Převážně černobílá hra The Executioner rozhodně nebude pro slabší povahy. Ono kdyby šlo jen o popravování, tak by to možná nebylo tak drsné. Jenže tomuto aktu předchází ještě usvědčování podezřelých, ať to stojí, co to stojí.
Své budoucí oběti držíte pod zámkem, můžete je mučit třeba hladověním, použít na ně své pěsti nebo je vyloženě týrat – pohrát si s jejich nehty, uřezávat jim části těla a tak podobně. Vše jen proto, aby vám daly písemné přiznání. Nikdo už se ale neptá, kde je pravda. Zažít takové mučení, tak se asi taky přiznám k čemukoliv, jen aby to skončilo vysvobozujícím zábleskem sekery.
Protože jde o RPG, zvolíte si svůj přístup sami. Nemusíte nikoho mučit, nemusíte popravovat. Nelidské chování se ostatně podepíše na vaší příčetnosti, přemíra práce zase na vaší únavě. Ale musíte jíst, spát a vydělávat peníze (prodejem mrtvol na trhu), takže se bez občasného ukončení lidského života neobejdete.
zdroj: Archiv
A aby té deprese nebylo málo, můžete si ve volném čase listovat srdceryvným deníkem svého otce, kterého na začátku hry vlastnoručně popravíte. Upřímně, nechtěl bych číst řádky takového deníku. Vlastně bych nechtěl číst ani řádky tohoto článku. Z jejich psaní mi není dvakrát nejlíp.
Pokud si chcete vyzkoušet temný život popravčího, morbidní hru The Executioner najdete na Steamu za pár eur. Ale buďte varováni. Ne kvůli brutalitě, o té už víte, ale kvůli zjevně špatnému anglickému překladu. Rané recenze si stěžují na různé fragmenty jiných jazyků a technických poznámek, které pochopitelně dokáží zkazit zážitek.
