Prince of Persia: The Lost Crown – recenze důstojného návratu slavné značky
Když je princ v nesnázích
El Paso, Elsewhere – recenze střílečky inspirované Maxem Paynem
Zpomalený čas, prokletá láska a analgetika
Lies of P – recenze soulsovky, která nelhala
Korejci na nás neudělali dlouhý nos
Aliens: Dark Descent – recenze vetřelčího překvapení
Maminka říkala, že žádné skutečné příšery neexistují. Ale tady jsou
Weird West – recenze skutečně podivuhodného westernu
Vzhůru na Divnoký západ
Thrustmaster T248 – recenze špičkového volantu pro PC a PS5
Když od závodění chcete víc
The Dark Pictures: House of Ashes – recenze „hororu“ pro strašpytlíky
Bojíte se? Tak toho nechte
Warhammer 40,000: Battlesector - recenze
Za Císaře, za Sanguinia, za Baal!
Mass Effect Legendary Edition – kolektivní recenze remasteru sci-fi trilogie
Skupinové hodnocení Shepardů
XIII Remake – recenze hry, která nikdy neměla vzniknout
Nejhorší hra za poslední roky
Mortal Shell – recenze ponuré soulsovky
Udělat dobré Souls? To není žádný med!
Gears 5 – recenze
Určitě se vám to už taky stalo. Hrajete hru, jenže vás moc nebere. A tak jdete na internet, abyste si s ostatními společně postěžovali, jak se to tentokrát nepovedlo. Místo toho se na vás ale vyvalí vlna nadšení. Vítejte v mém světě, do něhož s mohutným dupáním a neustálou střelbou vstoupily Gears 5.
Crackdown 3 – recenze
Byly časy, kdy jsem se jako fanoušek prvních dvou dílů městské akční série Crackdown těšil na další pokračování. Tyto časy skončily už dávno, protože nadšení postupně opadlo vlivem neustálých odkladů a ztráty důvěry v samotný projekt. Proto byla má očekávání velmi nízká a hra mohla jedině překvapit. Vyplatilo se nakonec dlouhé čekání na Crackdown 3? Ne, nevyplatilo.
Devil May Cry 5 – recenze
Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.
Forza Horizon 4 – recenze, část druhá
Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.
Forza Horizon 4 – recenze – část první
Už jsou to dva roky od doby, kdy jsme ve třetí Forze Horizon projížděli australský outback křížem krážem. Tehdy se tato arkádová odnož série Forza Motorsport přiblížila na dosah arkádové závodní nirváně. Nejnovější čtyřka se přestěhovala do Velké Británie a valí na nás opět novou vlnu obsahu v čele se změnou ročních období.
Okami HD - recenze
Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.