Atmosféra však nenapovídá zlatým polím ječmene. Převládá temnota, melancholie a prostředí podobné snu, volně ukotvené v kolektivní představivosti usedlíků. A právě lidé, na které při své dlouhé cestě narazíte, jsou tou hlavní atrakcí. Lidé a jejich někdy surrealistické a psychedelické, někdy zkrátka jen velmi osobní příběhy.
Velice mě zajímá, jak se hra popere s konceptem „manifest destiny“, tedy vírou, že evropští usedlíci jsou pohánění samotným osudem k tomu, aby obsadili Severní Ameriku a rozšířili po ní svou demokracii, obilná pole a instituce. Šlo o hojně rozšířenou doktrínu hlavně v 19. století a leckdo by ji mohl, dle mého celkem oprávněně, označit za obyčejný imperialismus. Také za touhle ideou nestála svorně celá politická obec – známými oponenty byli například Abraham Lincoln nebo generál Ulysses Grant.
zdroj: Vlastní
A kdo že tohle obtížné téma prodchnuté dávkou nadpřirozena zpracuje? No přece elitní výběr těch nejtalentovanějších autorů, na které si vzpomenete. Z mých osobních favoritů musím vypíchnout dívčí trio Emily Short, spisovatelku známou svými interaktivními příběhy, Leigh Alexander, která psala například pro Gamasutru, nebo starou známou Caru Ellison. Celý seznam najdete tady.
Na scénáři se celkem pochopitelně výrazně podílí i Johnnemann Nordhagen, hlavní vývojář celého projektu, mimo jiné spoluzakladatel studia Fullbright, které má na triku Gone Home. Ten do svého týmu krom výborných psavců zlanařil i lákavá dabérská jména. Milovníky Ashley z Mass Effectu potěší Kimberly Brooks, z Firewatch zase zavítá Cissy Jones, tedy Delilah. A kdo měl rád harpyjí sestry Pamithu a Tamithu v Pyre, ten si třeba rád poslechne tentokrát opravdovou lidskou řeč z úst Sarah Elmaleh.
Vypadá to, že únor by mohl skončit ve velkém stylu. Where the Water Tastes Like Wine vyjde na PC, Mac a Linux, a na Steamu si hru koupíte za 20 dolarů. Za 27 babek dostanete speciální edici Wayfarer, v níž kromě samotné hry najdete ještě soundtrack od Ryana Ikea (z prvních ukázek zní báječně) a digitální artbook.
