Étos indie pokusu ostatně čpí už jen ze skutečnosti, že sami vývojáři nemají ponětí, do jaké škatulky hru nacpat. "Napůl je to real-time strategie, napůl hra na boha, a několik dalších 'napůl' by se dalo vzít i z jiných her." Cílem hraní Iubes je na první pohled tradiční "zasaď strom, postav město, zploď převahu vojáků". Podobně jako v Darwinii však nejde jednotlivé kostičáky ovládat manuálně. Jediné, co hráč rozhoduje, je co mají podřízení postavit.

Přitom i doba stavění baráčku se odvíjí od dostupných surovin a postu pracantů. Zápasy v Iubes jsou tak vysoce nepředvídatelné a svého druhu osvěžující. A především, konečné hodnocení hry nepramení z počtu zabitých nepřátelských kostičáků, nýbrž z lepší organizace svých kostičáků. Iubes se zaměřuje především na online zápasy, kde má primárně vyniknout zdejší unikátní hratelnost.

Tím však inspirace u jiných her nekončí. Namísto koule je tak každé bojiště zasazeno do čehosi, co připomíná interiér Clarkovy Ramy, neboli dovnitř dutého válce. K tomu všemu uvnitř hry funguje i cyklus dne a noci, a to poměrně sáhodlouhý – v základním nastavení zabere den reálnou hodinu. A aby toho nebylo málo, při noci se ze hřbitovů vyvalí zombokostičáci, před nimiž je nutno vaše svěřence bránit...

Zní to jako by se vývojářům pomíchaly různé stránky popisu Minecraftu, Populous, Darwinie a dalších titulů. Kdo by však měl chuť se na vlastní neurony přesvědčit o kvalitě či nekvalitě Iubes, může její shareware tahat odtud.