Výzkum probíhá hned v několika oblastech a zahrnuje hned několik variant, i protichůdných, které by měly v budoucnu zajistit náskok před konkurencí. To znamená, že už to není soustředění se na tu "jedinou správnou cestu". Paradoxně tak nelze vyloučit, že budocí procesory do osobních počítačů budou i nadále těžit z architektury NetBurst, kterou známe z Pentií 4 a která je postavena na extrémně dlouhé pipeline a vysokých pracovních frekvencích.
Prvním vážným směrem, kterým se chce Intel v budoucnu ubírat, jsou bezesporu více-jádrové procesory. Počítá se s tím, že ještě budou muset projít několikrát změnou designu, aby byly podstatně dokonalejší, a aby se předešlo slabinám v podobě nedostatečného a pomalého zásobování daty z RAM. Druhou možností, zejména na poli mobilních technologií, jsou naopak čipy s extrémně krátkou pipeline, schopné zpracovávat vysoký počet instrukcí za takt. Pro servery jsou to zase speciální technologie, zajišťující odstranění tak zvaných "úzkých hrdel", mezi které patří například projekt I/O Acceleraiton Technology.

A konečně tím posledním známým směrem vývoje jsou vysoce integrovaná řešení. To znamená čipy, které v sobě budou zahrnovat více funkcí a tudíž budou obsahovat v jednom jádře více samostatných čipů. Intel už pracuje na experimentálním návrhu, který má v sobě kromě FireWallu, také integrovaný paměťový řadič (podobně jako například AMD) a dokonce i grafické jádro, tj. plně funkční 3D čip. Některé z těchto technologií však budou reálné a pro zákazníka dostupné až v momentě, kdy se Intelu podaří přejít na 0,045 nebo 0,032 mikronovou výrobní technologii. A to bude nejdříve v letech 2007-2009.