První pohled za oponu

Každá otázka a odpověď na ni je v případě této hry přínosná, protože od oznámení jsme se o ní nic dalšího nedozvěděli, kromě toho, že bude akční. Pokud nevíte nic o konceptu Werewolf, přečtěte si výše odlinkovaný článek, kde stručně vysvětluji, oč jde. Videoherní Werewolf: The Apocalypse bude akční RPG, které se odehrává na mapě rozdělené do několika samostatných map. Celkově by měly jednotlivé lokace vytvářet polootevřený svět, v němž bojujete proti těm, kteří škodí Gaie, tedy zjednodušeně přírodnímu duchu, co symbolizuje Zemi.

Julien na rovinu říká, že hrajete za ekoteroristu, což není nic překvapivého. Koncept Werewolf mluví jasně. Vlkodlaci jsou spojeni s přírodou a Gaiou, bojují proti lidem a dalším stvořením, kteří ukusují z nedotknuté přírody kus po kusu a Zemi zabíjí. Vy si můžete vybírat, do jaké části mapy se vydáte, a tedy jaký úkol si zvolíte. Postup hrou bude víceméně na vás. V jednotlivých oblastech půjde nasbírat i vedlejší úkoly a případně výzvy, které hra vygeneruje na základě vašeho typu hraní.

Ačkoliv se dokáží Garou (vlkodlaci) všichni změnit do bitevní formy, kdy jde o stroj na zabíjení, který trhá upíry z VtM na kusy, můžete si svého vlkodlaka upravit na míru. Jako skvělý nápad mi přijde, že si svůj klan nevybíráte na začátku, ale zvolíte si jej až na konci hry. Během hraní totiž potkáte členy různých klanů a uděláte si lepší obrázek o tom, jak jednotlivé klany přistupují k boji, vztahu s Gaiou apod. Pro ty, kteří nemají se settingem zkušenosti, půjde o mnohem přirozenější představení jemných nuancí vlkodlačí společnosti.

zdroj: Vlastní foto autora

Zuřivost na prvním místě

Ačkoliv je hra primárně akční, nemáme se prý bát, protože v ní bude spousta rozhovorů, vytváření vztahů s jednotlivými postavami, které potkáte, a tak nebudete jen trhat hlavy. K tomu se váže další mechanika, kolem které se točí vlastně celá hra - zuřivost, která je pro Garou typická, a dá se přirovnat k zuřivosti berserků. Samozřejmě platí, že čím větší bojovou formu máte, a tedy jste efektivnější, tím víc ztrácíte sebekontrolu. Postava může zkoušet útočit i tam, kam nechcete, načež rozmáchlými útoky svých spárů můžete začít trhat i případné společníky.

Forem vlkodlaka je, stejně jako v předloze, několik. Od ryze lidské podoby homid, přes lehce zvířeckou glabro, až po děsivou bitevní formu crinos, proti níž mají problém obstát i silní, staletí staří upíři a samotný vlkodlak se v ní už skoro neovládá. Lidé často na crino reagují tak, že mozek odmítne akceptovat existenci takové hrůzy, a prostě událost popře a zapomene, což se prý samozřejmě objeví i ve hře a vyvolá to několik zajímavých situací, jak vyřešit některé úkoly.

Je tedy třeba pečlivě volit, jakou zvolíte formu, a kdy. Někdy se vyplatí pustit se do hordy nepřátel v plné vlkodlačí zuřivosti crina a odhazovat mohutnými výpady svých spárů hned několik protivníků kolem. Jindy je lepší si nechat menší nebo dokonce lidskou formu, která je možná zranitelnější, ale zase má k dispozici jiné věci, třeba zbraně nebo větší intelekt. Když stojíte proti odstřelovačům, můžete být sebezuřivější, ale nepomůže vám to. Mezi svými nepřáteli najdete jak lidi, tak samozřejmě upíry, posedlé Fomori, i padlé vlkodlaky z klanu Black Spiral Dancers.

zdroj: tisková zpráva

Bez duchů by to nešlo

Jako správný Garou ale máte k dispozici i Umbru, svět přírodních duchů. Julien vysvětluje, že Umbra a duchové ve hře fungují hned několika způsoby. V jednotlivých oblastech můžete komunikací třeba s duchy stromů získat nepovinné úkoly. V boji, v závislosti na schopnostech, kam sypete bodíky, třeba skočíte do Umbry a vynoříte se blíž nepříteli.

Koncept hry zní dobře, protože je z Juliena cítit zápal pro věc a svět. K dispozici mají tvůrci i člověka, který pomáhal s designem stolního RPG Werewolf: The Apocalypse pro White Wolf. Mnohem víc důvěry ale budí fakt, že Julien Desourteaux předlohu a celé universum World of Darkness zná a má je opravdu rád. Jak to poznám? Jednoduše jsme si sdělovali zážitky z hraní RPG Vampire: The Masquerade a Werewolf. Oba jsme nadšeně popisovali, jak fungovali naši Malkaviani, proč má nejraději Gangrely, a bylo mi jasné, že jde o hráče, který ve World of Darkness strávil desítky hodin.

Musel jsem se ho tedy zeptat i na to, proč si zvolili právě vlkodlaky, a ne videoherně mnohem známější upíry. „Já mám strašně rád Bloodlines, dohrál jsem hru pětkrát, a to ještě v původní verzi plné bugů,“ vysvětluje mi. „Jenže u vlkodlaků mám strašně rád ten hrdinský motiv, kdy všichni z nich ví, že nastane konec všeho, že nakonec ve svém boji selžou, a teď se jen snaží Apokalypsu oddálit. Ale navzdory tomu prostě bojují dál a odmítají se vzdát.“

Vývoj se momentálně nachází ve fázi, kdy tým teprve sestavuje základní koncept a vytváří prototypy. Jen tak se hry tedy nedočkáme. Podle slov Juliena: „Až to bude, tak to bude.“ Kdybych si měl tipnout, nejoptimističtější by byl konec příštího roku, ale spíš čekám 2019.