Astral Chain je v mém hledáčku už od oznámení, proto pro mě bylo velmi obtížné odmítnout pozvání na hands-on, který sliboval hodinu a půl s policisty a chimérami. Sedl jsem proto na letadlo, za nějakých 40 minut přistál ve Frankfurtu a s dalšími vybranými novináři z Evropy a zasedl k obří plazmě se hrou.
90 minut v úplně nové hře, která částečně stojí na hektických soubojích a bojových kombinacích, je na zažití si jejího ovládání zoufale málo času. A to jsme si prošli úvodní pasáží a zavítali i do tréninkové místnosti, kde se naučíte potřebným základům.
Jenže pak jsme byli přeneseni o pár kapitol dál, měli k ruce mnohem víc nástrojů a o eleganci nemohla být řeč. To samozřejmě není chyba hry. Pevně věřím, že plynulé odemykání nových prvků vás nenechá tolik zmatené. A nemůžu říct, že by ovládání nebylo intuitivní, jen toho bylo v jednu chvíli na pobrání trochu moc.
zdroj: Archiv
Ale bez podobného skoku bychom se k silným stránkám Astral Chainu nedostali včas. Souboje budou pro většinu hráčů tím největším lákadlem, ale tentokrát stojí především na spolupráci vás a vaší ochočené chiméry-Legiona, kterého máte buď uschovaného v přenosném trezoru, nebo vás doprovází přivázaný na titulním řetězu.
Toto spojení se prolíná do všech tří stěžejních prvků hry – soubojů, vyšetřování a platformingu. V soubojích sami útočíte palnými a sečnými zbraněmi na monstra vylézající z jiných dimenzí, ale bez pomoci ochočené chiméry byste se daleko nedostali. Můžete ji přikázat útočit na konkrétního nepřítele, dokonce můžete ovládat její pohyb páčkou na pravém Joy-Conu.
To se hodí zejména pro účely lapení nepřítele. Stačí ho s vaší chimérou obkroužit, svázat ho tak do řetězu a pak do něj bez větších obav řezat hlava nehlava. Ale nepočítejte jen s prostým bubnováním do tlačítek. Jakmile se pětkrát oženete mečem nebo pětkrát vypálíte z pistole, na obrazovce se objeví záblesk, kdy máte jen zlomek vteřiny na reakci.
zdroj:
tisková zpráva
Pokud ho stihnete, spustíte mocné kombo se svým Legionem, které jde dále protahovat a zasazovat tak obrovské rány ve fantastické podívané plné efektů, které rozhodně nejsou vhodné pro epileptiky.
Ne na každého nepřítele platí stejná taktika. Setkal jsem se například s létajícím čímsi, které paprskem udržovalo naživu agresivní monstrum. Nicméně vyřídit toho malého zmetka nebylo jen tak. Střelba mu nic moc nedělala, Legion také nebyl moc účinný. Efektivní způsob jeho vyřízení bylo aktivovat speciální schopnost základního Legiona – pravou páčkou určit, kudy po obrazovce provede řez, který létající potvoru sundal jedním sekem.
Nejen bojem živ je Legion
Legionů budete mít časem k dispozici až pět, každého s vlastním bojovým stylem a ultimátními schopnostmi. Jeden se svižně ohání mečem, druhý rozdává rány obrovskými prackami, třetí vám umožní ostřelovat nepřátele obrovským lukem.
Soubojů jsem si v hodině a půl užil opravdu dost, a i když jsem si nestihl zvyknout a využít všechny možnosti soubojového systému, který je opravdu košatý, chtěl jsem jednoduše víc. Čeho jsem chtěl ale opravdu víc, bylo vyšetřování.
Astral Chain má opravdu zajímavé zasazení. Jste policistka ve městě budoucnosti, které napadly bytosti z jiných dimenzí. Kromě kosení těchto chimér dojde i na docela normální detektivní práci (vzhledem k zasazení). Na policejním velitelství si vyslechnete briefing, dostanete případ a vydáte se hledat stopy do ulic.
Sami prozkoumáte místo činu, váš Legion odhalí stopy jiné dimenze, které jsou (včetně něj) ukryté před zraky běžných smrtelníků, vyslechnete podezřelé a následně si ze všech důkazů uděláte výsledný obrázek a začnete pátrat po pachateli. V ukázce stačilo následovat stopy chiméry postranními uličkami.
Jsem zvědavý, jak velkou část hry budou tvořit tyto poklidnější pasáže, jak moc se případ může roztáhnout a zda v něm půjde udělat i chybu. Ale tuto odpověď hratelná ukázka neposkytla, jelikož toto byl jediný prezentovaný a velmi krátký případ.
zdroj:
tisková zpráva
Na skok k protistraně
Co ještě mohu prozradit, je návštěva zmiňovaných dimenzí. Jelikož máte svou vlastní chiméru, můžete to invazivní rase vrátit v její domovině. Ta poskytuje překvapivě dost hádanek a platformingu. Legion vám umožňuje překonávat propasti tím, že ho vyšlete na její druhý konec a pak se k němu přitáhnete.
Společně pak spouštíte čidla výtahů, dostáváte se za gigantické stěny a odhalujete skryté pasáže úrovní. Můžete se zde dokonce nachomýtnout k vedlejším úkolům, které jsou běžné v ulicích lidských měst.
Ale ať už ve hře budete dělat cokoliv, jen málokdy se obejdete bez svého Legiona. I za tu krátkou dobu jsem si snadno udělal vztah s úplně prvním Legionem a moc se mi nechtělo ho během boje vyměňovat za jiné. Nakonec jsem si po boku držel jiného, který byl efektivnější vůči specifickým nabíhajícím monstrům, ale ke konci dema jsem se stejně vrátil k tomu prvnímu.
Astral Chain na mě působí svěžím dojmem. Na jedné straně vynikající soubojový systém, což není v případě PlatinumGames překvapivé. O překvapení se starají mnohem klidnější pasáže s platformingem a vyšetřováním, které ale do celého konceptu zapadají. Po hodině a půl chci víc z příběhu, víc případů, víc bojování.
Chci vyrazit do ulic futuristického města a řešit vedlejší úkoly dřív než hlavní linku, jak mám ve zvyku. Po prázdninách se do toho hned pustím, protože demo mě jen utvrdilo v mých očekáváních a nemám proto strach, že by Astral Chain nezapadla do portfolia PlatinumGames. I když je dost jiná, ale v tom dobrém slova smyslu.
