Tedy obyčejný větráček, jak ho zná asi každý, kdo jednou otevřel bednu počítače. Elektromotor a rotující element s lopatkami, které otáčením vytvářejí proud vzduch, jímž se následně odvádí nežádoucí teplo do okolního prostředí. Zdánlivě žádná věda. Ale...
zdroj: tisková zpráva Jak je to s životností větráků? U většiny kvalitních (např. Sanyo-Denki atd.) se počítá přibližně se 40.000 hodinami neustálého provozu. To je slušné, uvážíme-li, že u chladičů za pár korun vám nezaručí nikdo nic. Vyrobit větrák s dlouhou výdrží totiž není žádná legrace. Do hry tu vstupuje řada faktorů, které pomalu ale jistě větráček likvidují a způsobují nežádoucí opotřebení v uložení rotující části. To následně znemožní funkčnost, větráček se nenávratně zastaví a odebere do věčných lovišť.

V současné době se využívají zpravidla tři druhy uložení. Kluzné, kuličkovými ložisky, a také kombinace obou způsobů. Kluzné uložení snese velkou zátěž, ale je náchylné k jednostrannému opotřebení. Proto se používá u větráků s velkým průměrem. Bohužel, konec takového větráku nastane mnohem dříve v případě, kdy je postaven kolmo (což je skoro vždy ve zdroji, na chladiči procesoru atd). Po čase se jeho osa probrousí mimo střed uložení a znemožní práci elektromotoru. Čím je rotor těžší, tím je opotřebení rychlejší.

K rychlejšímu opotřebení dojde i v případě, pokud kluzná plocha není namazaná a větrák jede "nasucho". To samé nastane v případě, že se do maziva dostanou nečistoty. Následně vniklá brusná pasta opotřebení jenom urychlí. A jak jsou na tom ložiska? Uložení pomocí ložisek trpí stejně. Navíc je hlučné a špatně snáší větší zatížení. Na druhou stranu je vhodnější pro malé větráčky se slabým motorem, protože u něj nedochází k tak velkému tření jako u kluzného uložení.

zdroj: tisková zpráva Nicméně z výše uvedeného je zřejmé, že ve výčtu problémů bychom mohli pokračovat ještě dlouhou dobu. Od závažných věcí v podobě neustálého kolísání tepelného zatížení, až po detaily, jako je například měnící se rozklad sil působících na osu, zapříčiněný rozdílným chováním vzduchu při obtékání lopatek v různých rychlostech. A co s tím? Odpověď možná našla společnost Sunon. Jejich nejnovější větrák se chová podobně jako magnetický vlak a jeho pohyblivá část se jednoduše vznáší (levituje) na magnetickém polštáři. Celá koncepce je zdánlivě prostá a přitom přináší to podstatné. Dlouhou životnost a nízkou hlučnost.