Kotaku: 25 lidí měsíc pracovalo v neexistujícím herním studiu
zdroj: tisková zpráva

Kotaku: 25 lidí měsíc pracovalo v neexistujícím herním studiu

1. 8. 2019 11:25 | Byznys | autor: Šárka Tmějová |

Podvody se dějí dnes a denně, herní průmysl nevyjímaje. Kotaku publikovalo rozsáhlou reportáž o skupině lidí, kteří dostali pro mnohé vysněnou práci herních vývojářů a měli společně tvořit nezávislé MMORPG jménem Zeal. Po měsíci ovšem zjistili, že firma, s níž někteří z nich uzavřeli smlouvu, vůbec neexistuje, šéf na používání značky nemá žádná práva a vlastně neexistují ani finance na vývoj.

Jedním ze zaměstnanců, kteří se o své zkušenosti rozhodli promluvit, byla manažerka týmu Brooke Holden. Ta o kariéře v herním vývoji dlouho snila a rozhodla se založit téma na Redditu, kde se spíš jen napůl vážně ptala na své možnosti. Jeden z uživatelů, kteří se jí ozvali, byl údajný vývojář Rana Mahal: Jeho tým se v nedávné době rozrostl ze tří podřízených na 48 a potřeboval někoho, kdo je bude řídit.

Holden neváhala a podepsala smlouvu s Drakore Studios na pozici junior produkční manažerky s hodinovou mzdou 13 dolarů. Mahal tvrdil, že je firma zaregistrovaná v Kanadě a všichni zaměstnanci pracují z domova. Tým, který měla řídit, měl pomáhat s tvorbou existujícího MMORPG Zeal, které loni v září vyšlo na Steamu v předběžném přístupu. Jeho tvůrci jsou Mert Dincer a Tim Popov pod hlavičkou Lycanic Studios. Ti na jeho vývoj dokonce založili kickstarterovou kampaň, když ale nasbírala jen desetinu potřebné částky, v polovině ji zrušili.

Zeal ale fungoval dál a shromáždila se kolem něj i poměrně aktivní komunita. Od ní se o jeho existenci dozvěděl i Rana Mahal. Rozhodl se Lycanic Studios odkoupit, s čímž oba jeho členové souhlasili a chtěli na něm dál pracovat pod Drakore. Mahal tvrdí, že jeho počáteční investice činila 25 tisíc dolarů a další fondy plánoval získat od investorů.

Sám zaměstnancům tvrdil, že pracoval v Amazon Game Studios na juniorské pozici řízení uměleckého směřování hry a zároveň byl i kontraktorem BioWare při vývoji Dragon Age Inquisition, kde ho měl koučovat Mike Laidlaw. Kotaku ho oslovilo a Laidlaw říká, že si nepamatuje nikoho jménem Rana Mahal a pravděpodobně tedy ani nebyl jeho mentorem. Ani Dincer a Popov se nemohli dopátrat důkazů o jeho kariérní historii, ale sami říkají, že neměli co ztratit.

Lycanic tedy podepsali smlouvu s Drakore, která za 7 000 dolarů měla převést práva na Zeal k Mahalovi. Dincer a Popov měli dál zůstat ve vedoucích pozicích a dostávat podíly z prodejů – vývoj mohl oficiálně začít.

Během prvního měsíce ve firmě Brooke Holden zjistila, že ve Drakore nepracuje skoro padesátka zaměstnanců, ale jen 25. Grafici, programátoři, designéři i markeťáci zároveň chystali ještě další MMO AetherBound, které se dokonce dočkalo i oficiálního oznámení.

Mahal občas zmiňoval své přátele z průmyslu. „Kamarád z Riot Games“ podle něj tvrdil, že by měli jinak pojmout kosmetické předměty, jiný známý z vydavatelství, které do hry mělo chtít investovat, zase kritizoval výběr postavy a měli podle něj dát přednost výběru třídy. Dokonce tvrdil, že mu kdosi z Epic Games nabídl 2 miliony na vývoj AetherBound, mluvčí společnosti ale Kotaku řekl, že to není pravda. Zaměstnanců se naopak zeptal, jestli by dokázali vyvinout něco na způsob AutoChess během pár měsíců, a začal plánovat jejich hromadný přesun do Kanady.

Nikdo z 25 zaměstnanců ovšem za svůj první měsíc nedostal zaplaceno. Nervózní zaměstnanci se Mahala začali vyptávat na samotnou existenci Drakore Studios, která neexistovala v žádném rejstříku. Brooke Holden se zeptala, co se stalo s těmi 25 tisíci dolarů, co měly produkci udržet v chodu do konce srpna – Mahal už je prý utratil, a dokud nenajde investory, nikdo neuvidí ani svůj plat.

„I kdybych těch 25 tisíc vzal, utratil je za drogy a nikomu nezaplatil, všem jsem od začátku jasně říkal, že je velká šance, že vývoj nikdo nezafincuje,“ vyjádřil se Mahal pro Kotaku. Oslovil šéfa kanadského studia Skymarch Entertainment, Jonathana McKaye. Tomu se líbil Zeal, ale napřed si chtěl popovídat s někým ze zaměstnanců Drakore, načež dostal kontakt na Brooke Holden.

Jejich telefonický hovor se rychle vyvinul vážným, ale po předchozích odstavcích nijak překvapivým směrem: „Bude hodně těžké pro vás sehnat nějaké peníze.“ „Proč?“ „Zaprvé: Vaše firma neexistuje.“

Drakore Studios, Ltd., s nimiž Lycanic a zaměstnanci podepsali „smlouvy“, nikdy nebyla zaregistrovaná v Kanadě ani v žádné jiné zemi. Mahal zpočátku tvrdil, že za to může jeho kanadský účetní, který měl vyřídit papírování, ale odjel na dovolenou do Indie. Když se vrátil, zjistil, že registrace byla zamítnutá. Smlouva s neexistující společností na odkup práv na Zeal tedy byla neplatná a Mahal za ně ani nic nezaplatil.

Zaměstnanci v čele s Holden začali jednat – 23. července svého šéfa odřízli od firemního Google Drive, účtů na sociálních sítích i e-mailové domény. Jeden ze zaměstnanců Mahala dokonce nahlásil sociálnímu úřadu pro podezření z podvodu.

Dincer a Popov se rozhodli tým Drakore opustit a značku Zeal přirozeně berou s sebou. Prý chápou, že to není chyba zaměstnanců, protože jim Mahal lhal také, ale pochybují, že kdy od Drakore uvidí nějaké peníze.

Mahal se snaží hájit tím, že nikoho nepodvedl. „Je to vtipné, lidi tvrdí: ‚Tys nás podvedl,‘ jenže já v rámci toho podvodu taky pracoval 80 až 100 hodin týdně bez výplaty. Nejlepší podvod na světě,“ vyjádřil se v reportáži. Zaměstnancům ale tvrdil, že práva na Zeal samozřejmě vlastní a za práci dostanou po zásluze zaplaceno. A zaplatit jim prý má stále v úmyslu, přestože na to nemá finance.

Pokud vás kauza zajímá, určitě si přečtěte původní, úplný článek na Kotaku.

Nejnovější články