Atmosféra The Division je v reálu stejná jako na videích a jde o poctivé akční RPG
zdroj: tisková zpráva

Atmosféra The Division je v reálu stejná jako na videích a jde o poctivé akční RPG

30. 7. 2015 17:24 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Kovář |

Po několika předváděčkách a moři trailerů jsem si The Division konečně mohl zahrát. Měl jsem zprvu strach, že po tolika odkladech a reklamní masáži nebude mít hra čím zaujmout. Naštěstí jsem se pletl a už po pár krocích v týmu s Petrem a jedním z vývojářů na mě dýchla perfektní atmosféra, kochal jsem se více než povedenou grafikou a hlavně naznal, že Division nebude generická střílečka. Model hry je totiž nejblíže Mass Effect 2 a 3, jen tentokrát nesekýrujete panáky ovládané počítačem, ale domlouváte se s živými spoluhráči.

Prostředí zasněženého New Yorku vás uhrane, ale jinak vše působí známým dojmem. Zakleknete za barikádu jako v Gears of War, stiskem jednoho tlačítka přeběhnete do dalšího krytu, a jinak klasicky střílíte a používáte speciální schopnosti. Ovládání zkrátka přejde rychle do krve a vy se můžete věnovat tomu podstatnému: průzkumu okolí.

Náš tým opatrně našlapuje jednou z temných zón a po chvíli obdivování mrakodrapů a zmaru pod nimi přichází první ostřejší test. Soupeři jsou tentokrát jen rabující banditi ovládaní počítačem, ale stejně musíme pracovat jako tým a využít všechny dostupné možnosti. Vyhazuju tedy svou automatickou kulometnou věž a Petr používá granát, zbytek čistíme s pomocí pušek a kulometu.

Je to RPG, sláva!

Už po několika výstřelech přichází hlavní zjištění – The Division je opravdu RPG každým coulem. Nejenže využívání schopností není bonusem, nýbrž nutností, ale nepřátelé také dostávají na frak podle toho, jaké útočné čísla mají naše zbraně. Hit pointy jim tak ubývají poměrně pomalu a spíše než o přesnou mušku jde o zvolenou taktiku, což s povděkem kvitujeme. A zatímco my s Petrem obstaráváme krycí palbu, vývojář se přesouvá a jde nepřátelům hezky do boku, což se ukazuje být jako klíčové.

Jedna z mrtvol má u sebe zajímavou kořist a trochu sobecky si ji zabírám – jde totiž o pěkný kulomet, který může využívat moje třída postavy jako primární zbraň. Nemůžu si však novou zbraň hned potěžkat v ruce. Musíme ji společnými silami dopravit na základnu, kde projde dekontaminací. Šajze...

zdroj: YouTube.com

Společně tak jdeme na náměstí, kde může přistát evakuační vrtulník. Nejsme tam ale první, protože na místě už táboří šílenci, kteří veškeré okolí pálí plamenomety a ohněm „desinfikují“ New York. Brutální přestřelka je tentokrát okořeněna faktem, že se k nám přidávají i hráči z druhého týmu.

Jejich vstřícná pomoc však končí výstřelem do mého boku – vzácná zbraň je příliš lákavou kořistí a někdy stojí i za pošramocení reputace. Po úspěšné likvidaci zbytku našeho týmu pak nepřátelé spouští evakuaci a my máme po respawnu asi dvě minuty na to, abychom jim oplatili stejnou olověnou mincí.

Střílej, střílej, vykrúcaj

Tentokrát postupujeme kupředu rychleji a snažíme se dostat nepřátelům i s dalším týmem na kobylku. Daří se nám to, ale naši krátkodobí spojenci chtějí zbraň taky, a tak agenti Division opět kříží kordy. Náš vyčerpaný a rozdělený tým nemá šanci, opět umíráme, ale tentokrát v rozličných intervalech. Nestihneme se zkoordinovat a vrtulník s nepřáteli a naší původní kořistí odlétá. Dvojité šajze...

Demo záběrem na vrtulník končí, ale svůj účel splnilo. Odhalilo, že v praxi je atmosféra The Division stejně skvělá jako na záběrech videí, že se velmi dobře ovládá a že se rozhodně nezměnila v tuctovou střílečku. Zatím působí spíš jako akční RPG se silnými multiplayerovými prvky. Nebudu lhát, na hru se těším a jen doufám, že půjde smysluplně hrát i v singlu nebo s náhodnými spoluhráči.

Nejnovější články