Osobně nejsem příznivce trendu, kdy každý notebook vybavený něčím lepším než integrovanou grafikou (a teď nemyslím Vegu z Intel Core i7-8809G) je propagován jako herní a taky podle toho vypadá: ostře řezané křivky a prolisy, detaily v nějakých „cool“ barvách, podsvícení, kam se podíváš. Často to vede k tomu, že lidé chápou takto stylizované stroje jako herní zařízení, i když svým výkonem na hry ani zdaleka nedostačují. Ostatně, tématem střízlivého vzhledu jsem se zabýval i v rámci recenze herního speciálu MSI GS65 Stealth Thin.

Legion Y530 jde proti tomuto trendu. Ačkoli svou konfigurací mezi herní notebooky patří, není to na první pohled poznat. Šasi je vyvedeno v matném, tmavém plastu, jediným ozvláštněním je víko displeje, jehož povrch má jemné diagonální vroubkování. Pozornost upoutá i lesklé logo Legion. Po otevření je také patrné, že kloub displeje je posunut blíže ke klávesnici, takže displej ze základny notebooku vystupuje z netradičního místa. To je ale k designovým zvláštnostem vše.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pevnost základny je dostatečná, tělo se poddá tlaku jen po vyvinutí vyšší síly. Trochu měkké je víko displeje, které se při zatlačení na střed prohýbá na můj vkus až příliš, ale celkově jde o notebook s velmi dobrým zpracováním a nadstandardní tuhostí. Oceňuji také, že většina konektorů je umístěna vzadu, a to včetně USB-C a překvapivě i síťového RJ-45 pro zapojení LAN kabelu.

Parametry Lenovo Legion Y530

Srdcem notebooku je procesor Intel Core i5-8300H. Jen podle názvu se může zdát, že jde o nějaký low-endový model, ale zdání klame. CPU má celkem 8 vláken (4 jádra fyzická a 4 logická), takt až 4 GHz (jedno jádro) a 8 MB cache. Parametrově tak překonává i dřívější notebookový high-end v podobě Intel Core i7-7700HQ (4/8 jader, 6 MB cache, takt až 3,8 GHz) a v reálné zátěži se s ním přetahuje o vedení.

Oba procesory mají TDP 45 W, a tak hodně záleží, zda má notebook dostatečné chlazení. V ideálním případě by měl procesor i5-8300H vyhnat všechna 4 jádra až na 3,9 GHz, zatímco starší i7-7700HQ se zastaví na 3,4 GHz. V tomto vidíme jasný posun. Ať si o výkonnostním růstu (nebo stagnaci, chcete-li) čipů od Intelu myslíme v posledních letech cokoli, upřít se firmě nedá, že generace Coffee Lake-H přinesla do notebooků výrazný skok: premiérová šestijádra, vyšší takty, lepší poměr ceny a výkonu.

zdroj: tisková zpráva

K hernímu výkonu notebooku ale přispívá více grafická karta než procesor. V testovaném kusu najdeme dedikovanou grafiku Nvidia GeForce GTX 1060. Jde o plnohodnotný čip GTX 1060, jen s mírně sníženými takty pro lepší provozní vlastnosti v rámci mobilního zařízení. Pokles frekvence oproti desktopové GTX 1060 je však pouze 50-100 Hz, takže nic velkého (na rozdíl od GTX 1060 Max-Q, kde by už bylo snížení taktů výrazné).

Vnitřnosti počítače doplňuje 16 GB RAM a dvojice disků: systémový 128GB M.2 SSD a terabajtový „plotňák“ na data. Jako displej je osazen 15,6" IPS displej s Full HD rozlišením a obnovovací frekvencí 60 Hz.

Herní výkon

Nejen psaním živ je herní redaktor, proto začnu herními testy. Kdo se v označení čipů Nvidia trochu vyzná, je mu už jasné, že na grafické kartě Nvidia GeForce GTX 1060 s 6 GB paměti se dají dobře zahrát i nejnovější hry. Vzhledem k tomu, že má notebook standardní rozlišení Full HD, bude výkon slušný.

Zaklínač 3 na Ultra detaily běžel na notebooku v průměru přes 40 FPS. V nejnovějším dobrodružství s Larou Croft Shadow of the Tomb Raider dosahovala GTX 1060 kolem 50 snímků za sekundu, podobně to bylo i v novém Just Cause 4 (oboje nejvyšší detaily). Dobře fungoval i Battlefield V, v jehož kampani se FPSka držela stále nad hodnotou 60 (samozřejmě bez ray-tracingu). Kde už čip trochu ztrácel dech, bylo Kingdom Come na Ultra detaily s HD texturami. Tam se počítadlo průměrných FPS zastavilo jen těsně nad číslem 30.

S hrami jako Fortnite, DOTA 2, League of Legends už notebook tuplem mít problém nebude. 60Hz displej nakrmíte bez zaváhání a kdo si vypne V-Sync, dosáhne u některých méně náročných her stovkových FPS.

Užívání na cestách a psaní

Protože se jedná uživatelský test z pohledu redaktora, podívám se teď na Legion Y530 jako na cestovní zařízení a psací stroj v jednom. Aby byl v obou oblastech notebook dostatečný, musí mít dlouhou výdrž na baterii, rozumné rozměry a váhu a alespoň trochu kvalitní klávesnici (je mi jasné, že mechaniku s proklikem v notebooku za 30 tisíc nedostanu). Jak je na tom Legion?

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že notebook vydrží na baterii cestu z Prahy do Ostravy s polovičním jasem displeje a zapnutou WiFi. Přeloženo pro neznalé: to je něco pod 4 hodiny. Pokud bych jezdil jen mezi těmito městy a u toho psal, budu spokojen, vezmu-li navíc v potaz, že jde o herní notebook. Konkurence v tomto segmentu je ale vysoká a celý pracovní den bez zásuvky z notebooku nedostanete. Takže pro obchodní cestující to asi nebude to pravé ořechové. Pokud byste na notebooku nic nedělali a jen stál s vypnutým displejem, pak byste možná 8 hodil vymáčkli. To by vám ale byl přístroj k ničemu. Když si stáhnete jas displeje na minimum a omezíte surfování, nad 5 hodin se dostanete, ale o moc víc nepočítejte.

zdroj: tisková zpráva

Co se konstituce zařízení týče, na to, že jde o výkonnou herní „patnáctku“, jsou jeho rozměry překvapivě kompaktní. Na výšku notebook měří kousek pod 3 cm, široký je 36 cm a hluboký těsně pod 27 cm. Váha cca 2 a čtvrt kila neohromí uživatele tenkých ultrabooků, ale tohle má v sobě přece GTX 1060! Taková hmotnost je podle mého názoru bez problémů akceptovatelná i pro častější přenášení.

Největší výhrady mám ke klávesnici. Lenovácký layout a tvar kláves u mě vždycky vzbuzoval dobré pocity, protože jsem byl zvyklý na kvalitu ThinkPadů. Tady se to ale úplně nepovedlo. Ne že by klávesnice byla špatná, ale z pohledu náročného psavce má některé zásadní chyby.

1. Nízký a nerovnoměrný zdvih kláves. Kdo často píše, ten chápe. Doplňující komentář netřeba.
2. Krátký levý Shift spojený s klávesou pro zpětné lomítko. Připravte se, že vaše souvětí budou vypadat nějak takto: „\velké písmeno? \ale kdeže\§ \dnes letí na začátku věty zpětné lomítko\§ \a místo vykřičníku paragraf\§“. Ano, vím, jde o herní notebook, kde se na „typing experience“ příliš nehraje, ale přece i ve hrách se levý shift hojně používá, takže tomu nerozumím.
3. Numerický blok má nestandardní rozložení. Ačkoli oceňuji, že na 15palcovém notebooku vůbec je, díky odlišnému uspořádání kláves je na něm psaní čísel nepohodlné. Pravý enter vyměnili inženýři Lenova za klávesy pro násobení a dělení (?!), nula je pouze jednoklávesová, hned vedle je navíc Num Lock. Ani nevíte, kolikrát jsem si s takovým rozložením numerický blok při práci vypnul.

Klávesnice má ale i světlé stránky: je podsvícená (normálním bílým světlem, které se dá regulovat nebo úplně vypnout), má oddělené kurzorové šipky, dvouřádkový enter a je příjemně tichá.

Provozní vlastnosti

Aby mi notebook mohl padnout do přízně, potřebuje mít ještě rozumné provozní vlastnosti. Pod nejasné slovíčko „rozumný“ se dá schovat velká škála hodnocení, já tím ale myslím tři věci: chlazení by mělo umožnit hardwaru ideálně plný výkon komponent; chlazení by nemělo být hlučnější, než je v kategorii obvyklé; šasi zařízení by se při hraní nemělo rozpalovat nad únosnou mez.

zdroj: tisková zpráva

Překvapivě, Lenovo Legion Y530 splňuje všechny 3 body. Dvojice ventilátorů na spodku základny společně s velkorysou perforací na nasávání vzduchu si očividně s odvodem tepla slušně poradí. Notebook při kratší zátěži zvládá udržet všechna jádra na 3,9 GHz, při delším hraní frekvence klesne, ale jen o 200 MHz na 3,7 GHz. Teploty CPU jsou sice vysoké (přesahují i 90 °C), ale tělo notebooku se naštěstí tak nezahřívá, takže ho jde bez problémů provozovat i na klíně. Samozřejmě si tím blokujete přísun chladného vzduchu, ale z hlediska komfortu používání v tom problém není.

Hluk ventilátorů je také únosný, a to i během vysoké zátěže. Jedinou výhradu mám k regulaci otáček: ta by nemusela ventilátory pohánět do tak vysokých hodnot i při méně náročné činnosti, jakou je třeba start prohlížeče nebo zapnutí videa.

Hodnocení

Tak si to shrňme. Lenovo Legion Y530 má při svém vysokém herním výkonu překvapivě kompaktní rozměry a akceptovatelnou váhu, takže se hodí i na běžné gaučové notebookování (to se o velkých herních strojích typu „desktop replacement“ říct nedá).

Z pohledu redaktorské práce má nicméně podprůměrnou výdrž baterie, která ho vylučuje z kategorie cestovních notebooků - uživatel by se musel uskromnit asi na 4 hodiny aktivního používání. Osazená klávesnice má také pro psavce několik kompromisů. Na druhou stranu je tělo notebooku dostatečně pevné, takže denní přenášení zvládne v pohodě i bez nějaké úzkostlivé péče.

Závěr je tedy jasný: jako redaktor bych notebook nechtěl, jako hráč bych ho ale bral všemi deseti. Mít 30 tisíc v době, kdy jsem studoval, toužil si zahrát nové hry a často přejížděl, byl by notebook jistě v užším výběru kandidátů ke koupi.