Cowardly Creations se rozhodli vytvořit hru, která by díky jejich systému následků a několika konců měla disponovat solidní znovuhratelností. V první řadě by měl mít hráč větší svobodu při řešení jednotlivých problémů. Je v zamčené místnosti? Může zkusit použít vozík, kterým vyrazí dveře. Nebo třeba někde sebral sekeru, jíž dveře rozštípe. Případně vyleze ventilační šachtou a bude doufat, že místní stvoření nesledovala před spaním Vetřelce.
zdroj: Archiv
Nicméně to je jen polovina samotné herní formule – volba. Od ní se odvíjí následek. Vyražení dveří vozíkem může někoho přilákat. Plížení se ventilační šachtou je tišší, ale pokud vás zde něco napadne, asi se jen tak neubráníte. Dojmu z přežívání napomáhá i systém zranění. Po střetu můžete zůstat se zlomenou rukou, což vám znemožní používání některých zbraní. Zároveň by se nikdy nemělo stát, že budete mít zlomené ruce i nohy a nikam se nedostanete. To spíš zemřete a dostanete se k jednomu z konců.
Právě kombinace velké základny, jíž můžete prozkoumávat, voleb a de facto sandboxové hratelnosti s několika konci by měly zajistit, že se budete k Uncanny Valley vracet i poté, co jste se k jednomu z konců dobrali. Což je na jednu stranu i častá výtka u PC verze – někdy šlo pomocí štěstí při zkoumání základny dojít k vyřešení zápletky snadno, jindy šlo minout důležitou příběhovou pasáž, přičemž pak hráč nemusel úplně pochopit veškerý kontext. Na druhou stranu, právě to, vás může pobídnout k opakovanému rozehrání.