Padouch č. 658
Na horizontálně rozdělené obrazovce jsou dvě totemová zvířata. Říkejme jim třeba „něco, co vypadá jako sova“ a „tohle asi bude zajíc“. Jejich cílem je projít několik desítek skákačkových úrovní a tím složit dohromady totem, který rozbil zlý anti totemista. Kdo je anti totemista? Správná otázka! A zůstane bez odpovědi.
On nám to totiž nikdo neřekl. Představuji si ho jako na první pohled neškodného souseda, který namísto sledování fotbalu po nocích ničí totemy. Jeho existenci nepodmiňuje lahvová dvanáctka, ale nenávist k totemovým zvířatům, protože mu zřejmě smrdí nebo tak něco. O příběh tu naštěstí nejde. Jde o dynamické skákání.
Totem polka
Jako hráč ovládáte současně pohyb dvou různě zbarvených totemů přes překážkovou dráhu. Když stisknete tlačítko pro skok, vyskočí oba. Když ho stisknete podruhé, provedou double jump. Když stisknete jiné tlačítko, prohodí se shora dolů a obráceně. Když se jeden zasekne o překážku, stojí i ten druhý. Nic víc v tom není. A přitom to není nuda, protože po každé dokončené úrovni se zdvihá náročnost a přibývají nové nápady, díky kterým totemy třeba létají anebo se od sebe odpuzují. Dohromady s velmi nápaditým level designem a někdy nutností na pixel přesně skočit přes propast jde o velmi atraktivní a návykovou kombinaci.
zdroj:
tisková zpráva
Nevydařený závod
Věřte nebo ne, Project Totem skutečně klame obrázky. To, co na nich vypadá staticky a fádně je ve skutečnosti svižná logická skákačka, do které se možná zamilujete stejně jako do Raymana, Super Meat Boye anebo, musí se to říci, Maria. „Je lehké to pochopit, těžké to stoprocentně zmáknout,“ připomenul vývojář jménem Asgro zlaté pravidlo hardcore skákaček. Nebo to možná byl ten, co si nechá říkat Bo, a který seděl naproti Asgrovi. Těžko říct. Navzájem se doplňovali v informacích o hře a díky tomu víme, že původně mělo jít o závodní hru, která ale byla extrémně nudná.
„Autíčka jezdila stejnou rychlostí, v tom se moc závodit nedalo,“ vysvětluje se smíchem Bo. Nebo Asgro. Ze závodů nakonec vznikl prototyp Project Totem (to mimochodem není finální jméno) a jeho tři světy (podzemí, les a oblaka) Bo s Asgrem už přes rok vypiplávají.
Hledá se mistr
Vyloženě dobře zní informace, že totemy nebudou mít speciální schopnosti (kromě těch daných v rámci úrovně, třeba magnetismu, nečekaného nafouknutí jednoho anebo střílení se děly v duchu Donkey Kong). Tím pádem veškerý úspěch stojí a padá na tom, jak rychle se naučíte reagovat, a zda hře dovolíte, aby vás vtáhla do svého tempa.
V tom může být pro spoustu hráčů problém, zejména v pozdějších úrovních, kde jsou podle hratelné ukázky vyžadovány na sekundu přesné reakce. Je to třeba v částech, kdy totem určité barvy neprojde skrz silové pole jiné barvy a musí se vyměnit se správně barevným kolegou. Jakmile je to jednou, pak je vše v pohodě, ale když musíte změnit barvu během několika vteřin třeba pětkrát, tak je o desítky restartů z poslední pozice postaráno.
V mém případě bylo postaráno o opatrné nadšení. Project Totem slibuje kvalitní skákací zábavu, dokonce kooperaci na jedné obrazovce a Bo i Asgro působí jako rozumní autoři. Po dobu celé prezentace z nich ale bylo cítit, že namísto luxusního hotelového pokoje by uvítali prezentaci v nějakém méně formálním prostředí. Pro Project Totem se zkrátka prezidentské apartmá nehodilo.
