AMD FreeSync, podobně jako ekvivalentní G-Sync od Nvidie, je technologie adaptivní synchronizace, která dokáže eliminovat některé neduhy spolupráce grafického čipu a displeje. Abychom vysvětlili, v čem je to užitečné, zabrousíme trochu do teorie.
Grafický čip posílá na displej snímky v nepravidelných intervalech podle toho, jak stíhá scénu vykreslovat (vyjádřeno v FPS, Frame Per Second). Displej na druhou stranu obnovuje obraz ve fixních intervalech podle své obnovovací frekvence (typicky 60 Hz). Dojde-li k nesouladu snímkové frekvence grafické karty a monitoru, projeví se to některými grafickými defekty v obraze.
Jedním z nich může být takzvaný tearing, se kterým se všichni hráči už jistě setkali. Tearing vypadá, jako by se na horizontále obraz v jednu chvíli roztrhnul. Děje se to tehdy, pokud FPS klesne pod obnovovací frekvenci monitoru.
Uveďme si příklad: hrajete hru při 40 FPS, což znamená, že grafická karta produkuje snímek každých 25 ms (1/40 s). Displej s obnovovací frekvencí 60 Hz se přitom snaží vykreslit nový snímek každých 16 ms (1/60 s). V tomto případě dojde k tomu, že displej v jednu chvíli zobrazí aktuální snímek společně s tím předcházejícím, což má za následek zmíněné „roztrhnutí“ obrazu.
„Tearing“ lze odstranit aktivováním vertikální synchronizace neboli V-Sync, což je pro hráče taktéž známý termín. Negativním jevem je však snížená plynulost obrazu a zvýšená odezva ovládání (input lag). Je to způsobeno tím, že při zapnutém V-Sync čeká monitor s obnovením obrazu až do té chvíle, než mu grafická karta poskytne celý snímek. Při vykreslování například 40 snímků za sekundu (25 ms) nestíhá grafická karta dodat snímek každých 16 ms (60 Hz), displej proto počká s obnovením až na další cyklus. Ve vykreslování tak vznikají mezery, které monitor „zalepí“ zopakováním předcházejícího snímku, v tom případě je ale plynulost hry narušena.
Adaptivní synchronizace zasahuje
Mnohé čtenáře už jistě napadlo řešení: zařídit, aby se obnovovací frekvence monitoru uměla přizpůsobit frekvenci, se kterou produkuje snímky grafická karta. A přesně to dělá FreeSync (potažmo G-Sync).
Klesne-li snímková frekvence hry pod hranici obnovovací frekvence monitoru nebo televize, FreeSync automaticky přizpůsobí vykreslování tomuto intervalu, takže nedojde k tearingu ani ke snížení plynulosti.
Ptáte se, k čemu je to dobré na konzolích, které mají většinou FPS zamknuté na hodnotě 30 nebo 60 FPS? Z měření i pozorování vyplynulo, že konzole v mnoha případech nedokáží udržet stabilní snímkovou frekvenci, takže FreeSync by v tomto směru mohl přinést vítané zlepšení plynulosti hry.
zdroj:
Xbox Wire
Aby to ale nebylo tak jednoduché, adaptivní synchronizace vyžaduje podporu i na straně monitoru. U FreeSync je situace lepší, protože se jedná o otevřený standard, nevyžadující žádnou drahou elektroniku, na rozdíl od G-Sync, který potřebuje speciální čip. Na trhu je tak spousta FreeSync monitorů i v nižších cenových relacích.
Přesto je nutné, aby se s podporou FreeSync při výrobě displeje počítalo. Je třeba, aby zařízení neslo HDMI verze 2.1 nebo vyhovovalo proprietární implementaci od AMD.
U televizí očividně nebyla podobná technologie pro výrobce prioritou, protože momentálně neexistuje žádný model, který by podporu FreeSync potvrdil. Po oznámení novinky, ale očekáváme, že se to změní.
Mezeru na trhu už začala zaplňovat konkurenční Nvidia, a to ještě před tímto oznámením. Její Big Format Gaming displeje sice přímo nesouvisí s konzolovým hraním, ale přinášejí adaptivní synchronizaci do velkých displejů, které by jako televize klidně sloužit mohly. Třeba se něčeho takového dočkáme rovněž u FreeSync.
zdroj:
Vlastní foto autora
Podle specifikací FreeSync 2 není ale adaptivní synchronizace jediným lákadlem. Druhá verze zavádí také vylepšenou podporu HDR.
Výstup HDR je výpočetně poměrně náročný, což u televizí vyúsťuje ve snížení odezvy při hraní. FreeSync 2 se tedy snaží přebrat část práce na svá bedra, čímž zmenší režii pro zpracování HDR a hry tak budou plynulejší. Jestli však bude tato funkce na Xbox One X nebo S fungovat, není zatím potvrzeno.
