Dojmy z hraní: Nová Zelda vyráží dech pojetím otevřeného světa
Trvalo to možná déle než by bylo záhodno, ale Zelda se konečně posunula do moderního pojetí plně otevřeného světa. Jedna z nejdůležitějších sérií Nintenda si už otevřené pojetí Huryle samozřejmě zažila, ale teprve teď působí jako skutečně otevřená, moderní a obsahem i systémy nacpaná velká RPG hra, která si nic nezadá ani s The Elder Scrolls či jinými stálicemi žánru. Zároveň je ale potřeba říct, že The Legend of Zelda: Breath of the Wild je pořád stará dobrá Zelda. Nový díl tak sice působí svěže a neotřele, ale zároveň si zachovává ono těžko popsatelné kouzlo svých předchozích dílů.
Child of Light přináší vrány, které básní a pijí rum
Profesionální deformace v praxi. „Child of Light vznikla na základě sto dvaceti stránkové básně,“ začal jeden z vývojářů prezentaci v Paříži. „Mluvíme o normostranách nebo stránkách ve Wordu?“, zajímal jsem se bez rozmýšlení. V hlavě se mi rozjela kalkulačka počtu znaků, slov a času nutného k napsání ve vztahu k blížící se uzávěrce. Mezititulky? Kurzívou psané názvy jiných titulů? Dáváme infoboxy? Přitom je to vlastně jedno. Onu báseň napsal Jeffrey Yohalem, scénárista Assassin's Creed: Brotherhood a Far Cry 3, a momentálně jeden ze šéfů vývoje Child of Light. Napsal jí proto, aby podle ní vytvořil poetickou hru.