Teardown nebyl vždycky hrou. Primárně šlo totiž o impozantní engine vlastní výroby vývojáře Dennise Gustafssona (Twitter) a popravdě, na hře je to vidět. Její principy jsou zde jako kdyby do počtu, i když bez nich by vás zase prostý sandbox asi dlouho nebavil. A umím si představit, že se ve výsledku postarají o zajímavou výzvu.
Vaším úkolem na menších mapách je ukrást několik klíčů. Má to jeden jediný háček – jakmile vezmete první z nich, spustí se poplach a s ním i odpočet jedné minuty, což je doba, za kterou policie dorazí na místo činu. Pustit se do akce po hlavě nemá smysl, nestihli byste to. A zde přichází ke slovu destrukce.
Běhat po schodech je asi ta nejpomalejší možnost, proto si už předem uděláte vlastní zkratky. Tu rozmlátíte zeď, tamhle prohodíte stolek oknem, přeparkujete vozidlo, uděláte si rampu z potrubí, přitáhnete pod okno kontejner... Omezuje vás jen vaše představivost. Jakmile si vytvoříte vlastní dráhu vedoucí přes všechny klíče, můžete se pustit do akce.
zdroj: Archiv
V Teardown si užijete ničení prostředí do sytosti. Můžete řídit vozidla a projíždět s nimi skrz budovy, umíte manipulovat předměty a vrhat je, dokonce můžete vytvářet prkna a dělat si z nich lávky. Destrukce podléhá fyzice, takže by se nemělo stávat, že by kusy zdiva visely ve vzduchu. Elektrické vedení naštěstí není křehké, ale chová se jako skutečný kabel. Jsem zvědavý na zpracování vody.
Vypadá to prostě fantasticky, dokonce je zde podpora ray tracingu. Grafika s RTX sice nebude vyžadovaná, ale i tak si náročný engine vyžádá lepší stroje. Sám tvůrce doporučuje alespoň Intel Core i7 a Nvidia GeForce GTX 1070. Hra poběží i na horších sestavách, ale prý pomaleji.
Proč nás tolik fascinuje destrukce? Proč je tak uspokojivé sledovat hroutící se budovu? A kdy už konečně usedneme za volant náklaďáku a projedeme stodolou? Teardown by měl zkraje příštího roku vstoupit do early accessu, kde snad na podobné otázky nabídne odpověď.
