Kultovní záležitost
Odkládané námořní dobrodružství Abandon Ship vplulo na Steam v podobě early accessu 21. února, ale už dlouho před tím vzbuzovalo nemalé naděje. Vyhlídka na souboje, v nichž hráč ovládá každého člena posádky a soupeří nejen s nepřátelskou lodí, ale také její posádkou, výsadky, nepříznivými živly a Krakenem, to je lákadlo samo o sobě. K tomu připočtěte průzkum moří, správu lodě, návštěvy přístavů a neustálý boj o holý život.
S nadšením sobě vlastním jsem tedy pustil do hraní příběhového módu, v němž se hlavní postava trhne od lovecraftovského kultu uctívačů hlubin a chapadel, osvobodí pár členů posádky z vězení, a prchne na lodi hledat způsob, jak zastavit smrtícího Krakena. Nejdřív jsem se ale musel dostat z dosahu mateřské základny kultu, což vyústilo v první námořní bitvu. Nemít pod kontrolou jen loď s pár přednastavenými tlačítky nebo automatizovaným soubojem, ale ovládat téměř každý aspekt realtime bitvy včetně každého člena posádky je zajímavá, byť ze začátku možná trochu chaotická zkušenost.
Souboje probíhají v reálném čase a podobně jako ve spoustě RPG se i tady dají bitvy zapauzovat, aby byl čas rozdat povely námořníkům. Ti mají několik různých specializací od kormidelníků přes dělostřelce až po mistry v soubojích na blízko. Podobně jako ve sci-fi FTL – Faster Than Light je tedy logicky žádoucí umisťovat dělostřelce k dělům, čímž se urychlí nabíjení a zvýší přesnost, lodníci zase zvládnout mnohem efektivněji opravovat poškozené části lodi nebo odčerpávat vodu z podpalubí.
Bohužel se tady objevuje moje první výtka směrem k nastavení testované verze hry. Osobně totiž nedokážu říct, že by se změna na pozici specialistů jakkoliv projevovala. Nedokážu se ani po několika hodinách hraní zbavit dojmu, že bylo jedno, jestli je dělostřelec u děla nebo zrovna opravuje stěžeň. Občas se navíc stává, že obnova nebo rozšiřování posádky působí jako taková znouzectnost a noví námořníci jsou prostě jen do počtu, aniž by byli vhodní na danou pozici.
A zase se houpeme na vlnách!
Námořníci v bitvách bez ohledu na své zaměření a umístění na palubě velmi slušně kmitají a mají téměř pořád plné ruce práce. Odvíjí se to pochopitelně i od velikosti lodi a počtu vybavení, ale málokdy se stane, že by počet námořníků zásadně překročil počet akcí, které můžou vykonávat. Nejčastějším typem souboje je námořní bitva, v níž se proti sobě staví dvě kocábky s děly, šrapnelovými kanóny, řetězovými střelami, ale také úhybnými manévry a chytrým plánováním. Hráč si zvolí, kam mají mířit automaticky se nabíjející a obsluhovaná děla, zatímco sám průběžně ovládá střely ze specializovaných děl. Podobně jako v případě obsazení jednotlivých postů, ani tady jsem nezaregistroval žádný markantní rozdíl v tom, kam jsem zrovna nasměroval další salvu.
Souboje mezi různorodými koráby se mi tak velice rychle dostaly pod kůži a bohužel se zároveň staly velmi jednotvárnými. Dělostřelci prostě a jednoduše po celou dobu pálí do trupu nepřátelské lodi, jeden člověk stojí u kormidla, díky čemuž je možné měnit vzdálenost mezi loděmi, a zbytek posádky se věnuje tomu, co je zrovna třeba. Opravami počínaje a obsazením dalších smrtonosných zbraní konče. Většinu bitev jsem pak zakončil mohutným nárazem do nepřátelské lodi, při němž může vaše i nepřátelská posádka přepadnout přes palubu, ale především uštědří tak velké poškození trupu, že většinou nepřítel nevydrží. Po dokončení bitvy se už jen opraví kocábka a vzhůru za dalším dobrodružstvím.
zdroj: Vlastní
Při plavbách po rozlehlých mořích budou hráči znepříjemňovat život především kultisté, kteří jsou svému bývalému členovi v patách společně se zvláštní rasou zdatných plavců, která slouží jako výsadek a přenese boj k hráči na palubu. Tady bohužel dochází k další nevyváženosti, protože zdatní plavci jsou ještě zdatnější bojovníci, kterým lze konkurovat jen soustředěním sil námořníků. Jednotlivci většinou nemají šanci. Zároveň má tahle prapodivná rasa jeden nepříjemný zvyk - nechat po sobě zelenou stopu velmi jedovaté látky, která vaše zdatné námořníky velmi rychle otráví a promění v námořníky mrtvé.
Samozřejmě lze mezi nepřáteli narazit i na čistě pirátskou posádku a při toulkách po jednotlivých mořích se hráč neobejde bez krátkých skriptovaných událostí, v nichž si vybírá některou z nabízených možností. Už jsem zmiňoval FTL? Zatím na mě ale tyto nenápadné události působí spíš vycpávkově a chybí mi větší příběh, který snad časem přibude. Zachraňoval jsem takhle třeba ztroskotané námořníky, řešil piráty nebo jen sbíral kořist a potkával kupecké lodě. Právě tahle část vyplňující čas mezi jednotlivými střety s nepřáteli potřebuje do budoucna podle mého posílit snad ještě víc než samotné souboje, kterým by prospěla také troška inovace.
Šátrající chapadla
Proplouvání jednotlivými lokacemi ale není v Abandon Ship jen tak. Veškeré cesty jsou totiž zamčené a klíčem je počet setkání, které je nezbytně nutné na každé mapě absolvovat. Do těch spadají právě souboje a krátké události. Kromě nich se dá ale naštěstí narazit i na přístav, ve kterém si může hráč dopřát s dostatečně velkou kořistí nejen vylepšení své současné lodi, ale především ji může opravit po neustálých soubojích, a nebo si rovnou pořídit větší a lepší plachetnici, která bude disponovat například větším počtem děl a bude schopná pojmout větší posádku. Jen s velkou posádkou si totiž můžete troufnout na postrach všech moří, Krakena.
Kraken je vám spolu s celým kultem totiž neustále v patách, a to bez ohledu na to, kterou cestou se vydáte. Že hráči znepříjemňuje život kruté počasí (vlny smetou posádku, ledové kry poškozují trup), to je jedna věc. Neustále narůstající agresivita kultu je ale druhá a je třeba občas velmi dobře vážit další kroky. Odhadnout, kdy opravit loď nebo naopak zaútočit na další bod na mapě, to je věčná otázka. Zbavit se Krakena je poměrně snadné (prostě utečete), ale narazit na plně vyzbrojenou loď kultistů nebo ještě hůř, na výsadek prapodivných stvoření, může skončit tragicky.
Naštěstí zde má tragédie několik jednání, a tak nemusí jeden neúspěch znamenat úplný konec. Hráč má šanci se nechat zachránit proplouvající lodí a začíná znovu v nejbližším přístavu. Tady si dle mého zaslouží vývojáři další výtku, protože je sice krásné, že jsem měl šanci pokračovat v rozehraném příběhu, ale jelikož jsem chvíli před tím utratil za vylepšení lodi většinu peněz, nemohl jsem si najmout novou (velmi drahou) posádku a jak se ukázalo, v jednom se loď obsluhovat nedá. Velmi rychle se opakoval černý scénář a mně nezbylo než začít od úplného začátku.
zdroj: Vlastní
Dělová rána
Pokud by měl někdo z mého povídání dojem, že je Abandon Ship sice vypiplaná, ale velmi jednolitá hra, jejíž péče o každý detail nemůže přebít celkový jalový dojem, bude mít pravdu. Psaní dojmů jsem několikrát odkládal a znovu se pouštěl na rozbouřené moře s vnitřním pocitem, že mi musí něco unikat. Tento kříženec Sunless Sea a FTL se pyšní nejen příběhovým, ale i čistě soubojovým módem, který vyzkouší i vaši schopnost investic, protože za celou dobu námořních bitev budete mít k dispozici jen pět návštěv přístavu. Naneštěstí jde stále o ty stejné souboje, které jsou nalepené těsně na sebe, a tak se mi začaly velmi brzy slévat do jednoho mišmaše.
Z Abandon Ship jsem smutný. Do hry jsem vkládal nemalé naděje a z videí i vyprávění hra prostě působila dobře. Dostupná verze nicméně říká něco úplně jiného. Spousta her trpí v podobných fázích nedotaženými herními mechanikami, chybí jim myšlenka a detaily se teprve kupí v dalších verzích. Tahle je na tom obráceně. Je tam všechno a míra detailu by se dala srovnat s mnohem většími hrami v závěrečné fázi vývoje. Lodě jde vylepšovat opravdu do posledních drobností, stavba posádky má na papíře velký vliv na hraní, díky volbě různé cesty k cíli si může hráč plavbu po mořích zpříjemnit i při opakovaném hraní.
Navzdory tomu všemu jako celek Abandon Ship nepůsobí dobře, protože soubojů je příliš mnoho a jsou zoufale jednotvárné. Příběh je v kampani velice okrajová záležitosti, i když se nabízí jeho větší využití a rozšíření hry o větší množství skriptovaného obsahu. Abandon Ship stojí za vyzkoušení (Steam) a je možné v ní najít zalíbení. Já si ale přece jen radši počkám bezpečně na břehu na vytoužené změny, s nimiž bych měl z hraní mnohem větší požitek. Snad se jich v plné verzi dočkám.
