Nvidia GTX 1070 Ti byla reakcí na uvedení konkurenční grafiky AMD Radeon RX Vega 56, které odpovídá výkonem i umístěním v produktové řadě. Dle Nvidie zapadá mezi high-end, symbolizovaný GTX 1080, a vyšší střední třídu, kterou představuje GTX 1070. Moc společného s GTX 1070 ale nemá, parametry dosahuje skoro na úroveň 1080.

Uvědomuje si to i sama Nvidia, což je pravděpodobně důvod, proč mají všechny karty (nejen referenční, ale i od dalších výrobců) papírově stejné takty, a proč se dokonce spekulovalo i o tom, že by karty mohly mít zcela zamčenou možnost taktování – konkurence vůči 1080 je vysoká a je zde poznat, že ještě při představení generace Pascal se s touto kartou vůbec nepočítalo. Naštěstí se Nvidia nakonec vydala cestou deaktivace některých jader a použití pomalejších pamětí GDDR5 (oproti GDDR5X v případě 1080), takže možnost taktování zůstala zachována, a to dokonce velmi dobrá.

Karta tedy staví všechny výrobce do stejné pozice – takty jsou pevně dány a rozhodujícím faktorem při volbě se stávají provozní teploty a kvalita provedení.

Parametry GTX 1070 Ti

Základní frekvence karet je 1607 MHz, což je stejně jako u 1080, boost frekvence i frekvence paměti jsou už nižší, 1683 MHz, respektive 8008 MHz. Z použití stejného jádra jako u 1080 vyplývá i stejný počet tranzistorů a šířka sběrnice. Oproti 1080 má ale karta 19 stream procesorů místo 20, 2432 CUDA jader místo 2560 a 152 TMU místo 160.

Uváděná spotřeba je 180 W, avšak většina partnerských karet používá vlastní design PCB a silnější napájení pro lepší taktování.

Z výstupů disponuje karta jedním HDMI 2.0, jedním dual-link DVI-D a třemi DisplayPort 1.4, což bych v dnešní době označil za ideální konfiguraci.

Karta samozřejmě podporuje veškeré technologie, které s sebou architektura Pascal přináší, DirectX 12, Vulkan, plnou podporu VR, Ansel, Gameworks a samozřejmě SLI.

Svojí cenou (cca 13 500 Kč v době psaní této recenze) karta zapadla přesně mezi 1070 (cca 12 000) a 1080 (cca 15 000). Nejlevnějším modelem je překvapivě referenční edice s cenou 12 299 korun, což je změna oproti dosavadní politice, kdy referenční edice byla edicí „prémiovou“.

Design a balení MSI 1070 Ti Gaming

Design karty je identický jak s 1070, tak i s 1080 edice Gaming – agresivní červeno-černý chladič s LED diodami (bohužel pouze červenými) s nastavitelnou intenzitou v zadní části. Obrácenou stranu karty kryje černý backplate s průduchy za GPU pro lepší chlazení. Z boku karty se pak nachází RGB podsvícené logo MSI, jež lze s pomocí MSI Mystic Light aplikace nastavit do několika barevných modů – například podle teploty karty.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Chladič TWIN FROZR VI je dvouslotový a celkem lehký, o přísun vzduchu se starají dva 100mm ventilátory TORX 2.0 s „inovativním designem“ lopatek, který slibuje až o
22 % vyšší tlak vzduchu oproti běžným ventilátorům.

Nejzajímavější vlastností karty je pravděpodobně technologie Zero Frozr, kdy do
60 °C teploty karty je chlazení čistě pasivní a větráky se roztočí teprve, je-li teplota přesáhnuta. U použitých komponent se MSI chlubí armádní certifikací MIL-STD-810G (Military Class).

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Karta přišla v pěkném dvojitém červeno-černém balení, které má lehce prémiový nádech a žádného hráče jistě neurazí. Kromě klasiky, kterou je příručka, záruční list a CD s ovladači a bloatwarem softwarem, byly součástí balení i nálepky a velmi pěkný návod k instalaci, stylizovaný jako komiks – body navíc za originalitu.

Software MSI

Co se software týče, MSI se vydala ne příliš příjemnou cestou „čím více programů, tím líp“. Klasikou je MSI Afterburner, umožňující mimo jiné přetaktování karty, sledování jejích vlastností, teploty, taktů a zobrazování overlaye s těmito informacemi ve hrách. Dle mého názoru jde, spolu s EVGA PrecisionX, o jeden z nejlepších programů na overclocking grafických karet vůbec.

zdroj: MSI

Dále jsou ke kartě přidané programy, které alespoň mně spíše překážely a jejichž klíčovou funkcionalitu (nastavení LED na kartě a přepínání profilů) bych spíše uvítal jako součást Afterburneru. Namísto toho jsem musel instalovat 250 MB aplikací jen proto, abych vypnul LEDky na kartě.

MSI Mystic Light je jedinou možností, pokud chcete měnit nastavení podsvícení karty – intenzitu, barvu loga a synchronizaci s dalšími produkty MSI.

MSI Gaming App pak umožňuje měnit profily karty (tichý, normální, herní), avšak tato funkcionalita je pro 1070 Ti zamčená. Poskytuje také možnost zobrazení informací v overlayi u her, nastavení barev monitoru (mód šetření očí, filmový a herní) i nastavení pro VR. A pokud byste chtěli „ultimátně multitaskovat“, tak aplikace obsahuje funkci DragonEye, která umožňuje v overlayi nad hrou přehrávat i YouTube videa.

zdroj: tisková zpráva

Vnitřnosti MSI 1070 Ti Gaming

Pojďme se trochu blíže zaměřit na „vnitřnosti“ karty, ukryté pod masivním hliníkovo-niklovým chladičem s pěti heatpipe. Na vrchní straně chladiče sídlí i ovladač osvětlení s jedním čtyřpinovým konektorem pro RGB podsvícení loga MSI, jedním dvoupinovým pro podsvícení červených akcentů na těle karty a druhým čtyřpinem pro ovládání větráků. Chladič i backplate jsou kvalitní. U backplate, z vnitřní strany potažené plastem, aby náhodou nedošlo ke zkratu v případě kontaktu s PCB, oceňuji hlavně průduchy v oblasti přímo za GPU a kolem VRM. Na rozdíl od celokovové backplate se v tomto případě dá o lepším odvodu tepla alespoň spekulovat.

Pod chladičem ještě nenacházíme samotné PCB, ale druhou vrstvu chladicích prvků: velkou kontaktní desku na RAM čipech, termální pady na kondenzátorech a chocích a samostatný malý heatsink pro VRM mosfety a další elektroniku starající se o napájení. Nejvíce mě potěšilo chlazení napájení kaskády, která je kritickou součástí karty a nestarat se dobře o její chlazení je cesta do pekel (viz případ prvních modelů 1070 a 1080 od EVGA).

Teď už nic nebrání pohledu na samotné PCB. Vzhledově je velmi čisté a součástky jsou rozmístěny přehledně. Jádro je GP104-300-A1, stejný čip jako u 1070 (GP104-200) a 1080 (GP104-400 a GP104-410). Kolem něj najdeme rozmístěných 8 paměťových modulů Micron D9TCB (MT51J256M32HF-80), GDDR5, každý o kapacitě 1 GB a rychlosti 2002 MHz (8008 MHz efektivně) na 1,5 V.

O napájení čipu i pamětí z jednoho osmipinového a jednoho šestipinového konektoru se stará desetifázová napájecí kaskáda, rozdělená do čtyř zdvojených fází pro jádro a dvou pro paměti, výsledně tedy 8+2. Kaskáda jádra je ovládaná čipem uPI UP9511 ve čtyřfázovém modu, doublovaném na 8 fází pro mosfety UBIQ M3816N. Není to nejsilnější napájení, ale na běžné používání a overclocking na vzduchu postačují. Napájení pamětí ovládá dvoufázový uPI UP1641 s dvěma mosfety Infineon BSC0923NDI. Jako asi u všech highend karet, i zde MSI používá kvalitní SFC choky na všech výstupech.

Drobné zklamání je přítomnost pouze jednoho BIOS čipu (konkrétně Winbond 25Q40, 64M EPROM), na rozdíl od podobných karet jako například Phoenix od Gainwardu, které mají BIOSy dva (pro případ poruchy jednoho z nich, či pro přepínání dvou různých konfigurací).

Test GTX 1070 Ti

Testovací sestava byla následující:

• AMD R7 1700 (3,9 GHz) + Cryorig R1 Ultimate
• Gigabyte AX370-Gaming5
• Corsair Vengeance LPX 3000MHz (2× 16 GB)
• EVGA SuperNova 750W G2
• Kingston KC400 512GB
• Phantex Enthoo Luxe
• Windows 10 64bit

Karta disponuje technologií GameBoost 3.0, která je schopna automatického přetaktování v závislosti na teplotě a spotřebě. V mém případě maximální takty v defaultním nastavení dosahovaly 1860 MHz. Při manuálním taktování pak karta dosáhla na velmi pěkných 2083 MHz taktu jádra a 8808 MHz paměti, tedy +400 a +800 MHz s maximálním thermal a power limitem. To už bohužel příliš nezvládal chladič, který ani na 100% výkon nedokázal zabránit poklesům taktů až pod 2000 MHz.

Pro porovnání přikládám ke všem testům také výsledky jediné GTX 1080, kterou jsem měl po ruce – Hall Of Fame edice od KFA2/Galax s defaultním nastavením.

Použité syntetické benchmarky byly 3DMark Timespy, Unigine Heaven 1080p s Extreme nastavením, Unigine Superposition 1080p Extreme a 4K Optimized. Z her pak Witcher3 v Ultra kvalitě (1080p a 4K), Rise of the Tomb Raider ve Very High (1080p a 4K), Civilization IV v 1080p Ultra a Overwatch v 1080p Ultra se 150 % render scale.

Syntetické benchmarky

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Herní testy

Witcher 3

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Rise of the Tomb Raider

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Civilization VI / Overwatch

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Výsledky se z větší části dají předpokládat. Karta se základními takty sedí přesně mezi 1070 a 1080, po přetaktování pak GTX 1080 dotahuje, a v pár specifických případech dokonce překonává.

Karta si velmi schopně poradí s jakoukoliv moderní hrou na 1080p nebo 1440p, ve 4K už musíme trochu stáhnout detaily, abychom si zachovali nějakou hratelnost. Z grafů je dobře vidět, že výkon ve 4K silně závisí na konkrétní hře – v Zaklůínači vítězí přetaktovaná 1070 Ti doslova o prsa, v RotTR zase kraluje 1080 s náskokem klidně několik desítek procent.

Spotřeba, chlazení, hlučnost

Maximální spotřeba v zátěži dosahovala 200 W v defaultním nastavení (výrobce uvádí 180 W, ale musíme počítat s boostem, který frekvence i spotřebu může ještě drobně zvýšit) a 240 W po přetaktování.

Výkon očividně slabé místo MSI není – to se ovšem nedá říci o teplotách. I při normálním hraní byly teploty schopné vyšplhat až k 83 °C (softwarové měření) v defaultním nastavení. Po úpravě křivek větráků mírně klesly, ale jen o trochu. Je to cena za nižší hlučnost, zůstává otázkou pro čtenáře, zda jí je ochoten zaplatit. Po přetaktování to bylo ještě horší. Maximální zaznamenaná teplota byla 90 °C, která je pro dlouhodobé používání naprosto nevhodná.

Dále jsem infračerveným teploměrem měřil i maximální teploty v okolí jádra (backplate za jádrem) a VRM (kraj VRM heatsinku). Naměřené teploty potvrzují, že na chlazení má MSI ještě co dotahovat. V defaultním nastavení byla maximální teplota v okolí jádra 57 °C a VRM 63 °C, po přetakotvání 66 °C a 69 °C. Musíme vzít v potaz, že to nejsou teploty přímo na komponentech – ty budou ještě o něco vyšší.

Testy probíhaly v uzavřené skříni Phantex Enthoo Luxe. Teploty v místnosti se pohybovaly mezi 22 a 25 °C, tedy podobně, jak by to člověk mohl očekávat u sebe doma.

Co se hluku týče, větráky zůstávají pasivní, dokud se karta nezahřeje na 60 °C, v mém případě to bylo vždy kromě hraní her. Poté se drží v rozsahu 40–70 % (což je orientačním měřením cca 30 dB). Hluk není nijak výrazný a splývá se zvukem větráků ve skříni. Na 100 % se větráky bez manuální úpravy křivky nedostanou, karta se dřív začne sama throttlovat. Pokud ale křivku upravím, karta začne kolem 80 % otáček být opravdu slyšet a na 100 % bych s ní v jedné místnosti delší dobu být nechtěl (orientačním měřením je hluk kolem 40 dB).

Funkce vypnutí větráků při teplotách pod 60 °C je na jednu stranu skvělá, pokud chcete v klidu a tichu dělat kancelářskou práci, ale při náhlém zatížení „z nuly na sto“ bude velmi trpět napájecí kaskáda, která se rapidně zahřeje a nezačne se pořádně chladit, dokud jádro nedosáhne specifikované teploty. To může být klidně i pár minut, během kterých poběží VRM na hraničních teplotách. Něco takového nemůže podle mého názoru kartě dlouhodobě prospívat.

Hodnocení

MSI v oblasti grafických karet sází na jistotu osvědčeného designu „Gaming“. Zpracování je solidní, hardware adekvátní a výkon je velmi slušný pro 1080p i 1440p, avšak na 4K hraní bych se spíše poohlédl po 1080, případně dokonce její Ti variantě. Nvidia nedala ostatním výrobcům příliš „manévrovacího prostoru“, ale s touto kartou MSI využila příležitost velmi dobře a konkurence pro Vegu 56 od AMD je velmi silná.

Kde MSI naopak spoustu prostoru pro zlepšení má, je chlazení. Takhle malý a překvapivě lehký chladič na tak výkonnou kartu prostě není dost, alespoň pro mě. Na běžné hraní stačit bude, ale pokud už předem víte, že chcete kartu taktovat, porozhlédněte se raději jinde. Oceňuji ale snahu z tak malého chladiče vytáhnout maximum.

K hodnocení karty patří také software: na to, aby u grafické karty člověk nastavil takty, křivku větráků a styl podsvícení, by vážně nemělo být zapotřebí dvou (vlastně tří) různých programů.

Pokud tedy cílíte na výkon nad úrovní 1070, ale chcete ušetřit, 1070 Ti se mi zdá (alespoň v tuhle chvíli) lepší volbou než 1080 nebo právě Vega 56. A pokud vám nevadí trochu vyšší teploty a neplánujete s kartou provádět žádné extrémní kousky, můžu MSI 1070 Ti Gaming vřele doporučit.