Odpověď na ní je bohužel sporná. Jsou tu sice 64-bitová Windows, 64-bitový Linux, jsou tu 64-bitové procesory od AMD i Intelu, ale je jen málo mainstreamových 64-bitových programů. A rovněž minimum her, které by z 64-bitů dokázaly nějakým způsobem těžit. Takže ten, kdo ještě před půl rokem předpokládal, že s příchodem 64-bitové éry na osobní počítače přijde automaticky i záplava nových 64-bitových programů, ten se asi v konfrontaci s realitou nestačí divit.
Speciálně ve hrách je situace opravdu tristní. Jak v dostupnosti softwaru, tak výkonech. Třeba v aktuálním testu zveřejněném na TechReport byl AMD Athlon 64 4000+ ve hře The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay (v 64-bitech a na 64-bitových Windows XP Pro) jen o 4,03 fps rychlejší, než v 32-bitech a na normálních 32-bitových Windows XP. Procesor Intel Pentium 4 660 byl potom ve stejné hře a stejném testu v 64-bitech o 10,08 fps pomalejší, než v 32-bitech. Takže veškeré zrychlení v podstatě žádné. Vyjádřeno čísly, plus žádná celá nula nic, mínus deset celých a osm setin k tomu. Bohužel všechny další herní testy vyznívají v podobném duchu. Většina her 64-bitové výpočty neumožňuje nebo je v nich neuvěřitelně pomalá. Některé další, jako třeba 64-bitová verze Far Cry, se už na trhu pro jistotu nenacházejí vůbec. Byly staženy z distribuce bez udání důvodů, přestože se na nich objevovalo logo AMD64.

zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva
Znamená to jediné. Přechod na 64-bitů není a nebude snadnou záležitostí. Nikdo sice nepochybuje o tom, že možnosti současných 64-bitových procesorů, schopných zpracovávat i klasické 32-bitové instrukce, jsou více než slušné. Že jejich mikro-architektura má slušný výkonnostní potenciál a že může opravdu v ideálním případě poskytnout dvojnásobný výkon. Současná praxe však ukazuje, že software musí být k těmto účelům pečlivě uzpůsoben a pokud není, může to dopadnout bledě.