Ze všeho nejdůležitější asi bude hned dopředu zdůraznit, že se nenaplnila temná proroctví některých sýčků – tahle mapa vážně není žádný drobeček. Její zobrazení Británie je 23x rozsáhlejší, než jak ostrovy zobrazil Attila, a celkově jsou mapy obou titulů velikostně srovnatelné, což je na takzvaně menší přídavek do série vážně docela obdivuhodný výkon.

Značná velikost má kromě toho, že je vždycky zábavnější hrát si na větším pískovišti, ještě jeden příjemný efekt. Dovolila vývojářům, aby mapu zaplnili velmi detailními frakcemi. Čerpali z historických pramenů, například těch z Ulsteru a Cambrie, a když pro Skotsko podobné údaje nebyly k dispozici, vydali se pro pomoc za doktorem historie z Univerzity St. Andrews.

zdroj: tisková zpráva

Výsledkem je docela roztříštěná mapa, kde sice najdete pár evidentně dominantních sil, ale taky spousty menších říší a říšiček ovládaných anglosaskými lordy, vikinskými nájezdníky nebo původními keltskými obyvateli. Jen v případě Wessexu si tvůrci museli historii trošku přibarvit. Je pravděpodobné, že v době Alfréda Velikého tohle království ovládalo celý jih Anglie, ale to by z něj na začátku hry udělalo nezastavitelnou mašinu, a tak byly některé jeho provincie transformovány ve vazaly, kteří se od něj můžou v pravou chvíli odtrhnout.

Pozorní čtenáři si jistě všimli další zvláštnosti, kterou jsou názvy. Autorům se nelíbila představa, že by se na vás v lodičkách řítili „Vikingové z Cambridge“, a tak radši sáhli po původních dobových jménech. Podle mě je to skvělá, atmosférická volba, přestože se člověk bude muset trochu přeorientovat na West Seaxe, East Engle, Mierce nebo Northymbre místo modernějších jmen.

Vznikají z toho i docela vtipné zkomoleniny. Třeba takový Lunden zní, jak kdyby si hlavní město Británie vzal na paškál slavný kačer Dolan. Haestingas pak zase přivolává vzpomínky na zteč Eorlovců v Helmově žlebu. A názvy některých velšských provincií jasně ukazují, odkud bral pro některá jména inspiraci Andrzej Sapkowski – stačí se podívat na Powis, Gliwissig nebo, ano, království Gwent.

zdroj: tisková zpráva

V Creative Assembly se ovšem nevěnovali jen nutným kosmetickým drobnostem, ale také hratelnosti. Rozhodli se pro unikátní rozložení měst a provincií, v podstatě kombinaci systému z Rome II a Shogun 2. Hlavní město každé provincie bude všem povědomé – 6 slotů na budování, ozbrojená posádka, hradby. Menší sídliště však budou doopravdy titěrná a velice specializovaná. Bude v nich prostor třeba jen pro jednu či dvě budovy, a vojáky ani zdi tu čekat nemůžete.

To znamená, že vaše farmy a doly existují mimo opevněná města, takže si často budete muset vybrat, zda je ochránit od plundrujícího nepřítele, nebo se radši dál krčit bezpečně schovaní za hradbami. Stejnou taktiku samozřejmě můžete využít sami – když se s vámi nějaký obezřetný generál odmítne utkat v boji, obsaďte mu zlatý důl a uvidíte, jak rychle ho po žoldu bažící vojsko dožene k bitvě.

zdroj: tisková zpráva

Konkrétní frakce, za které si budete moci zahrát, autoři ještě neprozradili, ale bude jich dohromady deset a jednou z nich je samozřejmě Wessex (pardon, West Seaxe), království samotného Alfréda. Myslím, že Mercia, Northumbria a East Anglia taky určitě nemůžou chybět, dál by to mohl být velšský Gwined, Vikingové z Hyrlborgu, skotské Northleode a Circenn, a v Irsku bych si vsadil na konfederaci Ulaid a západní lokální velmoc Connacht.

Budu rád, když se se mnou podělíte o své vlastní tipy. Kdybyste si chtěli podrobně prohlédnout všechny mapy a přečíst si poznámky samotných vývojářů, klikněte na následující odkaz, a pokud už nechcete jen spekulovat a radši byste si zahráli, bohužel se musíte obrnit trpělivostí. Thrones of Britannia vyjdou až někdy ve druhém kvartálu příštího roku.