Už například jen samotný úvod hry, který připomíná úvod z prvního dílu. V Infinite se hráč dostane k majáku na člunu a místo dolů pak vyletí v kapsli nahoru. Plasmidy z předchozích dílů nahradily “vigory”, což je v podstatě to stejné. A nejde si nevšimnout ani designových podobností u nepřátel. Abychom zjistili, jestli si s námi Irrational jen rádi hrají a mají v oblibě naznačování, nebo jestli skutečně Songbird, Elizabeth a Booker žijí ve stejném světě jako Ryan, Jack, Atlas a další známé firmy.
“Chceme, aby si hráči sami zjistili, jestli jsou ve hře nějaká pojítka na předchozí díly série. Ptáte se mě na dobrou otázku, ale já vám na ni nemůžu odpovědět, i když byste pak měli v článku pěknou exkluzivitu. Navíc bych řekl, že něco takového by pak zkazilo hráčům zážitek,” řekl v rozhovoru s Jeux Video 24 Shawn Eliott. Nevymáčkl se, ale naznačoval až nezdravě moc. Kdyby chtěli Irrational ty dva světy jasně oddělit a mít podobnosti pouze designové a hratelnostní, tak by kolem toho nedělali takové vytáčky.
Eliott také na otázku, proč se do hry nedostal multiplayer, zopakoval takové to klasické že na to nebyl čas, aby to mohli vybrousit do požadované kvality. K tomu ale také dodal, že to nepovažuje za ztracený čas, protože zkušenosti, které vývojáři získali za těch několik měsíců práce na multiplayeru, nakonec obohatily singleplayer. Jak, to už bohužel neprozradil. Lepší herní kooperace hlavního hrdiny s Elizabeth a jejími silami? Dost možná. Pořád je výhodnější mít lepší singleplayer, než standardní singleplayer a nedopečený, stokrát viděný multiplayer.