Lost Odyssey byla na dlouhou dobu vnímána jako labutí píseň JRPG žánru v jeho tradiční podobě a i když třeba aktuálně Final Fantasy XV ukazuje, že pořád zájem je, už to není ono tradiční japonské RPG. Ostatně, důvod je jasný – vytvořilo ji studio Mistwalker, v jehož čele tehdy stál sám Hironobu Sakaguči, duchovní otec série Final Fantasy.
Hudbu navíc složil sám Nobuo Uemacu, jehož skladby snad každý fanda JRPG a Final Fantasy musí mít vryté hluboko do mozku. Navíc Lost Odyssey patří dle mého skromného názoru k tomu nejlepšímu, co pro hry složil. Howl of The Departed, kterou uslyšíte při bitvě se závěrečným bossem (a nebo tady) klidně zařadím vedle skvělých kousků jako One Winged Angel, To Zanarkand nebo Aerith Theme.
Ovšem Lost Odyssey nestojí jen na slavných jménech. Opírá se především o zajímavý svět a vyprávění, které navíc doplňují desítky drobných povídek z pera scenáristy a spisovatele Kijóšiho Šigemacua. Není problém se uprostřed hraní na dvacet minut zastavit a jen číst skvělé krátké příběhy, které se váží k hlavní postavě, Kaimu Argonarovi, nesmrtelnému válečníkovi, který přišel o paměť.
Na roli nesmrtelných i normálních lidí se váže i unikátní systém vývoje postav. Nesmrtelní jsou v základu silnější, než lidé, ale sami se nedokáží učit nové schopnosti. Ty se naučí buď z používání speciálního vybavení, které onu schopnost nabízí a nebo – a to je důležitější – propojením se smrtelnými členy vaší družiny. Smrtelníci se levelováním učí nové schopnosti a tak musíte vždy namíchat správný mix nesmrtelných a smrtelníků, jinak se nevyvíjí nikdo.
Navíc, jednotlivé postavy jsou zajímavé a to jak z hlediska osobních příběhů, tak i unikátní rolí v boji. Ačkoliv se příběh občas nevyhne klišé, nabízí několik povedených zvratů a především i občasná klopýtnutí dokáže vykompenzovat skvělým stylem vyprávění.
Prostě a jednoduše, teď máte šanci zahrát si zdarma brilantní JRPG, které se nebojím označit za jednu z nejlepších her minulé generace konzolí a zároveň asi opravdu labutí píseň tradičních velkorozpočtových her tohoto žánru ve formátu, jaký definoval Sakaguči.
