Nejdříve si všechno výš zmíněné užijete na naší matičce Zemi a na Měsíc se podíváte až později – výstavba vesmírné lodi a výtahu, který by dopravoval vzácné suroviny z Měsíce zpět na naši modrou planetu, totiž něco stojí. Jako chudý správce se tak nazujete do gumáků a hurá do kolonizace místních ostrůvků.
U prvního městečka nalajnujete obytné domy (všechny musí být nejdále dvě políčka od silnice), přidáte nějaké ty fabriky na zpracování plastu, pár větrných elektráren, o kousek dál nějaké to pole… A hurá, osadníci už běží a chtějí u vás bydlet! Takže rychle rozšiřovat a vylepšovat – místo drahého stavění dalších továren vám stačí vybudovat jejich modulární rozšíření a hned mají vyšší kapacitu. Upgrade k nezaplacení a nový prvek ode mne schytává pochvalné zamručení.
Od dědinky k mrakodrapům
Kvetoucí město si žádá nové duše na obsluhu jeho zařízení, a tak se činím a dál rozšiřuji. Postupně plním všechny požadavky a najednou „plop“ objevuje se první domeček dělníků, kteří jsou o úroveň výš. Okamžitě stavím další fabriky, uspokojuji potřeby, rozšiřuji… A najednou si začínám drbat hlavu: expandující město se mi připletlo do původní průmyslové zóny a výsledek se mi na pohled už tak nelíbí. Usměvavý vývojář mi ale ukazuje další novou funkci – tlačítko pro jednoduché přemístění budovy na jiné místo na mapě. A já děkuji bohům: tahle jednoduchá funkcionalita totiž neskutečně zpříjemňuje hraní, že to ani nejde popsat. A přesto ji řada tvůrců do svých her nikdy nezačlení…
Pod mýma rukama se z městečka stává metropole, jenže na nějaké komplexní dohrání scénáře rozhodně není čas. Vývojář se tak ujímá myši a ukazuje mi již hotová města na jiných místech herní zeměkoule a já mám konečně čas ocenit všechny detaily. Těžařské stroje se opravdu zakusují do kamenů, po silnicích se prohánějí létající auta a vůbec město dýchá životem. A co je hlavní: v každé fázi působí jako město, které má nějaké svoje centrum, zapadlejší kouty i živé uličky. Ne jako sterilní produkt nějakého znuděného plánovače.
zdroj: Archiv
Každá z map, na níž budujete města, by navíc měla být svým způsobem unikátní a nabídnout i svůj vlastní příběh. Jeho odhalení v každé oblasti je navázáno na splnění nepovinných úkolů a rovněž k průzkumu a opravě speciálních staveb – vývojář mi během hraní přesně tohle demonstroval třeba na příkladu obrovských přehrad. Kdo je postavil? Kam zmizel? Proč byly na začátku hraní poškozené? Odpovědi dostanete jen když se budete snažit a hlavně pokud budete vůbec chtít.
Z jednotlivých map si můžete do těch dalších posílat různé suroviny, takže by se tentokrát mohlo konečně stát to, co mělo být už v SimCity – možnost stavby skutečně specializovaných měst. Tady tak máte farmářské, vedle hornické… Zní to hezky, ale vzhledem k tomu, jak tyto sliby dopadly ve zmíněném SimCity, raději zůstávám skeptický.
Doletíme na Měsíc
Minimálně stejně zajímavě nicméně působí kolonizace Měsíce, který je už na první pohled od Země prudce odlišný. Skutečně cítíte, že na povrchu není vzduch ani voda, ale jen potřebné šutry a podstatně menší gravitace. Měsíc není stvořený pro život, je pouze místem, kde chcete natěžit suroviny, z nichž pak na Zemi uplácáte stavby potřebné pro další rozvoj civilizace. Na našem satelitu tak zpočátku stavíte jen těžařské komplexy, ubytovny a speciální stavby, zatímco vodu, jídlo a vzduch dopravujete výměnou za suroviny výtahem přímo ze Země.
Aktivace výtahu je ale drahá a proto postupně jakous takous civilizaci vybudujete i na Měsíci – autoři nicméně zdůrazňovali a rovněž ukázali, že i farmy budou působit značně nouzovým a spartánským dojem. Navíc je na Měsíci třeba se speciálními generátory štítů bránit před meteoritickými bouřemi, a pokud na štít zapomenete nebo nebudete mít energii k jejich nabití, se zlou se potážete.
Obě herní prostředí už ale na první pohled působí sympaticky odlišně, stejně jako se Anno 2205 hezky liší tématem od své konkurence. Když k tomu přidáme ještě slíbený přídavek ve formě specifických úkolů na jednotlivých mapách, rozličných prostředích, nebo možný návrat bojů, máme se vskutku na co těšit.
Anno 2205 se zatím zdá být klasickým pokračováním série, které staví na ověřených základech a přidává několik zajímavých novinek. Možná nepřinese revoluci, ale k pobavení cílového publika má zatím přinejmenším slibně nakročeno.
