Herní myš se od té obyčejné liší v několika parametrech. Zatímco u kancelářského modelu řešíte maximálně to, na jakém povrchu dokáže fungovat a jak vám sedí do ruky, u myši, která má splňovat nároky hráče, je toho ke zkoumání víc.
Začněme senzorem, což je stěžejní komponenta, která snímá pohyb myši a posílá ho do počítače. Doba kuličkových myší je dnes už rozhodně za námi, v terénu se tak setkáte buďto s myší laserovou nebo optickou. Oba typy senzorů snímají pomocí světla povrch pod myší, z čehož získávají polohu.
V minulosti se jako nadřazené považovaly myši s laserovými senzory, ale v dnešní době jsou obě technologie srovnatelné. Pozor si musíte dát jen na povrch, na kterém budete myš provozovat: optický senzor nefunguje na lesklém podkladu. Ale předpokládáme, že jako hráči máte stejně na stole pořádnou podložku, není-liž pravda?
Důležitější je zaměřit se na citlivost senzoru. Čím je senzor citlivější, tím lépe snímá povrch a přesněji reaguje na pohyb rukou. Lepší herní myš začíná na hodnotě citlivosti kolem 3500 DPI, ale zde platí: čím více, tím lépe. Citlivost se dá u dobrých modelů nastavit, takže pokud vám ze začátku nebude vyhovovat, můžete si ji snížit. S dobrou myší ale váš herní skill poroste, je proto dobré myslet na budoucnost a parametr citlivosti klidně naddimenzovat. Do výběru tak můžete zařadit i modely s 10000 DPI a více.
Citlivý senzor máme, co ale ještě ovlivňuje přesnost myši? Je to takzvaný polling rate, tedy frekvence, s jakou se počítač dotazuje na polohu myši. V drtivé většině máte dnes myš připojenou do portu USB, jehož frekvence dotazování je každých 8 ms, tedy 8 tisícin sekundy. Ačkoli se to nezdá jako žádné závratné zpoždění, pro okamžité a precizní pohyby ve hře je žádoucí, aby myš reagovala co nejlépe – ideálně úplně bez zpoždění.
Herní myši proto dokážou USB port takzvaně přetaktovat a polling rate nastavit až na 1 milisekundu. Takové myši se označují také jako 1000 Hz, protože jejich poloha se aktualizuje 1000× za sekundu. A to už je pořádný fofr.
Přejděme teď od elektronických vlastností k těm neméně důležitým: mechanickým. Výkon při hraní neovlivňují jen špičkové senzory a rychlé USB, ale i tak prostá věc, jako třeba to, jak vám myš sedí v ruce. Každý držíme myš jinak: někdo má na hřbetu myši položenou celou dlaň, jiný myš drží prsty volně položenými na tlačítkách, další myš ovládá v úchopu příznačně pojmenovaném jako „pařát“. Každý máme také jinak velké ruce.
Podle toho je třeba vybrat velikost myši a její tvar. Spoustu myší má na boku výlis pro palec, kam se prst může položit a zlepšit držení. V případě „pařátového“ úchopu ale může být takový tvar nevyhovující. Specifické požadavky mají zase leváci, kteří budou požadovat ideálně převrácenou ergonomii, anebo aspoň symetrický design. S tvarem a pohodlím při držení vám ale text moc nepomůže, je vhodné vyzkoušet vícero variant a vybrat si tu, která vám padne nejlépe.
Podobně je na tom i hmotnost myši. Můžete být fanoušek těžkých modelů, které s jistotou kloužou po povrchu, anebo naopak lehkých myší, které nekladou téměř žádný odpor.
Dobré je nicméně vědět, že už dnes existují pokročilé modely, které dokážou pomocí odnímatelných závaží hmotnost myši zvýšit nebo snížit. Taková vlastnost se velmi hodí – se stoupající výkonností si můžete své herní náčiní snadno přizpůsobit svým schopnostem, aniž byste museli kupovat nové.
Při výběru herní myši je také dobré si uvědomit, jaké hry s ní budete nejčastěji ovládat. Střelci v FPS budou preferovat spíše přesný senzor, vysoký polling rate a co nejpohodlnější úchop, zatímco pařani MMORPG budou chtít spoustu přídavných a programovatelných tlačítek.
Dobrá herní myš měla být také nastavitelná – ať už jde o citlivost, RGB podsvícení nebo mapování maker. Základní nastavení by mělo být přístupné přímo na myši jako tlačítko – třeba pro rychlé přepínání citlivosti aka sniper mód. K dalšímu nastavení pak slouží doprovodné aplikace výrobce jako třeba SteelSeries Engine. V nabídce najdeme i modely, které mají vlastní paměť. Ty jsou pak ideální na různé turnaje – nemusíte se bát, že by vám odlišné nastavení myši zkazilo výkon.
A na závěr důležitá otázka: bezdrátová, anebo drátová?
Progameři budou jistě obhajovat rychlost a jistotu odezvy drátových modelů, nicméně bezdrátové myši už také ušly dlouhou cestu. Nejlepší „bezdrátovky“ se svými parametry těm drátovým už vyrovnají, některé se dokonce dokážou bezdrátově nabíjet na speciální nabíjecí podložce, takže jim rozhodně nehrozí vybití uprostřed zápasu.
