Jan Hrdlička

Jak se hraje na chytrých hodinkách

Jestli se nákup chytrých hodinek vyplatí, je otázka sama o sobě, ale když už je videohrám nakloněný člověk vlastní, začne pátrat, dá-li se na nich také hrát. Inu, jsou všelijak nepohodlné či ořezané a nemůžete od nich čekat nějakou hloubku, nicméně všemožné hříčky najdete i ve světě smartwatchů. A jak se hrají, shrnují následující dojmy z několikatýdenního používání hodinek Samsung Galaxy Watch Active 2 a příležitostného fidlání s Apple Watch.

Minecraft Earth – hranatý pokračovatel Pokémon Go?

Ten Minecraft, to je věc, že? Není toho příliš, co by ještě nedokázal. Podle všeho vystřídal Tetris na pozici nejprodávanější hry všech dob, rozpíná se přibližně na dvacítce platforem a s kostičkami se kreativitě či spolupráci učí i ve školách. Má se ještě vůbec kam vydat? Odpověď zní očividně ano, tam ven, do opravdového světa. Prostoru, který doposud náležel Pokémon Go. Na Západě už jej pár měsíců testují, v tuzemsku se Minecraft Earth k prvním dostal asi v polovině prosince. Jaká je hranatá rozšířená realita v early accessu?

Apple Arcade: Hájemství opravdu dobrých mobilních her

Před deseti, ba snad ještě ani před pěti lety nebyl nikdo tak docela s to předvídat současný stav Apple Storu či Google Play, což nyní dokážeme lehce, a tak můžeme vcelku svorně konstatovat, že radostné kupění bezcenných hříček a obšlehnutých aplikací přineslo pěknou katastrofu. Na Androidu je to zralé na softwarovou genocidu přibližně 98 procent obsahu, v případě iOS vypadá situace díky jeho uzavřenosti veseleji, ovšem i sem si našla cestu kdejaká špatnota. A tu je služba Apple Arcade, která za měsíční předplatné slibuje pravidelně dodávat jinak nedostupné a o poznání kvalitnější hry. Vydařilo se? A co si na Arcade zahrát?

Gentlemanské dobrodružství Sky od tvůrců Journey je hra, kterou se vyplatí sledovat

Je až příliš snadné mávnout nad mobilním průmyslem rukou a představovat si App Store a Google Play jako rejdiště vykostěných free-to-play lakomců, kde se opravdová kvalita utopí v přívalové vlně nanicovatosti. Ale není vše tak černé. Zatímco nedávno ohlášený Apple Arcade by mohl pomoci vyrůst nadějným projektům, v britském magazínu Edge se poprvé podrobněji představilo Sky, chystaný titul od Thatgamecompany, tvůrců okouzlujícího Journey. A je to titul skutečně kurážný. Jde na to přes multiplayer, blízkost i k tomu nejposlednějšímu hráči a lidskou laskavost.

Dojmy: The Elder Scrolls: Blades je skutečné RPG, ale pozor na obchodní model

Bethesda čekání na mobilní The Elder Scrolls: Blades skutečně pořádně natáhla. Odklad, de facto půl roku absolutního ticha... přetrhlo jej zničehonic až březnové vydání early accessu, k němuž se konečně může dostat i širší veřejnost. U Talose, to to trvalo! A dle úvodních hodin je to takové, jak by se dalo od free-to-play podoby téhle slavné série očekávat. Je to opravdu The Elder Scrolls se vším, co jej vždy činilo tak přitažlivým, ale chtě nechtě taky s ústupky. Jsem zvědavý, co z toho ve finále může vzejít a co všechno může zhatit místní obchod.

Angry Birds 2 nabízí příjemné změny v konceptu a otravnou monetizaci

Je ustáleným pravidlem strefovat se do série Call of Duty a vyčítat Activision, že se na své vlajkové lodí snaží rok co rok vydělat miliony dolarů. Za pravé krále bychom v tomto ohledu ale měli považovat spíš finské vývojáře z Rovio Entertainment, kterým od roku 2009 sjelo z pásu už patnáct iterací původního konceptu mobilního velehitu Angry Birds. Není proto divu, že nadšení, které z počátku značku obklopovalo, už jaksi vyšumělo do ztracena. Jenže to by nedávno autoři nesměli ohlásit regulérní druhý díl a dát tím celému světu možnost posoudit, jestli a kam legendární naštvané ptáky dokázali posunout.

Nvidia Grid dokazuje, že před streamovacími službami leží slibná budoucnost

V předešlém textu jsem se snažil navodit dojem, že SHIELD Tablet z dílen Nvidie je schopnou hračkou, jejíž potenciál sráží nedostatek her, které by využily přednosti silného chipsetu přístroje. Adekvátní protiváhu této závadě naštěstí tvoří streamovací služba Grid. Nejedná se o nic menšího než o aktuálně nejrozvinutější způsob spouštění PC her z cloudu. Jak spolehlivě ale funguje v praxi, potažmo jak vypadá dostupná knihovna titulů?

Co si zahrát na tabletu Nvidia Shield

Ačkoli se brzy dočká nástupce, tablet Nvidia Shield stále reprezentuje absolutní špičku v rámci hraní na platformě Android. Vděčí za to zejména silnému chipsetu, který zvládá kouzla mobilnímu hráči do nedávna zapovězená, a důrazu kladenému na nekompromisní herní prožitek. Navzdory své podstatě (pořád se jedná o tablet) tak Shieldu zaslouženě patří titul vlajkové lodě segmentu, kde donedávna pobíhala jen polovičatá řešení,osazená nefunkčním softwarem. K jakým hrám však potenciální zájemce koupí Shieldu vlastně získá přístup?

Paper Mario: The Origami King – recenze

Mario válí, i když je z papíru

Gears POP! – recenze

S hrami jako Gears POP! přichází pro recenzenta kus lehkého i kus těžkého. Co může být složitého k rozlousknutí něčeho, co se až úzkostlivě drží zavedených žánrových zvyklostí, že? Ale zároveň jsem donucen ptát se na jinou, štiplavější otázku: Proč probůh na klasickou mobilní strategii navěsit Gears of War zkřížené s roztomilými hlavičkami?

Dr. Mario World – recenze

Zdánlivě nekonečný počet misí, všechny možné power-upy a hned několik typů měny, plus klasická hratelnost žánru „spoj tři“. Jestli jste potřebovali důkaz, že žijeme v těžké době, tady ho máte – jmenuje se Dr. Mario World. Píše se rok 2019 a proboha živého, Nintendo se rozhodlo v zásadě okopírovat Candy Crush Sagu.

Sky: Children of Light – recenze

Patrně největší chvála, které se mobilní hře může dostat, je, že jako mobilní hra vůbec nepůsobí. Když se ve Sky: Children of Light člověk spustí ze sněhem zaváté římsy, jen aby se svezl po jiskřivě bílých pláních, nemá příliš pocit, že by hrál cosi do kapsy. Když se rozletí nad sytě zelenými stébly trávy, jimiž cloumá vichr, skoro si ani neuvědomuje, že hraje na mobilu. Thatgamecompany zkrátka umí, příkladem budiž jejich Flow, Flower či všeobecně a právem zbožňovaná Journey. A Sky v mnohých ohledech zachází ještě dále. Mohla to být nefalšovaná mobilní desítka. Jenže jí tu a tam přeci jen něco chybí.

Rolando: Royal Edition – recenze

Pamatujete na dobu deset let zpátky? Všecko se tehdy zdálo o malounko snazší, první iPhone stále působil docela jako zjevení a my obdivovali i to, že kam člověk nahne telefon, tam přesně zapadne kulička. Anebo s jakým mistrovstvím se dali vystřelovat rozlícení ptáčci z praku. Tehdy jsme hráli ledasco. Až na Rolando. Barevná plošinovka, dílem ovládaná prsty, dílem náklony, připomínka něčeho, s čím pak zametly nové žánry a nové způsoby hraní, u nás jaksi zapadla. A proto je její znovu vydaná královská edice něčím zvláštním. Připomínkou doby, kdy jednomu vše připadalo hravé, vše radostné a neokoukané. A jindy se zase spojení s minulostí už přeci jen zpřetrhalo a návrat je to takový do jisté míry hořkosladký.

The Stillness of the Wind - recenze

Shrbená Talma dbá o celou menší farmu. Chová kozy a slepice, pečuje o své bylinky nebo vyrábí domácí sýr. A s tím, jak jeden den střídá druhý a jediným opěrným bodem zůstávají příliš rychle se prodlužující stíny, je nad slunce jasné, že tohle není žádný simulátor nebo nedej bože tycoon. The Stillness of the Wind je hluboce lidský příběh, který, ač místy pokulhává, dovede v člověku probudit zájem o sebe samého, a především o ty, které miluje.

Alien: Blackout – recenze

Zadržme, nepobuřujme se. Nějaké to roztrpčení, že z pokračování napínavého Alien: Isolation nakonec vzešla pouhá mobilní odbočka, je docela pochopitelné, to ano. Ale, ač obtížený několika většími nedostatky, Alien: Blackout umí být alespoň na jedno zahrání ucházející atmosférickou zábavou, která vcelku mile zapadne do očekávaného vetřelčího stylu.

Assassin’s Creed Rebellion – recenze

Jediným, avšak zásadním a nosným příspěvkem Assassin’s Creed Rebellion světu mobilních budovatelských strategií à la Fallout Shelter je systém misí, který správu vlastního zabijáckého panství odsouvá do druhé řady. Nebýt jeho, nemělo by o hře vůbec smysl vést diskuzi. Nemožnost postavit se hezky interaktivně španělské inkvizici by totiž tuhle hříčku rovnou vysvlékla do její pravé podoby — zpočátku skutečně poutavého, ale také ohavně vypočítavého hamouna ve stylu „grinduj až do skonání světů, anebo zaplať”.