Hry byly, jsou a čím dál více budou v prvé řadě vizuální médium, což by mohlo částečně vysvětlit, proč tvůrci, když už něco napodobují, tak jsou to hlavně filmy - ty blbé především. Na knížky, potažmo původní knižní předlohy, šahají jen dvoumetrovou tyčí – možná právě proto je v drtivé většině případů totálně zmrví. Pár povedených příkladů knížek převedených do her by se však našlo, i když pořád to není na úrovni, o které se mi kdysi snilo. Teď už vím, že adaptace obecně jsou spíše zlo, ať filmu nebo knihy, ale pořád ve mě nějaká bichle čas od času vzbudí pocit, že by si zasloužila interaktivní podobu. No a nedávno jsem objevil velmi ambiciózní a neobvyklý a nezávislý (jak jinak) projekt Enter the Story. A bylo po sradně.