Dojem z videa si uděláte sami, na stránce hry můžete zhlédnout i původní Kickstarter/Greenlight video, ve kterém tvůrci promlouvají o detailech hry. Možná nejlepší ale bude vyzkoušet Monochroma sami, k dispozici je totiž hratelná ukázka pro PC, Mac i Linux (Ubuntu). A protože demo se teprve instaluje, povíme si o Monochroma pár základních detailů – to kdyby i zkoušení demoverze pro vás bylo příliš riskantní byznys, když hru neznáte.
zdroj: Archiv
Tvůrci ze o hře nebojí hovoří jako o mixu Limbo a ICO, což je silné kafe, ale ještě silnější je označení hry za „hluboce vizuální, intelektuální a emocionální zážitek“. Intelektuální říkáte... Nejsem si jistý, jestli k tomu stačí použít cca tři barvy, působivou hudbu a vyprávět příběh jen skrze audiovizuál bez textu. Monochroma to ale může dokázat, proč by nemohla.
Příběh z alternativních 50. let minulého století, ukotvený v podivné industriálně-alchymistickém prostředí, může nabídnout řadu zajímavých příležitostí pro vetknutí autorského rukopisu příběhově i herně. Tvůrci se ostatně nechali inspirovat vlastními zážitky ze života v Istanbulu, případně zážitky z nedávných nepokojů v Turecku.
Přibližně šestihodinová herní doba nabídne prostor příběhu dvou chlapců, přičemž jeden z nich je zraněný a druhý jej musí dostat několika částmi města do bezpečí, což má být zdroj puzzlů a vyprávění.
S bratříčkem na hřbetě nemůže starší bráška hopsat ani běhat. Musí mlaďocha odložit, ale jenom na světlé místo, protože tmy se malé děti bojí. Odložit, překonat překážku, najít způsob, jak překážku zneškodnit, nabrat brášku a hurá dál. Tak nějak by měl vypadat běžný postup při řešení hádanek v Monochroma, kterou lze dokončit jen za předpokladu, že oba bráchové jsou v pořádku.
A protože demo už se skoro doinstalovalo, jdu hru vyzkoušet. Můžete udělat to samé, pak se podělíme o své zážitky. Další informace o hře hledejte buď na oficiální stránce, nebo na blogu vývojářů. Postují zde zajímavé teoretické i praktické poznatky nejenom o vývoji Monochroma.
