Doposud totiž bylo možné ucházet se o peníze případných investorů jen za té podmínky, že jste měli firmu v USA. Někdo to samozřejmě dokázal chytře obejít, ale obecně platilo, že bez nějakých těch kliček se třeba český filmař, vývojář či muzikant nemohl o uvedení na Kickstarteru ucházet.


Což se nyní vlastně nemění, protože s podzimem dojde k rozšíření pouze na Velkou Británii. Nicméně, když se podíváme na možnosti v širším měřítku, pro české tvůrce je jednodušší mít firmu ve Velké Británii, než v USA, takže zcela teoreticky by zde mohl nastat určitý posun. Nicméně asi hlavní přínos nyní je v tom, že my, jakožto investoři, budeme mít další zemi, z níž budeme moci podporovat projekty.

Tedy pokud se nám bude chtít. Nicméně crowdfunding či crowdsourcing momentálně patří k oblíbeným kratochvílím investorů z lidu a pro některé tvůrce znamená potenciální úspěch. Samozřejmě, někteří lidé už se s tímto systémem financování spálili, ale to holt patří k rizikům „hry“. Obecně je totiž crowdsourcing logisticky náročný, tím spíše, pokud zrovna ten váš projekt využívá nějaké mezery v systému a pak musí řešit legislativu jak Kickstarteru, potažmo USA, tak své rodné země. A to nemluvíme o tom, že s sebou teoreticky tento systém může nést další zátěž v podobně investorů – fanoušků, kteří si pak mohou třeba začít stěžovat, že dostali něco jiného, než jim bylo slibováno a třeba by i mohli chtít své peníze zpátky...