Nemám vůbec nic proti krysám. Neadoruji je, ale pokud mi vadí nějací tvorové, pak jsou to jedině pavouci. To jsem si tedy myslel před prezentací plíživé adventury A Plague Tale: Innocence. Z malé temné místnosti jsem ale vyšel jako nový, zase o kousek horší člověk, kterému tisíce krys nedají spát. Jsou totiž jako voda, která se bez ustání valí přes překážky, akorát že tahle šedá smradlavá kapalina nepříjemně kouše a šíří černou nákazu.

Ukázka přitom začínala poklidně. Mladá slečna Amicia (hratelná postava) v doprovodu svého brášky Huga a třetího dítka prochází noční krajinou. Všichni společně následují akvadukt. Zatím to vypadá, že si skupinka ještě neprošla žádným větším traumatem, protože děti pobíhají okolo a hrají si s nalezeným mečem a štítem. To ale netuší, co je čeká za horizontem.

zdroj: Archiv

Kolik ti je? Nás taky!

Pohozené rytířské vybavení bylo vodítkem. Před zraky nechápajících capartů se otevře scéna plná smrti. Tuhle zkázu stovek lidí nezpůsobila nákaza ani krysy samotné, ale klasická tahanice o moc. Válka po sobě nechává spoustu obětí, které k sobě přivábí hejna krys, a dál už to znáte. Děti nerozumí pohledu na tento masakr. Nikdo se nehýbe, jen opodál ležící kůň sípá z posledních sil.

Amicia se rozhodne ukončit jeho trápení, ale když se pokusí přiblížit, břicho koně exploduje a z jeho útrob se vyvalí stovky krys. Lezou jedna přes druhou a jediným štěstím naší trojice je světlo pochodně, které malé tvory odpuzuje. V záři plamene koukáte na tisíce lesknoucích se očiček bažících po vašem mase.

Hra prý dokáže zobrazit až 5 000 krys najednou a nemám jediný důvod tvůrcům nevěřit. Kombinace jejich přelévajícího se pohybu, lesknoucích se očí a nepříjemného pištění vám okamžitě naježí chloupky po celém těle. A tím středověká „zábava“ nekončí.

Galerie

Ti druzí

Krysy jsou obrovský problém, když se ocitnete bez zdroje světla. A zdroj světla je obvykle třímán v rukou těch, kterým není nic svaté a pro své vlastní potěšení okrádají mrtvoly chrabrých rytířů. Když vás spatří, máte jednu až dvě možnosti. Pokud protivník nemá přilbu, může ho Amicia složit dobře mířenou ranou kamenem do hlavy pomocí praku.

V opačném případě musí sáhnout po mnohem morbidnějším způsobu, který bych nepřál snad ani nejhoršímu nepříteli. Kámen nemusí nutně trefit hlavu, ale klidně i lucerničku. Kriminálník bez světla je okamžitě vydán na nemilost hejnu krys, které s ním udělají rychlý proces. Proto musíte v takovou chvíli hýbnout kostrou, abyste před krysami nepozorovaně proběhli tmou k dalšímu zdroji světla.

Do přímého kontaktu se určitě nechcete dostat, protože děti nic moc nevydrží. Proto vás čeká spousta plížení, schovávání se za překážkami a vymýšlení nejlepších cest pouze za pomoci světla a praku.

zdroj: tisková zpráva

Takoví nejsme

Herní mechanismy se z ukázky nezdají nijak hluboké, takže to vypadá, že se vsází především na dojmy z okolního světa a situaci nešťastných hrdinů. Celé temné putování zpustošenou středověkou Francií by vám mělo zabrat něco mezi 10 a 12 hodinami. Tento čas tak strávíte spíš než akční hratelností v napětí, jaká hrůzná scéna se odhalí za dalším stavením.

Nepracuje se tu s ukazatelem morálky, ale nevyhnutelná špatná rozhodnutí na vás číhají na každém rohu. Příklad za všechny: aby Amicia a spol. pokročili dál úrovní podél akvaduktu, musí prolézt budovou, na jejímž konci jsou zamčené mříže a chudák snažící se o jejich odemčení. Mezi vámi je skupinka krys a jen vy disponujete pochodní.

Jak postupujete chodbou kupředu, naháníte krysy na zoufalého vesničana, který vás prosí o smilování, zatímco se Amicia se slzami v očích omlouvá za nevyhnutelné zlo. Je to silný zážitek pro hlavní postavy, ale ještě silnější pro vás, protože to vy povedete jejich kroky.

zdroj: tisková zpráva

Vše, co jsem v ukázce z A Plague Tale: Innocence viděl, mělo za cíl šokovat. Všude vidíte zmar, potkáváte zlé lidi, kteří se ale snaží přežít stejně jako vy, a i když vyloženě neokrádáte padlé, tak rozhodně tvoříte další. Pochybujete sami o sobě a svých činech, ale hra vám zrovna nedává na vybranou a musíte pokračovat doslova přes mrtvoly. Netuším, co je vaším cílem a jaké další hrůzy vás na cestě k němu čekají, ale jsem hodně zvědavý.