ještě vůbec na všechny ty horší i lepší klony? Psala se devadesátá léta a v podstatě každá hra, která v té době vyšla, znamenala do určité míry nějaký posun kupředu. Pokud vývojáři něco takového nezvládli, pak šlo převážně o zoufalá individua.